Kognitivní zkreslení je systematická a opakovaná chyba, kterou lze popsat, analyzovat, a proto se z ní můžeme poučit a příště se jí vyvarovat. Jsou to tendence, jejichž výsledkem může být unáhlený chybný úsudek. Existuje velké množství šablon, podle kterých lze identifikovat jednotlivá zkreslení, různí autoři je různé pojmenovávají, ale vesměs se jedná o stejné vzorce.
Typologicky je možné zkreslení rozčlenit do několika oblastí. Prohlédněte si následující interaktivní schéma, navázané na databázi Wikipedie, a všimněte si zákonitostí jednotlivých kategorií.
Ukážeme si zde pro představu některé nejznámější:
Priming je podvědomé rozhodování nebo vytváření názoru podle prvního dojmu. Při zpracovávání informací jsme pozitivně nebo negativně ovlivněni prvotními vjemy, které získáme během pár chvil a které v nás vzbudí emoci. To se potom projeví na našem chování, příkladem může být větší nakupování v obchodě, kde hrají naši oblíbenou píseň nebo antipatie k člověku, který měl při podání ruky studenou dlaň.
Konfirmační zkreslení je tendence vyhledávat a přijímat jen informace, které jsou v souladu s naším názorem a potvrzují ho. Informace v rozporu s naším přesvědčením nebo objektivní fakta ignorujeme.
Strach ze ztráty se projevuje v okamžiku, kdy stojíme před určitou volbou ANO x NE. Pokud je zde riziko, že můžeme o něco přijít, například prohrát peníze, neučiníme krok, kterým bychom však mohli také něco získat. Nepříjemný pocit z hrozící ztráty je silnější.
Klam přeživších znamená, že se při utváření názoru či řešení situace řídíme nejviditelnější a nejdostupnější skupinou dat, ale zapomínáme na celý proces. Například: Staré budovy jsou krásné (ty ošklivé jsou jen zbourané), v minulosti si nikdo nestěžoval (ten, kdo si stěžoval, už mezi námi není) atd.
Spojovací klam si vysvětlíme na tzv. Linda problem podle Amose Tverskyho a Daniela Kahnemana. Na základě určité vlastnosti máme tendenci člověka zařadit do konkrétní skupiny. Tato generalizace může vypadat například tak, že Lindu, která je vzdělaná bankovní úřednice, vidíme jako členku feministického hnutí jen proto, že je zastánkyně rovných mezd mužů a žen, zajímá se o otázky sociální spravedlnosti a je empatická. Jaká je však pravděpodobnost, že by každá žena, disponující těmito vlastnostmi, byla členkou feministického hnutí?
A na závěr kognitivní slepá skvrna. To je neschopnost přiznat si, že jsme obětí nějakého zkreslení, je to stav mysli, kdy nedokážeme rozpoznat, že jsme ovlivnění či zmanipulovaní.
Definovaných kognitivních zkreslení je nepřeberné množství. Ačkoliv se jejich názvy mohou podle různých autorů či příkladů trochu lišit, po pečlivějším prozkoumání zjistíme, že se jedná o popisy stejných jevů. Pokud vás tato oblast zajímá více, podívejte se například do Knihovny kognitivních zkreslení analytického serveru Bezfaulu.net.