Proč někteří uspějí a jiní ne? Hledání příčin (ne)úspěchu ve studiu
Photo by Marvin Meyer on UnsplashVysokoškolští studenti jsou často pod velkým tlakem, kdy se musí naučit velké množství informací za krátkou dobu. Je proto zásadní porozumět faktorům, které ovlivňují jejich úspěšnost při studiu a vytvořit si efektivní studijní návyky, které mohou implementovat i při zaměstnání, obzvlášť pokud je v něm velký důraz na celoživotní vzdělávání. Tento článek analyzuje několik klíčových oblastí, které na studium mají vliv a ze shromážděných studií shrnuje strategie, které studentům při studiu mohou pomoci. Time management Mnoho studentů se řídí pořadím zkoušek při plánování toho, jak se budou učit. Do time managementu by se ale také měla reflektovat obtížnost zkoušky, objem učiva a připočítat i čas na zpracování studijních materiálů. Právě time management je podle Bin Abdulrahman (2021) a Mendezabal (2013) jedním z faktorů, které mají silný vliv na to, jestli budou studenti při zkoušce úspěšní nebo ne (mezi další patří například práce s textem a efektivní psaní poznámek). Bylo také zmíněno, že “studenti by měli věnovat čas tomu, aby si přípravu časově rozvrhli” (Sarwar et al. 2009, citováno v Mendezabal, 2013). Dobrý time management doporučuje i Harvard Summer School (2022). Jejich článek doporučuje, aby studenti vytvořili svůj rozvrh tak, že prvně do kalendáře zapíší své povinnosti v práci nebo ve škole a okolo toho vytvoří studijní plán, který jim bude vyhovovat. Tato metoda se často nazývá timeblocking. Do plánu by měly být zapsány i aktivity, jako je praní prádla a úklid, aby vše mělo svůj vyhrazený čas a nedocházelo k prokrastinaci. Pro detailní plánování času jsou doporučovány nástroje jako Asana nebo Trello. Pokud se cítíte bez motivace nebo unavení, je dobré splnit z to do listu několik menších položek, protože nezaberou tolik času, ale může vás to povzbudit, protože se najednou seznam rychle zkrátí (Harvard Summer School, 2022). Podobně může fungovat i strategie, kdy si velký úkol rozdělíte na malé části a plníte je postupně (University of Sheffield). Učení ve skupině Schůzka s kamarády za účelem studia ke zkouškám může být velmi dobrou studijní strategií. Nesmí se ale zvrtnout v drbání nad šálkem kávy. Před neefektivním studiem ve skupině varují například Hartwig & Dunlosky (2012), kteří uznávají, že tento typ učení má svá pozitiva, ale upozorňují, že studenti často nespolupracují efektivně. Pressley et al. (1997) ale říkají, že učení ve větší skupině může pomoci zjistit, jak na tom s probranou látkou student je, zda jí rozumí a spolužáci mohou při diskuzích zmínit pohledy a příklady, které by jej samotného nenapadly. Zároveň to může přispět k tomu, že lépe vyváží čas, který nad učením stráví. Když se spolu se spolužáky přezkouší, bude každý vědět, zda už je na zkoušku připravený, nebo jestli ještě učení musí nějaký čas věnovat. Pressley et al. (1997) totiž jako kámen úrazu zmiňují i to, že studenti často netuší, jak moc látce rozumí a podceňují se, tudíž u studia stráví více času, než by bylo potřeba, což není vhodné, pokud se daní studenti musí připravit k několika zkouškám v krátkém čase. Studijní materiály V neposlední řadě je výhodou učení ve skupině i sdílení studijních materiálů. Jedním z důvodů, proč učení nejde snadno jsou totiž nevhodné studijní materiály. Jejich špatná kvalita se může skrývat v zastaralých nebo nepřesných informacích, špatných ilustracích nebo v tom, že jsou určený jiné cílové skupině a pro většinu studentů jsou příliš složité k pochopení. Pressley et al. (1997) proto doporučují, aby studenti v tu chvíli zkusili najít nějaký jiný text, který vyžaduje nižší úroveň znalostí nebo schopností v oboru, nebo