Jak jsou na tom české neziskovky s využíváním technologií? Zaostávají za zbytkem světa, jsou napřed, nebo je pravda úplně někde jinde? Na přednášce se spolu podíváme na výsledky průzkumu „Stav IT v českém nezisku“, řekneme si, s jakými specifickými výzvami a problémy se neziskovky ve světě technologií potkávají, jaké příležitosti nové technologie, včetně umělé inteligence, sektoru nabízejí, a jak můžeme my všichni pomoci tomu, aby technologie mohly být opravdu využívány pro dobro.

Ing. Radka Bystřická je ředitelkou neziskové organizace Sdružení VIA, která již přes deset let řeší téma využívání technologií pro dobrou věc. Sdružení VIA je také součástí mezinárodní sítě TechSoup, která se zaměřuje se na rozvoj a digitalizaci občanského sektoru. Radka je absolventka oboru Informační systémy a technologie na Vysoké škole ekonomické v Praze a před svým působením ve Sdružení VIA pracovala v softwarovém vývoji jako testerka a analytička. V roce 2021 a 2023 vedla průzkum "Stav IT v českém neziskovém sektoru" zkoumající potřeby a výzvy v digitalizaci této oblasti.

Zrakově postižený nemůže číst knihy běžným způsobem, proto je potřeba je digitalizovat, a to za dodržení určitých pravidel. V roce 1993 tak vzniká knihovna, která takto zpřístupněné dokumenty shromažďuje, ale hlavně je sama vytváří a poskytuje zrakově postiženým. V současné době obsahuje na 50 tisíc dokumentů – studijních materiálů, populárně naučné literatury, pravidelně zařazovaných časopiseckých periodik i beletristických knih různých žánrů. Tato přednáška poodhalí, jak tato speciální knihovna funguje, jak se knihy pro zpracování získávají, jak se správně zpřístupňují a jakými způsoby a za jakých podmínek zrakově postiženým uživatelům poskytují. Také si konkrétně ukážeme, jak je vlastně čtou. Podrobněji se zaměříme na samotný proces digitalizace potažmo zpřístupnění, včetně popisu toho, s jakými dilematy či komplikacemi se při digitalizaci setkáváme.

Zdeněk Bajtl vystudoval Konzervatoř Jana Deyla, obor klarinet a kytara. Poté absolvoval dvouletou pedagogickou nástavbu, po jejímž dokončení začal působit jako učitel hudby na ZUŠ. Od roku 1996 pracuje ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS). Jde o neziskovou organizaci, která poskytuje služby zrakově postiženým. I on sám je zcela nevidomý. V roce 2004 se stal vedoucím Knihovny digitálních dokumentů, jedné z významných služeb SONS, jejíž úkolem je formou digitalizace zpřístupňovat knihy a časopisy zrakově postiženým, kteří nemohou číst tištěné texty běžným způsobem. Současně zodpovídá také za provoz Navigačního centra, jehož cílem je pomáhat zrakově postiženým při cestování. Podílí se také na vzdělávacích aktivitách SONS. Jeho velkým koníčkem jsou technologie a hledání způsobů, jak s jejich využitím přispět k zajištění inkluzivního přístupu k informacím a kultuře.

Úřady, stejně jako firmy, nemohou bez dat efektivně vykonávat svoji činnost, poskytovat digitální služby ani se správně rozhodovat. Jaká data však máme dnes k dispozici? Jsou dohledatelná a můžeme se na ně spolehnout? Existuje strategie a plán, čeho chceme v oblasti dat dosáhnout? Na přednášce si ukážeme příklady evidence a sdílení dat veřejné správy a probereme předpoklady, které musí být splněny, aby se data mohla začít využívat ve větší míře.

Ing. Mgr. Radka Domanská působí v Digitální a informační agentuře jako národní koordinátorka otevřených dat. Společně se svým týmem zajišťuje nejen rozvoj a správu Portálu otevřených dat a Národního katalogu otevřených dat, ale i řízení, podporu a koordinaci v oblasti evidence a sdílení dat. Její vizí je rozšiřovat povědomí o datech, sdílet příklady dobré i špatné praxe, přispívat ke zveřejnění maximálního množství veřejných dat a zlepšení postavení ČR v mezinárodním hodnocení oblasti otevřených dat.

Češi jsou největšími čtenáři s nejhustší sítí knihoven na celém světě, ale jak je na tom mladá generace? Čtou dnešní školáci? A proč je četba v dnešním světě nových technologií nenahraditelná? Na panelových datech z výzkumu Čtení a psaní školáků (2014 až 2023) si ukážeme dnešní čtenářskou kultura rodin s dětmi, význam čtení pro školáky – dopad na jejich gramotnost a školní prospěch. Současně se podíváme, zdali můžeme v nějakém typu rodiny detekovat náruživější čtenáře, jaké jsou jejich charakteristiky a vzdělávací trajektorie, která stále zásadním způsobem ovlivňuje naše životní úspěchy. Existující rozdíly i podle škol? A můžeme nějak pomoci dětem číst s oblibou i mimo prostředí školy?

PhDr. Magdaléna Gorčíková, Ph.D. je psycholožka a socioložka, která působí jako odborná asistentka na Filozofické fakultě Univerzity v Hradci Králové, spolupracuje jako junior výzkumná pracovnice s oddělením Sociální stratifikace Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. a se střediskem Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání). Dlouhodobě se zabývá oblastí vzdělanostních nerovností a longitudinálním výzkumem, konkrétně problematikou jazykových a kognitivních schopností v souvislosti s dětským čtenářstvím a jeho dopadem na životní úspěch. Za tímto účelem započala v roce 2014 dlouhodobý výzkum o vývoji (pre)gramotnosti u školáků na základní škole.

Anotace bude doplněna.

Papírová kniha má dokonale funkční design – když ji vezmete do ruky, víte, kde se otevírá a k čemu slouží. Je to koncept ověřený časem. Kdy jste tohle naposledy zažili při nákupu, cestě vlakem, na poště, nebo při návštěvě knihovny? Je těžké dělat dobré služby – i tak ale budete bojovat se silnou konkurencí, protože dobré znamená průměr. Potřebujete dělat služby skvělé, abyste byli pro své uživatele první volbou. Inovace nemusejí být jenom produktem geniální mysli – existuje řada technik a metod, jak pomoci novým nápadům na svět. Projdeme si několik příkladů využití designového myšlení v prostředí knihoven a zkusíme společně přijít na to, k čemu je to dobré.

Bc. Vojtěch Vojtíšek vystudoval filozofii a od roku 2012 působí v Městské knihovně v Praze na pozici projektového manažera e-knihovny. Má více než deset let zkušeností s řízením projektů v neziskovém sektoru, v této oblasti také školí, vede workshopy a pomáhá institucím zlepšovat jejich služby prostřednictvím designového myšlení. Je držitelem ocenění MARK pro mladé knihovníky do 35 let.

This lecture offers an in-depth exploration of strategies to increase your online presence as a researcher. Attendees will learn how to leverage platforms like ORCID, Google Scholar, or LinkedIn, optimize research articles for better visibility, and effectively use social media to engage with the academic community. Benefits include improved citation rates, expanded professional networks, and increased opportunities for collaboration.

Dr. habil. Ida Dringó-Horváth is an Associate Professor, Head of ICT Research Center at the Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary. Her research and teaching areas are linked to digital competences and learning and teaching with digital technologies (EdTech), particularly in foreign language teaching and teacher training, but more recently in higher education as well. Since 2018 she is leader of a complex training program for the development of digital competences of the university lecturers.