5. Odvěké pravdy aneb Už staří Řekové věděli, že…

Tato kapitola se zabývá velmi častým fenoménem, se kterým se setkáváme v mnoha oblastech našeho života. Ať už se jedná o odvolávání se na staré tradice, antickou moudrost nebo nekritické ctění rad našich babiček, kolují v lidské společnosti mýty, nad kterými už se možná mnoho lidí ani nepozastaví. Přijímají je jako fakt, který řekla nějaká autorita nebo jako odvěkou pravdu, která se předává z generace na generaci. Tento druh tvrzení je však také záležitostí dnešní doby. Na internetu se můžeme setkat s množstvím pseudo objevných článků o nových zjištěních, jejichž účelem je šokovat nebo podpořit rozšířený mýtus.

Mýtus je neprůkazné vysvětlení problematiky, které nedává prostor pro otázky či pochybnosti. V dobách nevědeckého přemýšlení měl svou nezastupitelnou kulturní funkci, pomáhal lidem objasnit fungování světa a usnadňoval ztotožnění se s jevy, které byly tehdy nepochopitelné. V dnešní době informační dostupnosti a otevřenosti vědy už mýtus není nezbytnou harmonizační součástí lidské společnosti, setkáváme se s ním spíše v negativním kontextu. Záměrná tvorba a šíření mýtů může mít za cíl například podporu extremistických názorů, utvrzování v myšlenkových stereotypech, obhajobu tradic, konzervativních směrů a prohlubování mezigenerační propasti.

Častými druhy tvrzení, která kolují a se kterými jsme se mohli setkat, se obvykle týkají okruhů těchto témat:

• zdraví (prevence proti nemocem, hubnutí, zaručené léky na vše...)
• potraviny a strava (co je zdravé a co škodlivé, jak připravit zdravý pokrm...)
• hospodaření a domácnost (jak efektivně vyčistit skvrny, prát prádlo...)
• příroda (co je jedovaté, jak zacházet se zvířaty…)
• věda a technika (jak se chovají fyzikální látky, kdo co vynalezl…)
• historie a lidská společnost (původ staveb, předsudky o různých národech…)

Jistě si pod uvedenými příklady v závorce dovedete něco konkrétního představit. Jak poznat pravdu od nepravdy? Právě zde vyvstává příležitost pro uplatnění kritického myšlení. Opět platí pravidlo, že je důležité ověřit si kvalitu zdroje, ve kterém jsme tuto informaci zahlédli. Pokud si stále nejsme jistí, hledejme odpověď v dalších zdrojích a srovnávejme. Shodují se výsledky? Existuje i jiný výklad? Jsou dohledatelné nějaké studie, které dokládají pravdivost tvrzení? Jaké médium je primární zdroj této informace?

Tento postup lze aplikovat také pro odhalení komplexnějších konspiračních teorií a hoaxů. Ačkoliv se v tomto kurzu konspiračním teoriím věnovat nebudeme, za zhlédnutí stojí návod Evropské komise, který radí, jak konspiraci rozpoznat (často bývá opředena tajemstvím a odhaluje nějaké “spiknutí”), jak jí čelit a jak komunikovat s lidmi, kteří jsou její obětí. Jádrem práce s jakoukoliv nepravdou je vše si ověřovat a kriticky nad tím přemýšlet, protože i to, co se zdánlivě jeví jako logické, může být chyba způsobená nedostatkem informací nebo myšlenkovou zkratkou (viz kapitola Kognitivní zkreslení).