Relevance znamená vhodnost a významnost informace vzhledem k danému účelu. Relevance je vztah významnosti mezi dokumentem a člověkem, který hledá informace. Nejrelevantnější jsou tedy ty informace, které se nejvíce blíží informační potřebě či otázce, kterou si člověk klade. Vztah relevance je také mezi spojovanými informacemi, je záležitostí tvořeného kontextu, který je poté více smysluplný a kompaktní, nebo se naopak rozpadá v nespojité střípky.

Je třeba se neustále ptát sám sebe. Jaký druh textu či výstupu tvořím? Odborný text nebo popularizační video pro středoškoláky? Jaké zdroje k tomu používám a včem se liší od jiného účelu? Jdou mnou vyhledané zdroje informací dohromady s mým účelem? Mohu určitý argument ilustrovat popularizačním článkem nebo potřebuji spíše odborný text? Je tedy můj zdroj relevantní?

Relevance druhu dokumentu, ze kterého čerpáme 

Relevanci je možné sledovat například u využívaného dokumentu. Typickou chybou, na které to lze pěkně ilustrovat, je využívání učebnic v seminárních pracích. Pokud není seminární práce analýzou učebnic, není to relevantní zdroj informací. Seminární práce je odborný text. Učebnice je didakticky zpracovaný a zjednodušený zdroj informací, jehož účelem je pomoci k učení a vzdělávání. Musíme tedy vždy hledat takové zdroje informací, jejichž účel je kompatibilní.  

Referenční materiály – slovník, příručka, encyklopedie

Informace ze slovníku a encyklopedie jsou vhodné například pro uvedení do tématu, vymezení pojmů. Nejsou však vhodné do samotného textu jako podpora argumentace.  

Popularizační kniha

Nakladatelství Nová beseda vydávání knihy o tom, co je nového v různých oborech. Co je nového v psychologii? Co je nového v umělé inteligenci? Pokud tyto knihy budeme zvažovat jako zdroj informací, můžeme o tom uvažovat zhruba následovně. Pro odborný text můžeme využít například vybranou myšlenku, kterou sami rozvádíme a doplňujeme dalšími zdroji. To například znamená: „Roman Barták v edici Nové besedy Co je nového v umělé inteligenci nastiňuje popularizační formou problematiku nahrazování určitých druhů práce umělou inteligencí. To nás inspirovalo k myšlence téma hlouběji rozvést…“. Naopak kniha není vhodná jako podpora tvrzení v odborném textu „Barták tvrdí, že umělá inteligence nahradí pracovní místa…“ – takto ne, popularizační text je zjednodušující a pan Barták to psal s ohledem na popularizaci tématu. V takovém případě bychom měli sáhnout po jiném zdroji. Účelem popularizační knihy je zajímavou a jednodušší formou seznámit méně zasvěcené publikum s tématem.

Odborná recenzovaná kniha

Odborná kniha je komunikací v rámci odborné komunity a prošla hodnocením nejméně dvou lidí. Obvykle se tedy počítá s její relevancí pro vlastní výzkumný článek, ale lze ji také bez problémů použít jako podklad pro popularizační text, v němž problematiku zjednodušíme.

Odborné články a Odborné recenzované články

Podobně očekáváme relevanci také u odborných článků. Tady je však situace komplikovanější. Odborný článek je třeba článek na odborném webu Lupa.cz. Odborný recenzovaný článek pak najdete obvykle v databázích typu Scopus. Používat můžeme oba zdroje, obvykle však recenzovaným článkům přisuzujeme větší věrohodnost kvůli recenznímu řízení. Ve vašich odborných pracech by měly mít převahu články recenzované. U nerecenzovaných byste měli dobře vědět, proč je využíváte (např. pokrývá nepublikované téma, ilustrujete problém, ...).

Při studiu na univezitě by se pro vás odborné a odborné recenzované články měly stát nejtypičtějším zdrojem informací. Jejich využití nesouvisí s tím, zda-li chcete či nechcete být akademiky, ale s tím, že vědecké výstupy by měly být využity pro blaho všech profesí - ať už budete dělat HR, IT, UX, učit ve škole, jste to jako absolventi vysokých škol právě vy, kdo by měl být schopen studie číst a přinášet do organizací. Nevyhýbejte se jim, prosím, a zkuste si udělat návyk - hledám na Google nebo Google Scholar? 

Webové stránky a blogy

Webové stránky nejspíš nejčastěji používáme pro orientaci v tématu, v odborném textu budou relevantní pro doplnění informací například ze stránek ministerstev. Na webových stránkách a blozích je opět potřeba umět rozlišit účel. Můžete najít skupiny akademiků, kteří vidí otevřenost vědy právě v současném publikování nejen v odborných časopisech, ale také na webech, protože časový rozdíl cesty ke čtenářům je 8 měsíců až 2 roky. 

Sociální sítě

Informaci, kterou najdeme na Twitteru či jiné sociální síti, můžeme shledat jako kvalitní, pokud splňuje kritéria pro účel, ke kterému ji potřebujeme. A to dokonce i pro náš článek do odborného časopisu! Pokud se ráno vzbudíte se skvělou myšlenkou k vašemu tématu a postnete ji na sociální síť, váš kolega ji může shledat kvalitní, citovat ji a rozvíjet ve své vlastní práci.

Kulturní posun 

Relevanci informace může ovlivnit také možnost kulturního přenosu. To znamená budeme-li psát kritickou esej o českém školství, musíme k autorům z jiného prostředí přistupovat se značnou opatrností. Nelze jen tak postavit vedle sebe systém český a například americký, protože sociální a historický kontext se liší. Jiná situace je pochopitelně ve chvíli, kdy je vaším zaměrem komparace.

Hloubka  

Narazit můžeme na problém přílišné obecnosti a povrchnosti informace. Stejně tak nám v určité situaci nemusí vyhovovat ani přílišná hloubka. Typicky to může být u popularizačního a odborného textu.

Tak jako hlídáme volbu relevantních zdrojů pro svůj text, tak se díváme po relevanci zdrojů ve zdrojích jiných autorů.