Silný kreativní potenciál se virtuální realitě přisuzuje díky tomu, že dokáže bez větší námahy odbourat limity fyzického světa a do aktivní tvorby zapojuje prostorovou dimenzi.
Aplikace zaměřené na výtvarné umění se liší v míře realismu – od pokoje s plátnem na olejomalbu, přes virtuální grafitti zeď až po kreslení do volného, neohraničeného prostoru, tak, že tvůrce může svým dílem procházet sem a tam. Tvořit ve virtuální realitě se dá i hudba nebo 3D modely.
I kvůli pandemii koronaviru hledají kulturní instituce nové způsoby, jak lidem zprostředkovat přímý kontakt s uměním, které zůstalo “zavřené” za zdmi galerií a muzeí. Díky virtuální realitě lze navštívit ty nejprestižnější světové galerie, seznámit se s muzejními sbírkami pomocí zajímavého grafického, interaktivního zpracování nebo si prohlédnout ta nejslavnější umělecká díla, například Monu Lisu, z důvěrné blízkosti, o které by se nám jinak ani nesnilo.
S novými způsoby performance experimentují také scénická umění – ve virtuální realitě se pořádají první hudební koncerty a festivaly, rozvíjí se divadelní inscenace, kombinující herectví zakotvené ve fyzickém světě s virtuálními prvky. Unikátní je například projekt Brejlando, který po Praze rozváží brýle na virtuální realitu, pomocí kterých divák sleduje imerzivní divadelní představení.
Zajímavé příklady
- Tilt Brush;
- Kingspray Graffiti VR;
- Brushwork VR;
- Electronauts;
- Mona Lisa: Beyond the Glass;
- interaktivní zpracování sbírky The British Museum;
- Google Arts & Culture Expeditions