se podívali do ostatních doporučených materiálů a zkusili najít alternativu. V tuto chvíli se hodí učení ve skupině, protože je větší pravděpodobnost, že jeden ze studentů opravdu vhodnější zdroj informací najde. Kromě samotných materiálů je ale také velmi důležitý způsob, jakým s nimi studenti pracují. Nejpopulárnější cesta, jak zpracovat nějaký materiál je opakované čtení, neznamená to však, že se jedná i o nejefektivnější možnost. Článek University of St. Augustine for Health Sciences například doporučuje techniky jako jsou SQ3R nebo PQ4R. Obě tyto techniky jsou založeny na důkladnější práci s textem, kterou při studiu doporučují i Pressley et al. (1997). Zkratka SQ3R v sobě ukrývá slova survey, question, read, recite a review. Metoda začíná orientačním čtením, při kterém si student vytvoří představu o obsahu u a ujasní si, čím se zhruba text zabývá. Následně by si čtenář měl formulovat otázky a očekávání k textu. Až poté přichází čas na pomalé čtení, po kterém ještě následuje rekapitulace toho, o čem byla řeč a následně by se student měl z obsahu kapitoly nebo úseku četby sám otestovat. Ostatně sebe-testování zmiňují jako účinnou metodu při učení i Pressley et al. nebo Hartwig & Dunlosky (2012). Hartwig & Dunlosky navíc tvrdí, že dosavadní důkazy ukazují, že tato metoda funguje pro každý typ zkoušky a nezáleží ani na oboru, ze kterého je student zkoušený. Jako podobně účinná technika při studiu se ukázal spacing, tedy že studenti se neučí všechno dva dny před zkouškou, ale používají například pravidla spaced-repetition, které určují, jak často si látku opakovat podle toho, kolik času do zkoušky zbývá. Studenti si často z učiva tvoří kartičky (flashcards), které mohou pomoci s již zmíněným sebetestováním. Pro jejich efektivitu je však potřeba, aby opravdu student definice vytvářel zpaměti a nečetl pouze pasivně obsah kartiček, protože samotná tvorba kartiček se ve studii Hartwig & Dunlosky (2012) neukázala jako příliš užitečná. Studie jako Bin Abdulrahman (2021) však ukazují, že mnoho úspěšných studentů ani externí studijní materiály nepoužívá a učí se pouze z prezentací svých učitelů se svými zápisky z hodina nebo při studiu využívají videa například z Youtubě. Dobrý studijní materiál však může kompenzovat nedostatečně dobré informace z přednášek. Dobrý/špatný učitel Každý student se ve studijním životě nejspíš setkal s nějakým učitelem, který byl sice ve svém oboru významným odborníkem, ale své znalosti neuměl dobře předat dál. I to se bohužel stává. Někteří učitelé mohou studenty nudit, což vede ke ztrátě pozornosti během přednášek. Následkem toho musí studenti vynaložit větší úsilí při domácí přípravě. Také se může stát, že učitel například nedostatečně specifikuje, jaké znalosti bude na konci roku/semestru testovat. Příprava na zkoušku nemusí začít až ve zkouškovém období. První krok k přípravě začíná naopak na začátku semestru, kdy student zjišťuje, co musí udělat pro zápočet nebo známku, a právě v tu chvíli se nevědomky začíná chystat k danému ukončení. Ovlivní to způsob, jakým si bude dělat poznámky nebo studovat studijní materiály. Je proto nezbytné, aby tyto informace měl co nejdříve, aby mohl systematicky pracovat na úspěšném dokončení předmětu. (Pressley et al., 1997) Nikoho nepřekvapí, že na různé typy testů nebo zkoušení se studenti připravují jinak. Pokud je test zaměřený na termíny, které si student musí zapamatovat, bude se na něj připravovat jinak než k ústní zkoušce, kde musí koncepty sám vysvětlit a aplikovat. Podobně by také učitel měl být schopný poukázat během výkladu na důležité informace, například je napsat na tabuli, nebo je zopakovat víckrát. Pokud mají studenti pocit, že se jim těchto informací nedostává, měli by s učitelem komunikovat a upozornit na své studijní potřeby. Komunikace mezi učitelem a studenty je jednou z důležitých součástí moderního vzdělávacího systému. Zároveň Pressley et al. (1997) doporučují, aby studenti poprosili učitele nebo své starší spolužáky o předchozí verze testů, nejlépe i s klíčem ke správným odpovědím. Selftesting je podle autorů velmi užitečnou formou, kterou doporučují skombinovat s učením ve skupině a zkoušet se navzájem, aby měli feedback od ostatních. Mentální zdraví Pořádek v hlavě a duševní zdraví jsou termíny, o kterých se mluví velmi často, ale je to proto, že vskutku mají velký dopad na to, kolik se toho naučíme. Podle Pressleyho et al. (1997) mají lidé omezenou operační paměť a pokud velkou část mozku zabírají myšlenky na to, jaký stres máme z nadcházející zkoušky, sníží to naši schopnost přemýšlet nad něčím dalším a zhoršuje to naši krátkodobou paměť, která je při učení nepostradatelná. Kromě nadcházejících zkoušek může být vysokoškolský život stresující životní zkušeností i jinými aspekty. Pro mnoho lidí je to poprvé, co jsou odloučeni od rodiny a musí se postarat sami o sebe, zároveň je to období prvním vážných vztahů a navíc se ve škole mohou potkávat s jinou sociální bublinou, než na kterou jsou zvyklí, a ačkoliv je to pozitivní zkušenost pro rozšíření obzorů, zároveň může mladé dospělé i stresovat (Pedrelli et al., 2015). Špatné mentální zdraví navíc může ovlivnit i naši motivaci ke studiu. Pressley et al. (1997) doporučují vyhledat psychologa nebo jinou odbornou pomoc, ale v tíživé finanční situaci a při plných kapacitách školních psychologů můžou studenti pomoct svému psychickému zdraví i jinými způsoby. Mentální zdraví může souviset i s již zmíněným time managementem. Je dobré do svého denního rozvrhu zařadit pár momentů i pro sebe a ulehčit tak své psychice, která je zatížena neustálým stresem. (Harvard Summer School, 2022). University of Sheffield doporučuje studovat maximálně osm hodin denně a minimálně hodinu nebo dvě každý den věnovat svým koníčkům, odpočinku nebo přátelům. Jako volnočasovou aktivitu můžete zařadit například sport, ke kterému se ještě vrátíme později. Pokud ale studenti cítí, že mají vážný psychický problém, měli by se obrátit na odbornou pomoc. Podle Pedrelli et al. (2015) tak však činí jen malá část studentů a navíc přestanou odborníky navštěvovat, jakmile je jim jen o trochu lépe, což může vést k rychlému relapsu. Nejčastějšími duševními onemocněními, které se u vysokoškolských studentů objevují jsou různé formy úzkosti, deprese nebo poruchy příjmu potravy. (Pedrelli et al., 2015) Motivace Předchozí bod jde s motivací ruku v ruce. Pokud si budeme říkat, že zkouška je těžká a že ji nezvládneme, nejspíš to tak opravdu bude. Je nutné tedy přidat trochu vnitřní nebo vnější motivace. Přitom ale dbát na to, aby vnější motivace byla rozumná, neslibujte si tedy za zvládnutou zkoušku například to, že se konečně vyspíte osm hodin v kuse, protože i to je součást toho, co by student měl dělat běžně, aby jeho pamět fungovala. Pressley et al. (1997) jako nejlepší radu pro vnitřní motivaci doporučují přemýšlet dopředu a důkladně vybírat předměty, které si studenti volí, aby se učili něco, co je opravdu zajímá. Mezi hlavní zdroje motivace ale ve studii Bin Abdulrahman (2021) patří uspokojení svých ambicí a rodiny, vyšší status, vidina dobrého příjmu a odměna za dobrý prospěch. Spánek Že je spánek pro paměť a celkové fungování lidského těla už asi každý někdy slyšel. Studie Shelley Hershner (2020) dokonce už v prvním odstavci potvrzuje, že spánek a hlavně konzistentní spánkový režim pozitivně ovlivňují akademické výsledky. Obecně se doporučuje spánek v rozmezí 7–9 hodin, ale množství spánku, které každé tělo potřebuje je individuální a nelze ho takto zobecnit. Hershner (2020) však upozorňuje, že příliš krátký spánek má na školní výkony negativní vliv. Nejde však o jediný aspekt spánku, který hraje roli. Jak jsem již zmínila, je třeba konzistence. Ta spočívá v tom, že by měli lidé spát zhruba stejně každý den a udržovat pravidelnost. Je prakticky jedno, zda chodíte spát ve tři ráno a budíte se v deset, nebo usínáte v devět večer a vstáváte o půl šesté. Je však velmi důležité, aby tyto časy byly dodržovány každý den a zamezilo se například “dospávání” o víkendu. Hershner (2020) uznává, že to je pro studenty těžký úkol, ale zmiňuje, že ve studiích, které pro zkoumání spánkových návyků využívaly monitoring na chytrých hodinkách je mezi pravidelným spánkovým režimem a dobrými studijními výsledky silný vztah. Spánek je důležitý pro ukládání informací do dlouhodobé paměti, pokud se tedy tělu nedostává kvalitního spánku protože student cítí nutnost věnovat studiu víc času na úkor spánku, může se stát, že efektivita těchto návyků bude stejně na bodu mrazu, protože si mozek nebude schopný nic zapamatovat. Kámen úrazu pro kvalitní spánek může být i používání mobilního telefonu. Rosen (2017) říká, že studie ukazují, že většina studentů usíná s telefonem po ruce a do poslední chvíle před usnutím ho používají. Zde vznikají dvě rizika. Telefon vyzařuje modré světlo, které brání produkci melatoninu, který napomáhá tělu s usínáním, a pokud na sebe studenti nechají světlo působit do chvíle, než se rozhodnou jít spát, může to mít neblahé účinky na jejich usínaní. Druhé riziko je, že budou mít tendenci telefon kontrolovat i v noci (podle Rosena dokonce někteří nechávají notifikace zapnuté a nechají se jimi budit). Nejlepší tedy je telefon těsně před usnutím nepoužívat a při spaní nechat upozornění vypnutá. Cvičení V případě, že jste svědomitý student a učení si rozložíte tak, abyste měl čas i na jiné aktivity, může být prospěšné nějaký čas mezi učením věnovat pohybu. Pohyb a cvičení pomáhá krevnímu oběhu, tudíž se do mozku dostane okysličená krev, která umožňuje jeho správné fungování, zároveň aktivita posiluje i schopnost upravovat a zlepšovat spojení v mozku, tím pádem se mozku lépe pamatuje a učí nové věci. V neposlední řadě cvičení podporuje i neurogenezi, nebo-li vytváření nových neuronů, které následně mají za úkol třídit vzpomínky a zpracovávat informace. (Tousi, 2024) Prostředí Pokud se při učení cítíte jako že jste zaseklý na jednom místě a nemůžete se hnout, může to být spojené i s prostředím, kde se učíte. University of St. Augustine for Health Sciences dává na studijní prostředí velký důraz a doporučuje jednou za čas prostředí změnit a jít studovat například do kavárny nebo do jiné knihovny. Změna prostředí podle nich zlepšuje funkci paměti a koncentraci. Pokud je ale student v časové tísni, je lepší neexperimentovat a zvolit ke studiu nějaké vyzkoušené místo, kde se cítí dobře a kde ví, že nebude zbytečně rušený. Důležité je, aby místo bylo dobře vyvětrané, protože čerstvý vzduch napomáhá správné funkci mozku. Co se týče prostředí, je nutné myslet i na konkrétní pracovní prostředí třeba na ploše počítače nebo jiného zařízení, ze kterého se chystáte studovat. Rosen (2017) doporučuje zavřít všechna okna, která by mohla studenta rušit a vypnout notifikace, aby studijní čas byl naplněný opravdu pouze studiem. Nabízí strategii, kdy studenti nastaví časovač na patnáct minut, při kterých se nenechají upozorněními rušit a následně mají minutu na zkontrolování nových zpráv. Poté opět začíná čtvrthodinová časomíra. Když si na systém student zvykne, může postupně časové okno na studium prodlužovat. Na