Seznam témat      Zkoumání jako odkrývání světa   Výběr zdroje informací při zkoumání a psaní odborného textu

Výběr zdroje informací při zkoumání a psaní odborného textu

Vybrat vhodný zdroj informací není samo sebou, ale ani to není velká vědaDobré je naučit se zastavit a zeptat se sebe sama, k čemu nyní hledaný zdroj vlastně potřebujete 

Potřebuji se zorientovat v tématu?  

První kategorií zdrojů jsou ty, které nám pomáhají získat základní přehled o tématu, do něhož vstupujeme. Jsou to typicky tyto čtyři, pro které zároveň platí, že v samotném odborném textu je nepoužíváme. 

Wikipedie 

Wikipedie je skvělý zdroj informací pro orientaci, a to i v případě odborné práce. Získáme základní povědomí o tématu, i když je popis mírně neostrý či obecný. Zároveň zde najdeme rozcestník dalších zdrojů. Tím, že na Wikipedii může přispívat každý, je její rozsah ohromný. Zároveň se kvůli anonymitě limituje právě na tento účel, který je však zcela v pořádku. 

Učebnice, skripta 

Učebnice poukazují na svůj účel v názvu samotném. Slouží k našemu učení, což se projevuje v tzv. didakticky zpracovaném obsahu. To znamená, že i zcela závažné či skutečné problémy jsou rozloženy na malé dílky či zjednodušeny tak, abychom je primárně pochopili. K tomu často slouží také schémata, ikonky, metafory, příběhy a podobné věci. Jakkoliv je samotné psaní učebnic a skript činnost odborná a náročná, končí její využití pojmutím problematiky. Podobně může fungovat také výukové video, kurz nebo vzdělávací pořad. 

Popularizační články a popularizační knihy  

ječnou záležitostí jsou popularizační texty. Popularizace patří kvědě, je jistým závazkem, aby poznatky nezůstaly jako složité struktury uvězněné pro danou komunitu odborníků. Popularizace tlumočí výzkum, nepřináší nové poznatky. Podobně jako učebnice zjednodušují, slouží však spíše k informování o tom, co se děje v nějaké oblasti, v níž sami nemáme expertnost – zatím nebo ji ani nikdy zvyšovat neplánujeme. Popularizační texty mohou být také velkým zdrojem inspirace při hledání tématu či pro obecné udržování vlastní vzdělanosti a přehledu o aktuálních tématech. Do popularizace neřadíme jen texty, ale třeba také dokumentární filmy či pořady. 

Diplomové práce 

Diplomové práce jsou práce studentské. Jsou to práce, které mohou být inspirací do tématu i do způsobu, jakým se v odborném psaní učíme růst. V tomto je však opět jejich limit – kromě jistě originálních myšlenek a ideálů mají i značné nedostatky, které jsou se začátky psaní spojené. Nakonec se ale můžete podívat do posudků prací, které jsou také veřejně dostupné. 

Potřebuji informace, myšlenky, argumenty pro tkaní samotného textu? 

Zorientovat se vtématu je tak trochu jako vystrčit hlavu nad oblaka, nebo alespoň nad první patro. Najednou vidíme problém z trochu větší výšky, nadhledu, můžeme se porozhlédnout, abychom se nakonec ponořili do hloubky složitějšího problému. Typicky nám k tomu slouží tyto zdroje, jakkoliv zde ještě vybíráme podle druhu odborného textu, který se chystáme psát – trochu jiné je to u eseje, trochu jiné u empirické studie. 

Odborné články 

Odborný článek je to, na co se chystáte vy. Je to tedy snaha přinést svůj odborný vhled do tématu. To nutně neznamená dvacet let zkušeností, ale třeba pečlivé nastudování zdrojů a zpracování tématu, jistá metodologičnost. 

Odborné články najdete v tištěné podobě, ale také na webových stránkách a blozích. 

Recenzované odborné články  

Recenzované články jsou zjednodušeně odborné články, které ohodnotili v recenzním řízení dva lidé a na základě jejich poznámek byl článek schválen, přepracován nebo do časopisu vůbec nebyl přijat.  

Impaktované odborné články 

Může se zdát, že zabíháme zbytečně hluboko, ale zmínka o takzvaných impaktovaných článcích je důležitá i pro přehled o fungování vědy. Impaktované články jsou tedy ty, které jednak prošly recenzním řízením nejméně dvou lidí, ale jsou navíc publikované v časopise, který si počítá, kolikrát byly jeho články citované, tedy kolikrát je někdo využil pro svou práciZ četnosti využívání odvozuje svou kvalitu, říká tedy nejcitovanější = nejlepší. To je sice trochu sporné, nicméně je to aktuálně jedna z metrik vědy a odborné práce. 

Odborné knihy 

Knihy! Ty jsou zcela báječné a nezbytné pro hloubku našeho poznání a přemýšlení vůbec. Není však kniha jako kniha. Ta odborná má zase obvykle recenzenty, množství zdrojů, originální závěry a jistou metodologičnost. Někdy je těžké odlišit čtenářsky přívětivě napsanou odbornou knihu od knihy popularizační – je potřeba si vypěstovat jistý cit. 

Data 

Specifickou kategorií jsou data. Ta potřebujeme pokaždé, když nás napadají myšlenkové zkratky a stereotypy typu „spousta lidí…“ či ženy typicky…“To je chvíle pro velký červený vykřičník a počátek hledání důkazů, pokud nemáme sami přístup k dané empiriiDo textu pak můžeme napsat něco jako: „Dle výzkumu XY 30 % lidí…“ nebo: „Dle výzkumu YZ většina testovaných žen, tedy 80 %, …“.  

Potřebuji je pro analýzu či jako předmět zkoumání? 

Specifická situace nastává, když je zdroj informací předmětem naší analýzy. To znamená, že učebnici použijeme ve chvíli, kdy chceme poukázat na genderové stereotypy ve vzdělávání na příkladu učebnice, vníž silní muži pomáhají slabým ženám nebo chytré ženy hloupým mužům 

Podobně můžeme využít i Wikipedii, pokud chceme zrovna analyzovat nějaký fenomén. Například v loňském roce byly „wiki maratony“, v rámci kterých se vytvářely stránky pro ženy vědkyně. Ty totiž na Wikipedii (ale i jinde) chyběly. 


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK