Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům. Kniha se snaží být základní přehledovou monografií tématu velice komplikovaného a nesnadného – informačních systémů ve vzdělávání. Nechtěli jsme se zaměřit ani separátně na školní informační systémy ani na Learning Management Systém, ale sledujeme možnosti jejich vzájemné interakce. Popisovat vedle sebe dva fenomény, které spolu mají mnoho společného a v budoucnu se zřejmě budou ještě více prolínat, bylo a je nesnadné. Autor pevně doufá, že jím navržené řešení nevedlo k nepřehlednosti či nesrozumitelnosti celého výkladu. Druhá obtíž spočívá v tématu samotném. Kvalitních publikací, které by se věnovaly informačním systémům a současně nevycházely příliš z manažerského ani z technického diskursu, mnoho není. Bylo tak třeba nabídnout určitý vlastní pohled, často místy až výhledový či predikční. Více než o popis současného stavu či přípravu konkrétních architektů informačních systémů šlo o vytvoření určitého myšlenkového rámce.

ČERNÝ, Michal. Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 138 s. ISBN 978-80-210-8326-4.

Webináře ve vzdělávání. Kniha představuje fenomén webinářů, které se dnes stále více uplatňují jak ve firemním, tak také ve formálním či neformálním vzdělávání. Jde o formu, která není jen pasivním předáváním informací jako v případě záznamu přednášek (i když také je možné), ale klade důraz na interaktivitu výkladu a aktivitu každého jedince. Jde o cestu, jak vzdělávání doplnit o prvek, který mu zvyšuje atraktivitu a současně snižuje ekonomické náklady. Ukazuje technické způsoby řešení a nástroje, které lze pro realizaci webinářů použít, ale především se zaměřuje na pedagogické a didaktické aspekty problematiky. Důraz je kladen jednak na otázku, jak realizovat skutečně dobré a zajímavé webináře s patřičným vzdělávacím obsahem, který bude pro studenty skutečně přínosný a zajímavý, tak také na otázku jejich začlenění do procesu vzdělávání jako takového.

ČERNÝ, Michal. Webináře ve vzdělávání: pedagogické a didaktické aspekty. Brno: Flow, 2015. 86 s. ISBN 978-80-88123-04-0.

Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu. Publikace představuje první českou monografii, která téma kurátorství přenáší do pedagogického prostředí. Nabízí jak širší pedagogický a technický pohled, tak také praktické informace a postřehy, takže může sloužit jak pedagogům praktikům, tak také teoreticky zaměřené odborné veřejnosti. Postupuje od obecnějších pedagogických otázek – jak vypadá ICT v životě školy, Whittakerova modelu, diskuse otázky, co je digitální kurátorství, jaký je jeho vztah ke vzdělávání, jaké by měly být kompetence kurátora atp. Dále se dostaneme k tématu tvorby osobního vzdělávacího prostředí a jednotlivým nástrojům na digitální kurátorství.

ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3.

Distanční vzdělávání pro učitele. Kniha popisuje principy vzdělávání, jehož základní charakteristikou je absence kontaktu žáka s učitelem. Je průvodcem, který v pěti hlavních kapitolách popisuje trendy, současný stav i budoucí vize distančního vzdělávání. První kapitola knihy představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, ze kterých autoři publikace vychází. Druhá kapitola nahlíží na distanční vzdělávání jako na svébytný způsob výuky a zevrubně jej popisuje, včetně historie a predikce trendů. Závěrečná kapitola přináší pohledy na možné způsoby získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a upozorňuje na potřebnost provádění odborné a kontinuální evaluační činnosti, ukazující smysl distanční výuky.

ČERNÝ, Michal, Dagmar CHYTKOVÁ, Pavlína MAZÁČOVÁ a Gabriela ŠIMKOVÁ. Distanční vzdělávání pro učitele. 1. vyd. Brno: Flow, 2015. 176 s. ISBN 978-80-905480-7-7.

