Cílem vzdělávacích objektů je určitý edukační cíl. Nejde o vědecký text nebo přednášku, do které chceme vložit všechno. E-learning vede nutně k určité zkratkovitosti, atomicitě, rychlosti studia. Věci, u kterých je třeba zpomalit a přemýšlet, je vhodnější obvykle realizovat někde jinde. FAO ve své příručce zmiňuje některé principy práce s jazykem, které jsme si dovolili doplnit, adaptovat na češtinu a rozvinout: 

• Pište přímo k věci – široké kontexty do vzdělávacích objektů nepatří, hodí se do knih, podcastů nebo rozšiřujících zdrojů.
• Oslovujte studenta – nepište v třetí osobě, ale ve druhé, snažte se studenta prostřednictvím oslovení aktivizovat. Pokud to systém umožňuje, můžete pracovat s proměnnými vkládajícími do oslovení přímo jméno studenta.
• Nepoužívejte odborné pojmy tam, kde to není nutné (nejde o neznalost názvosloví, ale o obtížnost porozumění), neboť to zvyšuje kognitivní zátěž. Naučíte sice studenta náročný jazyk, ale současně snížíte porozumění a expertízu v předávaném tématu. Jde o častý nešvar české vzdělávací literatury, kdy je tato zbytečně zanesena náročným slovníkem.
• Omezte dlouhá souvětí – vzdělávací obsah snese kratší jasné věty, a to platí jak u audiovizuální tvorby, tak u běžného psaného textu. Věta přes více než dva řádky na monitoru nemá ve vzdělávacím materiálu místo, pokud tedy nejde o nějakou přímou citaci.
• Používejte nadpisy, odrážky, seznamy, grafická znázornění apod. Z našich výzkumů zřetelně vyplývá, že studenti se zdržují právě na nich. Jde o body, u kterých se mohou zachytit a rozhlédnout, co dál. Číst dlouhý zdroj založený čistě na textu není příjemné a studenti budou velice rychle přistupovat ke strategii skenování textu nebo k formám rychločtení, což není při učení chtěná aktivita.
• Používejte aktivní slovesa, nikoliv slovesa v pasivu. Jde o jednoduchý prostředek, který jednak umožní zkracování vět a také povzbudí a aktivizuje studenta. To, co obecně u e-learningu potřebujeme, je hledat přístupy, které studenta povedou k tomu, že bude sám něco dělat, zkoušet o něčem přemýšlet. Aktivní tvary sloves tomu napomáhají.
• Pište mírně optimisticky, pracujte s pozitivními příklady. Výzkumy Martina Seligmana ukazují, že na pozitivních příkladech se studenti naučí více než na negativních. Dobrý učitel nikdy nebourá představy studentů, ale staví nové na jejich základech. A to především proto, že takový přístup vede k aktivitě a k záměrnému učení studentů, podporuje paměť i důvěryhodnost sdělení nebo pocit, že s daným tématem mohu něco dělat.
• Mixujte média – ne všichni lidé se učí stejně, někomu více vyhovují grafická schémata, dalšímu text a jinému video. Obecně platí, že spojení více forem vede k většímu pochopení a zapamatování si obsahu, k tvorbě asociací a skutečnému učení. Současný trend, že všechen vzdělávací obsah stojí na videu, není v tomto ohledu úplně funkční, pokud není doplněný dalšími médii – textovými poznámkami, grafickými modely, podcasty nebo kvízy.
• Snažte se o genderově vyrovnaný přístup (od jazyka, přes příklady až třeba po zastoupení obou pohlaví ve videích), vyhněte se stereotypům. Toto téma je ve světě vnímáno jako zcela zásadní a často si ho neuvědomujeme. Je zřejmé, že všechny aspekty genderové nebo etnické diskriminace většinou odstranit neumíme, ale jde o důležitý parametr vedoucí k pocitu, že autor pamatuje skutečně na všechny. Jazykem, příklady nebo třeba i nevhodným výběrem videí můžeme část studentů demotivovat nebo od práce s objektem dokonce úplně odradit.
• Vysvětlujte zkratky, protože pokud je studenti nebudou znát, jsou ztraceni. Buď si je mohou vyhledávat (a pak se rozpadá vzdělávací zážitek) nebo je přeskočí, což ale vede k tomu, že se špatně nebo nedostatečně naučí danou problematiku.
• Pracujte s odkazy a wiki principy. Spojení mezi jednotlivými body je důležité, protože jednak vytváří kontext a současně vede k možnosti individualizovaného nebo personalizovaného poznání a učení. Jednou ze zásadních výhod e-learningu je, že lze vzdělávací obsah dobře přizpůsobovat jednotlivým aktérům. Schopnost budovat různé vzdělávací cesty vede k tomu, že autor vzdělávacích objektů sleduje širší souvislosti a vazby mezi objekty, výsledný vzdělávací produkt je pak semknutější a kvalitnější.