Jak vyhledávat?
Pokud už víte, co chcete vyhledávat a proč, nabízí se otázka po technice – jak to vlastně udělat. Rádi bychom na tomto místě zdůraznili, že existuje pravidlo minimální akce; totiž pokud hledáte něco jednoduchého, nemusíte využívat žádných složitých postupů či nástrojů a k dané informaci se dostanete i tak. Svědčí to o tom, že nemáte jednu vyhledávací strategii, ale jste schopni se přizpůsobit tomu, co hledáte.
Rádi bychom hned na začátek řekli, že pokud vás zajímá, jak dopadl zápas v košíkové nebo kdy se narodil Jan Patočka, žádné speciality nepotřebujete. Stačí si do vyhledávače napsat nějaký (nutno říci, že relativně volně formulovaný dotaz) a s velkou pravděpodobností se dostanete k tomu, co hledáte. Příkladem může být již zmíněný Jan Patočka – je vlastně jedno, zda napíšete Patočka, Jan Patočka, profesor Patočka, Patočka narození, Jan Patočka narození či dokonce někam dáte uvozovky – k 1. červnu 1907 se dostanete vždy. V takových případech se tedy rozhodně nevyplatí si s výsledky vyhledávání lámat hlavu.
Obecně platí, že fulltextové vyhledávače (Seznam, Google, Baidu, Bing,...) využívají především klíčových slov – snaží se zadané pojmy (pokud se nehledá přesná fráze) převést do infinitivu či prvního pádu, odstraní tzv. stop slova (typicky hlavně spojky či zájmena) a následně se snaží nalézt co možná nejrelevantnější výsledek. Popsat, jak přesně to dělají je nesmírně složité, protože například Google zohledňuje přibližně 200 parametrů, jejichž popis ani strukturu nikde neuvádí. Jde o jedno z jeho vůbec nejstřeženějších obchodních tajemství, které také systematicky rozvíjí.
Druhou možností je, že hledáte něco speciálnějšího nebo prostě potřebujete výsledky vyhledávání určitým způsobem filtrovat či omezit. Pak se vám bude hodit pokročilé nastavení vyhledávání, kterému se budeme věnovat v samostatné kapitole.
Hlasové vyhledávání a hlasoví asistenti
Z hlediska zadávání vyhledávacího dotazu zřejmě většina sáhne po běžném textovém vyhledávání v okně webového prohlížeče. Možností je ale více – tou první, která je zajímavá především pro majitele mobilních zařízení je hlasové vyhledávání, kdy je možné vyhledávací dotaz prostě nadiktovat. Tato varianta je zajímavá také pro majitele chytrých hodinek, pro které představuje jedinou vyhledávací variantu.
Nesmírně zajímavou oblastí vyhledávání informací jsou hlasoví asistenti, jako je Siri, Alexa či Google Now. Jde o systémy, které známe především z mobilních zařízení, kdy výsledkem vyhledávacího dotazu nemusí být jen soubor zdrojů, ze kterých si člověk vybírá, ale také konkrétní informace. Jakkoli zatím u nás nejde – především kvůli jazykové bariéře – o úplně nejrozšířenější způsob vyhledávání, přístup k němu má v podstatě každý a efektivní práce s takovým systémem vyžaduje specifický cvik a zkušenosti. Pokud jsme psali o tom, že informace jsou stále lépe a rychleji dostupné, tak právě hlasová asistence je jednou z možností, jak to zajistit.
Když dva dělají totéž, není to totéž
Pokud napíšete dotaz do vyhledávače úplně stejně jako váš kamarád nebo kolega, mohou se každému z vás zobrazit odlišné výsledky. Pokročilejší metody řazení výsledků zohledňují nejen to, co jste zadali jako klíčová slova, ale také to, co už o vás vyhledávač ví, ať už se jedná o vaše předchozí dotazy nebo informace získané z internetového prohlížeče. Pokud například zadáte do Google “kino”, mezi prvními výsledky nabídne – díky informacím z prohlížeče – kina v okolí místa, kde se fyzicky nacházíte. Stejným způsobem dochází k filtrování výsledků, které (většinou kvůli právním důvodům) uživatelům v některých zemích dostupné jsou, zatímco v jiných zemích ne. Pokud chcete tento filtr odstranit, využijte například vyhledávač DuckDuckGo.