Tablet ve školní praxi. Využití dotykových zařízení ve školním prostředí je tématem, které je v poslední době hojně diskutováno jak v oblasti výzkumu, tak také v obecné pedagogice a didaktice. Publikace si klade za cíl tyto obecnější koncepty doplnit sondami do jednotlivých předmětů, které by umožnily implementaci konkrétních nástrojů do pedagogické praxe. Snaží se překročit propast mezi možnostmi reálné implementace a obecnými koncepty. Dělí se na dvě části – první se věnuje spíše obecnější diskusi problematiky, vytváří kontext a upozorňuje na možné problémy, kterých by se pedagog měl vyvarovat, nebo by s nimi měl alespoň počítat. Druhá část monografie je věnována jednotlivým oblastem, které jsou identifikovány na základě rámcových vzdělávacích programů.

ČERNÝ, Michal (ed.) a Pavlína MAZÁČOVÁ (ed.). Tablet ve školní praxi. 1. Brno: Flow, 2015, 195 s. ISBN 978-80-88123-02-6.

Jak učit sám sebe. Vzdělávání není činnost, která má končit za školními dveřmi. Naopak možnosti osobního rozvoje, studia toho, co je pro člověka skutečně zajímavé a důležité, často začíná až tehdy, kdy má čas a možnost organizovat si učení se po svém. Ve škole se sice učíme spoustu zajímavých a důležitých věcí, ale samotnému procesu učení a různým technikám vzdělávání se věnuje formální průprava velice malou pozornost. Kniha se nesnaží být teoretickým úvodem do vzdělávání dospělých nebo do celoživotního učení. Je spíše pečlivě vybraným souborem 69 metod či přístupů, které při učení sebe sama lze použít. Na velice krátkém prostoru se přitom seznámíte se základním významem dané aktivity, možnostmi, jak s ní pracovat a často také s technologiemi, které takovou formu učení podporují. Právě důraz na technologie, online služby nebo různé zdroje a nástroje technického rázu dělají z knihy praktického průvodce pro vzdělávání se v informační společnosti, která na technologiích a schopnosti pracovat s informacemi stojí.

ČERNÝ, Michal. Jak učit sám sebe. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2016. 176 s. ISBN 978-80-265-0519-8.

Myšlenkové mapy pro studenty. Schopnost učit se efektivně a pamatovat si spoustu informací můžete stále zlepšovat. Myšlenkové mapy jsou výborným nástrojem pro studenty, protože rozvíjí kreativitu a zajišťují přechod od memorování k pochopení učiva. Neslouží primárně k tomu, aby se člověk dobře naučil na zkoušky, ale měly by rozvíjet myšlení jako takové. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí nebo třeba práce s asociacemi jsou důležité pro život a práci po škole. Kniha bude zdrojem inspirace pro každého, kdo se rozhodne myšlenkové mapy na vysoké škole využívat.

ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Myšlenkové mapy pro studenty. Brno: Albatros Media, 2014. ISBN 978-80-265-0267-8.

Inspirace úspěšného lektora. Příručka je určena především lidem, kteří na KISKu působí, vyučují, mentorují a jinak přispívají k vedení a výuce studentů. Jsme však přesvědčeni, že ji ocení i učitelé působící na jiných oborech vysokých škol a fakult, doktorandi nebo lektoři na volné noze. Uvnitř najdete praktické rady a návrhy, jak usnadnit přípravu na výuku a samotný průběh výuky koncipovat tak, aby si toho vaši studenti odnášeli z hodin co nejvíce. Vše vychází jednak ze zkušeností a praxe autorů tohoto dokumentu, jednak se snažíme odkazovat na další literaturu, odborníky a autority. To proto, abyste věděli, kam se v případě potřeby a zájmu dál vydat.

BOUDA, Tomáš a Pavlína MAZÁČOVÁ. Inspirace úspěšného lektora. Flow. 2015. 50 s.

