Poznání v jakémkoli oboru není záležitostí jednotlivců. Věda a výzkum jsou založeny na postupném budování poznatků, potvrzování a vyvracení předchozích teorií a výzkumů. Proto hraje klíčovou roli publikační činnost odborníků, sdílení závěrů jejich práce s ostatními. I odborníkovi může v jeho práci pomoct, pokud začne spolupracovat s jiným expertem, který mu přinese nové podněty. Sociálním kontaktem dochází k učení, někdy i k předávání tacitních (nevyjádřitelných) kompetencí. I existující publikace někdy mohou být špatně dostupné, např. kniha už je vyprodaná a není dostupná v knihovně. Proto jsou důležitým zdrojem informací různé typy komunikačních kanálů spojující odborníky na společné téma.

Pracoviště

Jednou z organizací spojujících experty může být jejich pracoviště. Pokud tedy identifikujete špičková pracoviště, můžete sledovat jimi vytvářené informace a tím udržovat povědomí o aktuálním vývoji tématu, na které se zaměřují. Zřejmě nejsnáze dostupným kanálem jsou v tomto směru webové stránky pracoviště (např. Lawrence Berkeley National Laboratory pro energetiku a environmentální změny), případně newslettery nebo jiná periodika, která toto pracoviště vydává (např. CERN Bulletin).

Oborové časopisy

Jiným průběžně aktualizovaným zdrojem oborových informací jsou časopisy. Kvalitní časopis lze najít například tak, že členem jeho redakce je uznávaný odborník. Statisticky je většina článků s požadovanou tematikou a kvalitou publikována v několika málo časopisech. Když si najdete a budete sledovat takový jádrový časopis, získáte většinu klíčových článků v dané oblasti. Pokud se specializujete na nějaké téma, věnujte pozornost časopisu, který relevantní články publikuje, a vytvořte si omezenou sérii systematicky sledovaných periodik. Podobně lze přistupovat také k dalším periodickým zdrojům, jako jsou konference, elektronické diskuze apod.

Odborné organizace

Chcete-li mít na dosah zajímavé zdroje informací, můžete sledovat a časem se zapojit do některé odborné organizace, jako jsou profesní asociace, komory apod. Ty fungují na úrovni dobrovolnosti a jsou obvykle aktivní ve snaze propojovat osoby, které si mohou navzájem pomoci. Vytvářejí například výzkumné týmy nebo doporučují k četbě kvalitní a zajímavé zdroje textů.

Profesní sociální sítě online

Profesní (resp. odborné) organizace je možné označit za sociální sítě. Pod tímto pojmem jsou dnes častěji prezentovány online služby propojující profily jednotlivců, kteří sdílejí podobné zájmy. Sociální sítě mohou být určeny pro kohokoli (např. Facebook pro všechny starší 13 let), existují ale také sociální sítě profesní (např. LinkedIn) nebo akademické (např. ResearchGate, Academia.edu). Ty umožňují navazování kontaktů právě podle odbornosti člověka. Prostřednictvím profesních sociálních sítí se vyhledávají potenciální zaměstnanci nebo zaměstnavatelé, sledují jiní experti, kteří jejich prostřednictvím informují o své práci (např. aktuálně realizované projekty nebo vydané publikace), případně lze sledovat tematické diskuzní fórum a přispívat do něj.

Akademické sítě fungují podobně, jsou ale zaměřeny na vědeckou práci, proto je zde silnější důraz právě na publikace a výzkumné projekty. Můžete jejich prostřednictvím položit odborníkovi otázku nebo si od něj vyžádat publikovaný článek, výzkumná data a jiné informace, které nejsou jinak dostupné. Aby sociální sítě fungovaly, musí existovat nejen příjemci informací, ale i jejich tvůrci, v tomto případě ti, kteří sdílí informace o sobě a své práci. Aktualizovaný a bohatý profil na sociální síti přináší řadu výhod, např. lepší propagaci vlastní práce vedoucí k vyšší citovanosti, uznání komunitou expertů, navázání spolupráce atd. Profil je možné budovat již od zahájení profesní kariéry a postupně jej obohacovat. Jedná se o jednu z možností osobního portfolia.

Vyhledávání na Twitteru

Vyhledávání na sociálních sítích je zajímavým tématem jak pro obecné vyhledávače, tak pro tyto služby samotné. Můžete z nich získávat nejen dobrý přehled o chování uživatelů nebo řešených tématech, prostřednictvím sociálních sítí se především šíří nejrychlejší zpravodajství. Téměř jistě tak platí, že se (při běžné struktuře a počtu sledovaných uživatelů) dozvíte o teroristickém útoku dříve než ze zpravodajských serverů. Sociální sítě vám také umožňují asi nejvíce do detailů sledovat vše zajímavé, co se ve vašem oboru děje (pokud tedy jeho klíčové osobnosti nebo alespoň média danou síť využívají).

Platforma kurzu nám neumožňuje věnovat se všem sociálním sítím, respektive vyhledávání na nich, ale pokusíme se ukázat alespoň to, jak lze vyhledávat na Twitteru. Výhodou Twitteru je jak aktuálnost informací, tak také to, že na něm lze vyhledávat bez nutnosti registrace, nemusíte prohledávat data jen svých přátel, sdělení jsou krátká a přehledná. Jde o klíčový zdroj pro sledování novinek a trendů. V horní liště je nabízeno základní vyhledávání podle dvou klíčových parametrů – buď pomocí hashtagu (tedy slova označeného křížkem, který odpovídá tagu či klíčovému slovu #edTech, #ff, #data,…), což je prohledávání obsahu, nebo lze hledat uživatele, kteří jsou skryti pod znakem zavináče (například @eduinteres). Filtrovat výsledky je možné podle různých kategorií – obrázků, odkazů, důležitý je přepínač mezi živými (tedy všemi) a populárními příspěvky.

Twitter disponuje tlačítkem like, které má více funkcí, jednou z nich je to, že si můžete vytvářet seznam tweetů, které vás zaujaly a k nimž se chcete vracet. Druhou metodou je práce s kolekcemi, do kterých si můžete ukládat zajímavé příspěvky. Ty je možné užívat jen přes TweetDeck – jedná se o užitečný klient pro pravidelnější práci s Twitterem, má spoustu funkcí navíc (například s možností přepínat mezi více účty na desktopu).

Twitter nabízí také pokročilé vyhledávání, v němž si můžete nastavit omezení místem nebo uvedenou emocí. Nechybí ale samozřejmě ani běžnější funkce, jako je filtrování jazyka, hashtagů, práce s operátory, zaměření se na konkrétní účty atp.