Skutečnost, že už dokážeme odhalit a pojmenovat chyby, které nám mohou bránit vědomě pracovat s pomalým myšlením, ještě bohužel neznamená, že používáme korektního postup při vyhodnocování situací. Jedním z důvodů mohou být právě argumentační fauly, které spočívají například v práci se špatnými vstupy nebo v chybách v úvaze. Řečník, který nás faulu podrobuje, nám buď podsouvá postup, který nás k pomalému myšlení vůbec nepustí (například při argumentaci ad hominem, která je vysvětlena níže), nebo nás přiměje pracovat s informacemi nesprávným způsobem. Máme tak pocit, že zapojujeme pomalé myšlení, ve skutečnosti však komunikujeme pouze se svým rychlým myšlením.

Argumentační faul je nečestná praktika nebo trik, který řečník používá za účelem oklamat posluchače. Cílem je zmást, obhájit své zájmy, přesvědčit o pravdivosti či správnosti tvrzení, zkrátka dostat oponenta na svou stranu. Fauly mohou být útočné, manipulativní, citové, zdánlivě racionální až vědecké, nikdy však nejsou objektivní nebo logické. Zde je představeno několik vybraných:

Často se můžeme setkat s útokem ad hominem. Řečník se nás snaží zmást, odzbrojit urážkou naší osoby, že jsme například na určitou znalost či zkušenost příliš nevyzrálí, služebně mladí, profesně nevzdělaní, mentálně slabí atd. Tímto působením na naše emoce v nás chce vyvolat pocit méněcennosti.

Dalším trikem je vystavění tzv. straw mana, tedy slaměného panáka, kterým odvedeme pozornost od jádra probíraného tématu. Například, pokud se kolegy zeptáme, proč si na oběd dává čokoládu místo pořádného jídla, bude se bránit argumentem, že čokoláda je levnější. Zkrátka, podsune nám větu, která slouží jako úhybný manévr a odkloní debatu jiným směrem. Záleží na nás, jestli tento trik odhalíme a budeme na něj umět správně zareagovat.

Porušením logické návaznosti je také argumentace kruhem. Prakticky tento faul vypadá tak, že řečník, když nenachází jasné vysvětlení pro svůj názor, dokazuje chybně vyvozeným výsledkem příčinu, ze které závěr odvodil. Vzniká tak zacyklení, samovysvětlující se tvrzení, jakýsi paradox, ze kterého se nelze vymanit. Například: “švýcarský nožík je švýcarský, protože se tak jmenuje”.

Více informací o výše jmenovaných faulech naleznete ve videu v následující kapitole. Pokud vás zajímají další příklady, můžete si prostudovat Knihovnu argumentačních faulů analytického serveru Bezfaulu.net. Tato ukázka měla spíše ilustrativní charakter, existuje spousta výborně zpracovaných přehledů a příruček, kde se můžete seznámit s desítkami dalších faulů.