Koordinátor ICT. Skripta jsou tak volným pokračováním publikace Metodik ICT, která se zaměřovala především na odbornou stránku věci, ale opomíjela ony řídící či projektové kompetence, které jsou s touto pozicí na škole spojené. První velká část se zaměřuje na určité manažerské minimum, které jsme koncipovali právě s ohledem na skutečnost, že koordinátor ICT je osoba, která se na řízení osob určitým způsobem podílí a měla by mít alespoň základní přehled o pojmech a tématech, které se v této oblasti objevují. Současně jsem si ale vědom toho, že jde o část nejpovrchnější a že pokud koordinátor ICT skutečně bude potřebovat rozvíjet své řídící kompetence, využije k tomu především kurzů pro vedoucí pedagogické pracovníky nebo příslušnou literaturu, která je v českém prostředí snadno dostupná.

ČERNÝ, Michal. Koordinátor ICT. Brno: Flow, 2015. 87 s. ISBN 978-80-88123-06-4.

Metodik ICT.  Skripta jsou pokusem o určitou systematizaci témat, na které lze narazit v oblasti implementace moderních informačních technologií do škol. Ve dvanácti kapitolách se čtenář postupně seznámí s oblastmi jak legislativními či organizačními, tak také pedagogickými nebo technickými aspekty práce metodika či koordinátora ICT. Jistě nebylo v možnostech této publikace popsat vše v dostatečném rozsahu a řadě témat jsme se mohli dotknout jen letmo nebo vůbec.

ČERNÝ, Michal. Metodik ICT. Brno: Flow, 2015. 181 s. ISBN 978-80-88123-05-7.

Efektivní učení. Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit. Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi naučili učit se a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas.

ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Efektivní učení. Brno: Albatros Media, 2016. ISBN 978-80-265-0479-5.

KOVÁŘOVÁ, Pavla a Gabriela ŠIMKOVÁ. Evidence-Based Learning Approach in Evaluation of Information Literacy Education. In Kurbanoglu, S.; Spiranec, S.; Grassian, E.; Mizrachi, D.; Catts, R.. Information Literacy: Lifelong Learning and Digital Citizenship in the 21st Century. Switzerland: Springer, 2014. s. 560-569, 10 s. ISBN 978-3-319-14135-0. doi:10.1007/978-3-319-14136-7_59.

KOVÁŘOVÁ, Pavla, Martin HÁJEK, Lenka KVAPILOVÁ, Lucie MÁJKOVÁ, Lenka MATUŠKOVÁ, Radek MEZULÁNÍK a Hana SLOUPENSKÁ. Vzdělávání k informační bezpečnosti v českých knihovnách. ProInflow, Brno, 2012, roč. 4, č. 2, s. nestránkováno. ISSN 1804-2406.

KOVÁŘOVÁ, Pavla. Six Views on Information Safety Education in Libraries. In Kurbanoglu, S.; Spiranec, S.; Grassian, E.; Mizrachi, D.; Catts, R.. Information Literacy: Lifelong Learning and Digital Citizenship in the 21st Century. Switzerland: Springer, 2014. s. 703-712, 10 s. ISBN 978-3-319-14135-0. doi:10.1007/978-3-319-14136-7_73.

MAZÁČOVÁ, Pavlína. Vzdělávací potřeby pedagogických pracovníků v digitálních kompetencích : případová studie projektu Masarykovy univerzity. In Krejčová, Lenka; Mertin, Václav. Škola jako místo setkávání aneb Učení je zábavné a inspirativní v každém věku. Sborník z konference konané 15. dubna 2016. Praha: Filozofická fakulta UK Praha, 2016. s. 101-110, 10 s. ISBN 978-80-7308-643-5.

MAZÁČOVÁ, Pavlína. Učící knihovník v perspektivě vzdělávání heterogenní školní třídy k informační gramotnosti. Proinflow : časopis pro informační vědy, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2017, roč. 9, č. 1, s. 23-31. ISSN 1804-2406.

ČERNÝ, Michal. Digital information curation as a form of formatin of personalized learning enviromenments. In Jan Beseda a Zbyněk Machát. DisCo 2015: From analog education to digital education 10th Conference Reader. Prague: Centre for Higher Education Studies, 2015. s. 145-158, 14 s. ISBN 978-80-86302-47-8.