podobném principu fungují i oblíbené aplikace jako třeba Forest, nebo metoda Pomodoro, při které 25 minut soustředěně pracujete a následně máte pět minut na odpočinek. Notifikace ale nejsou jediným rušivým elementem, na který by si student měl dát pozor. Škodlivý je jakýkoliv multi-tasking, protože nutí mozek soustředění střídat mezi dvěma různými činostmi, tím pádem snižuje efektivitu obou. Při studiu, kdy je neustále rušen nemůže dosáhnout stavu flow (plné soustředění na jednu činnost, ztráta pojmu o čase, pocit splynutí s úkolem) a ponořit se do činnosti naplno (Schmidt, 2020). Závěr Úspěšná studijní strategie je kombinací všech zmíněných faktorů (a ještě mnoha dalších), důležité však je, aby je student bral v potaz a postupně se do svých studijních rutin snažil implementovat návyky, které mu pomohou školu zvládat lépe. Je ale také důležité zohlednit individuální rozdíly, protože jeden studijní tip nemusí vyhovovat každému. Z mnoha zmíněných technik může člověk následovně profitovat i v pracovním životě, obzvlášť ze zdravého spánkového režimu nebo ze zvládnutého time managementu. Zdroje Bin Abdulrahman, K. A., Khalaf, A. M., Bin Abbas, F. B., & Alanazi, O. T. (2021). Study Habits of Highly Effective Medical Students. Advances in Medical Education and Practice, 12, 627–633. https://doi.org/10.2147/AMEP.S309535 Hartwig, M. K., & Dunlosky, J. (2012). Study strategies of college students: Are self-testing and scheduling related to achievement? Psychonomic Bulletin & Review, 19(1), 126–134. https://doi.org/10.3758/s13423-011-0181-y Harvard Summer School. (2022, říjen 14). 8 Time management tips for students. Harvard Summer School. https://summer.harvard.edu/blog/8-time-management-tips-for-students/ Hershner, S. D. (2020). Sleep and academic performance: Measuring the impact of sleep. Current Opinion in Behavioral Sciences, 33, 51–56. https://doi.org/10.1016/j.cobeha.2019.12.008 Mendezabal, M. J. N. (2013). Study habits and attitudes: The road to academic success. Open Science Repository Education, Online(open-access), e70081928. https://doi.org/10.7392/Education.70081928 Pedrelli, P., Nyer, M., Yeung, A., Zulauf, C., & Wilens, T. (2015). College Students: Mental Health Problems and Treatment Considerations. Academic psychiatry : the journal of the American Association of Directors of Psychiatric Residency Training and the Association for Academic Psychiatry, 39(5), 503–511. https://doi.org/10.1007/s40596-014-0205-9 Pressley, M., Yokoi, L., van Meter, P. et al. Some of the Reasons Why Preparing for Exams Is So Hard: What Can Be Done to Make It Easier?. Educational Psychology Review 9, 1–38 (1997). https://doi.org/10.1023/A:1024796622045 Rosen, L. D. (2017). The distracted student mind — enhancing its focus and attention. Phi Delta Kappan, 99(2), 8–14. https://kappanonline.org/rosen-distracted-student-mind-attention/ Schmidt, S. (2020). Distracted learning: Big problem and golden opportunity. Journal of Food Science Education, 19(4). https://doi.org/10.1111/1541-4329.12206 Tousi, B. (2024, únor 19). How exercise can help boost your memory. Cleveland Clinic. https://health.clevelandclinic.org/exercise-to-boost-memory University of St. Augustine for Health Sciences. (n.d.). 10 effective study tips and techniques to try this year. https://www.usa.edu/blog/study-techniques/ University of Sheffield. (n.d.). How to manage your time. StudySkills@Sheffield. https://www.sheffield.ac.uk/study-skills/university/independent/manage-time Proč někteří uspějí a jiní ne? Hledání příčin (ne)úspěchu ve studiu was originally published in EDTECH KISK on Medium, where people are continuing the conversation by highlighting and responding to this story.