Personalizace výsledků
Tomuto jevu se říká personalizace výsledků vyhledávání. Vychází z představy, že každý uživatel má jistý okruh zájmů a témat, kterým se věnuje a také obsah, který je pro něj relevantní. Příkladem může být slovo Latex, které může označovat plastickou hmotu, značkovací jazyk pro sazbu dokumentů nebo specifické oděvy pro erotické aktivity. Vyhledávač, pokud má nabízet relevantní výsledky vyhledávání musí umět zvážit, zda je daný člověk sazeč nebo chemik a podle toho mu nabídnout vhodný obsah. Pokud by personalizaci výsledků neprováděl, bylo by vyznání se ve výsledcích podstatě náročnější a složitější.
Problém sebeverifikace
Právě v personalizaci výsledků ale může být nemalý problém, na který je na tomto místě nutné upozornit. Tím prvním je jistý sebeverifikační blud – vyhledávač se snaží nabízet informace, se kterými bude člověk souhlasit, bude na webových stránkách trávit čas a budou pro něj zajímavé. Tím dochází k tomu, že ze spektra možných úhlů pohledů vybírá jen ten, který souzní s názory, postoji a zájmy daného uživatele. Čím více tak člověk hledá informací, tím více se k němu dostávají takové, se kterými souhlasí a souzní, což může být nesmírně nebezpečné.
Informační bubliny
Taková personalizace vyhledávání vede také k jisté segmentaci společnosti, kdy různé skupiny osob se dozvídají jiné informace a zprávy, protože vyhledávač dané informace hodnotí jako různě relevantní – také to je možná jeden z důvodů, proč si například voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, tak málo rozumí. Konzumují zcela jiný informační mix. Dochází ke vzniku něčeho, co se označuje jako informační bublina. Čím pečlivější a dlouhodobější vyhledávání je, tím výraznější jsou. Vyjít z nich je přitom nesmírně náročné a právě nástroje jako je DuckDuckGo s tím mohou částečně pomoci.
Bublina totality
Specifickou personalizací je pak práce s výsledky vyhledávání v totalitních státech, jako je Čína. Existuje zde něco, jako „Velká čínská zeď“, což je masivní filtr výsledků vyhledávání, který z okolního světa nepropouští informace, které by se vládnoucí struktuře mohly jevit jako problematické či nebezpečné. Filtrování výsledků jde ještě dále tím, že Baidu, jako klíčový vyhledavač v Číně je pod těsným stranickým dohledem. Google, který má zájem na zvýšení svého podílu zde, vyvíjí vlastní vyhledávač, který bude jako Baidu zobrazovat jen prorežimní (nebo neutrální) informace. Těmito kroky vlastně dochází k tomu, že v Číně je možné hovořit spíše o intranetu než o internetu a to ještě velice omezeném. Jednou z mála možností, jak se dostat k relevantním informacím bylo užití VPN, které je v poslední době také silně problematizované a zřejmě i intenzivně sledované.
Lokální personalizace
Posledním druhem personalizace, o kterém bychom se rádi zmínili je geografická – pokud člověk hledá například kavárnu, vyhledavač by měl poskytnout informaci o té nejbližší, respektive o takových, které se nacházejí v nějakém rozumně definovaném okolí přednostně před těmi, které jsou příliš vzdálené.
Jakkoli tedy personalizace výsledků nesmírně užitečnou a funkční věci, bez které si dnešní vyhledávání neumíme na internetu asi příliš představit, tak současně vytváří problémy či limity, se kterými je třeba počítat a určitým způsobem je reflektovat.