ČERNÝ, Michal. Distance education via webinars: research and practice. In Jan Beseda. DisCo 2016: Towards open education and information societ: 11th conference reader. Prague: Center for Higher Education Study, 2016. s. 12-24, 13 s. ISBN 978-80-86302-62-1.

ČERNÝ, Michal. Filosofické aspekty umělé inteligence v kontextu pedagogických paradigmat. Paideia, Praha: Univerzita Karlova, 2014, XI, č. 1, s. nestránkováno. ISSN 1214-8725.

ČERNÝ, Michal. Role informační gramotnosti v informační společnosti nahlížená historickou perspektivou evropské vzdělanosti a kultury. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2013, roč. 5, č. 2, s. 1-11. ISSN 1804-2406.

ČERNÝ, Michal. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow, Brno, 2013, roč. 5, č. 1, s. 1-10. ISSN 1804-2406.

Tvorba digitálních vzdělávací objektů pro online prostředí

Digitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít. Budeme mít na mysli především tvůrce e-learningových kurzů různého druhu, tedy osoby, které dostávají (nebo si vytváří) zadání koncipovat logicky ucelenou edukační jednotku, kterou mají naplnit různými materiály – od textových dokumentů až po videa, infografiky, 3D modely nebo testy.

Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické "searching" zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, "discovering" odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.

Informační systém ve vzdělávání: Od matrik k sémantickým technologiím a dialogovým systémům

Kniha se snaží být základní přehledovou monografií tématu velice komplikovaného a nesnadného - informačních systémů ve vzdělávání. Nechtěli jsme se zaměřit ani separátně na školní informační systémy ani na Learning Management Systém, ale sledujeme možnosti jejich vzájemné interakce. Popisovat vedle sebe dva fenomény, které spolu mají mnoho společného a v budoucnu se zřejmě budou ještě více prolínat, bylo a je nesnadné. Autor pevně doufá, že jím navržené řešení nevedlo k nepřehlednosti či nesrozumitelnosti celého výkladu. Druhá obtíž spočívá v tématu samotném. Kvalitních publikací, které by se věnovaly informačním systémům a současně nevycházely příliš z manažerského ani z technického diskursu mnoho není. Bylo tak třeba nabídnout určitý vlastní pohled, často místy až výhledový či predikční. Více než o popis současného stavu či přípravu konkrétních architektů informačních systémů šlo o vytvoření určitého myšlenkového rámce. Snažíme se vytvořit paradigma, ve kterém bude člověk schopen o této interdisciplinární problematice přemýšlet. V rámci různých přístupů k problematice informačních systémů jsme se rozhodli vytvořit velice netradiční koncept, který je psán především pro pedagogy či sociální a kognitivní vědce. Publikace je koncipována jako přehledová monografie, která může nabídnout určité specifické paradigma tvorby informačních systémů ve vzdělávání.

Jak učit sám sebe

Vzdělávání není činnost, která má končit za školními dveřmi. Naopak možnosti osobního rozvoje, studia toho, co je pro člověka skutečně zajímavé a důležité často začíná až tehdy, kdy má čas a možnost organizovat si učení se po svém. Ve škole se sice učíme spoustu zajímavých a důležitých věcí, ale samotnému procesu učení a různým technikám vzdělávání se, věnuje formální průprava velice malou pozornost. Kniha se nesnaží být teoretickým úvodem do vzdělávání dospělých nebo do celoživotního učení. Je spíše pečlivě vybraným souborem 69 metod či přístupů, které při učení sebe sama lze použít. Na velice krátkém prostoru se přitom seznámíte se základním významem dané aktivity, možnostmi jak s ní pracovat a často také s technologiemi, které takovou formu učení podporují. Právě důraz na technologie, online služby nebo různé zdroje a nástroje technického rázu dělají z knihy praktického průvodce pro vzdělávání se v informační společnosti, která právě na technologiích a schopnosti pracovat s informacemi počítá.

Webináře ve vzdělávání

Kniha představuje fenomén webinářů, které se dnes stále více uplatňují jak ve firemním, tak také ve formálním či neformální vzdělávání. Jde o formu, která není jen pasivním předáváním informací jako v případě záznamu přednášek (i když také je možné), ale klade důraz na interaktivitu výkladu a aktivitu každého jedince. Jde o cestu, jak vzdělávání doplnit o prvek, který mu zvyšuje atraktivitu a současně snižuje ekonomické náklady. Ukazuje jak technické způsoby řešení a nástroje, která lze pro realizaci webinářů použít, ale především se zaměřuje na pedagogické a didaktické aspekty problematiky. Důraz je kladen jednak na otázku, jak realizovat skutečně dobré a zajímavé webináře s patřičným vzdělávacím obsahem, který bude pro studenty skutečně přínosný a zajímavý, tak také na otázku jejich začlenění do procesu vzdělávání jako takového.

Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu

Publikace představuje první českou monografii, která téma kurátorství přenáší do pedagogického prostředí. Nabízí jak širší pedagogický a technický pohled, tak také praktické informace a postřehy, takže může sloužit jako pedagogům praktikům, tak také teoreticky zaměřené odborné veřejnosti. Postupuje od obecnějších pedagogických otázek – jak vypadá ICT v životě školy, Whittakerova modelu, diskuse otázky co je digitální kurátorství, jaký je jeho vztah ke vzdělávání, jaké by měly být kompetence kurátora atp. Dále se dostaneme k tématu tvorby osobního vzdělávacího prostředí a jednotlivým nástrojům na digitální kurátorství.

12 trendů v české softwarové ekonomice

Jak ovlivňují technologie běžnou komunikaci nebo seznamování se s dívkou v baru? Kde jsou hranice mezi sci-fi a moderními nástroji pro zpracování emocí nebo velkých dat? To jsou jen některé otázky, na které se snaží nabízená publikace najít odpověď. Nedívá se na jednotlivé trendy jen očima technologií či ekonomie, ale dává jim také rozměr sociální a antropologický. Má přitom snahu věnovat se takovým tématům, která budou společnost měnit nejvíce a nejpřekvapivěji v nejbližších letech.

Myšlenkové mapy pro studenty

Schopnost učit se efektivně a pamatovat si spoustu informací můžete stále zlepšovat. Myšlenkové mapy jsou výborným nástrojem pro studenty, protože rozvíjí kreativitu a zajišťují přechod od memorování k pochopení učiva. Neslouží primárně k tomu, aby se člověk dobře naučil na zkoušky, ale měly by rozvíjet myšlení jako takové. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí nebo třeba práce s asociacemi jsou důležité pro život a práci po škole. Kniha bude zdrojem inspirace pro každého, kdo se rozhodne myšlenkové mapy na vysoké škole využívat.

Efektivní učení

Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit. Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi naučili učit se, a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas.

Distanční vzdělávání pro učitele

Kniha a popisuje principy vzdělávání, jehož základní charakteristikou je absence kontaktu žáka s učitelem. Je průvodcem, který v pěti hlavních kapitolách popisuje trendy, současný stav i budoucí vize distančního vzdělávání. První kapitola knihy představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, ze kterých autoři publikace vychází. Druhá kapitola nahlíží na distanční vzdělávání jako na svébytný způsob výuky a zevrubně jej popisuje, včetně historie a predikce trendů. Závěrečná kapitola přináší pohledy na možné způsoby získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a upozorňuje na potřebnost provádění odborné a kontinuální evaluační činnosti, ukazující smysl distanční výuky.

Informační vzdělávání pro učitele

Kniha se systematicky věnuje tématice, která je v čem prostředí prozatím systematicky reflektovaná jen velice omezeně, totiž informační gramotnosti pedagogů. Je rozdělena do dvou částí. První část nabízí určité systematické pojetí problematiky informační gramotnosti a především východiska modelu informační gramotnosti, který představuje pramen a vrchol veškerého intelektuálního počínání v této oblasti. Autoři publikace zde presentují a systematicky analyzují Přechodový model informační gramotnosti a snaží se o jeho zakotvení v širších souvislostech jak pedagogických, tak také filosofických či sociologických. Druhá část pak ukazuje možnou implementaci jednotlivých témat do prostředí rozvoje informační gramotnosti pedagogů.