Jak na rozhovor?

Rozhovor je po pozorování asi nejběžnější výzkumná metoda. Způsoby, jak rozhovor vést,obsáhnou celou knihu, nám se však pro začátek jeví příhodné začít jednoduchým, polostrukturovaným rozhovorem. Polostrukturovaný znamená, že máte připravené otázky,které se snažíte položit ve všech prováděných rozhovorech, zároveň však máte jistou volnost doptat se a reagovat na situaci s dotazovaným. 

Rozhovory mohou mít různý účel. Zdá se nám vhodné zmínit projekt Paměť národa odorganizace Post Bellum. V tomto projektu studenti pořizují rozhovory s pamětníky. Poslouchají jejich příběhy o životě za války či v komunismu. Pomáhají tak zjistit nové informace, ale také zaznamenat příběhy pro další generace. Třeba vás zaujme či inspiruje. 

Níže nabízíme několik tipů, jak se dopracovat k povedeném a kvalitnímu rozhovoru. Domníváme se, že před tím, než se do prvních rozhovorů pustíte, je dobré o nich vědět. Není však reálné zvládnout vše na sto procent. Proto se netrapte, když si zpětně uvědomíte, že jste zapomněli respondentovi podat ruku nebo jste položili otázku podivné konstrukce. 

Začátek rozhovoru 

Představení 

Na začátku je vhodné věnovat pozornost prolomení bariér. To znamená neskočit na respondenta hromadou otázek, ale spíše ho zdvořile naladit. Je za potřebí vhodným způsobem představit sebe a váš projekt – i pokud třeba děláte rozhovor s babičkou, vysvětlete jí oč jde.  

Souhlas s pořizováním záznamu 

Je také potřeba zajištění souhlasu se záznamem. Ten buď potatadepíšete na papíře, nebo po zapnutí nahrávání požádejte respondenta, aby řekl souhlasím s nahráváním rozhovoru. Prosíme, nikdy nenahrávejte bez dovolení. 

Příprava rozhovoru 

Napište si na papír cíle vašeho výzkumu a zhruba deset otázek, které by mohly vést jeho dosažení či zodpovězení. Co chcete zjistit? Poté otázky protřiďte a upravte. Snažte se vytvořit smysluplnou posloupnost otázek. Zkuste si dát pozor na následující: 

Otevřené vs. uzavřené otázky 

Pokud chcete, aby se respondent rozpovídal, zaměřte se na pokládání otevřených otázek, tzn. takové, na které je potřeba odpovědět jinak než stručným ano, ne, možná. Porovnejte: Hledáte pro svou přípravu na výuku zdroje na internetu? x Jak se připravujete do výuky?“… „Můžete popsat, jak pracujete se zdroji z internetu? Uzavřené otázky pokládejte pouze v případě, kdy víte, že chcete právě uzavřenou odpověď. 

Jak a proč 

Snažte se více formulovat otázky pomocí Jak spíše než Proč. Proč je velmi těžká otázka, která vyžaduje reflexiPokud se ptáme spíše způsobem Jak“, dostaneme popis, výpověď o něčem, což je pro nás cennější. 

Hypotetické otázky  

Porovnejte: Umíte si představit, že budete využívat mobilní aplikace k učení? x Kdy jste naposledy využíval/a mobilní aplikaci k učení? Otázka na budoucnost přináší hypotetickou možnost. To, že si něco umíme představit, neznamená, že to pak budeme dělat. To je podobné jako novoroční předsevzetí. Něco jiného je, když záměrně zjišťujeme plány.  

Odpovídání za někoho a velké otázky 

Podobně byste neměli nechat odpovídat respondenta na něco, co nemůže vědět, například: „Co si myslí vaši kolegové o novém automatu na kávu?“ „Co by mohlo zlepšit české školství?“ 

Průběh rozhovoru 

Atmosféra 

Příjemná a pozitivní atmosféra, vaše příprava a sebejistota je základ pro získání respondenta a jeho ochotu odpovídat. 

Srozumitelnost 

Pokládejte jednoduché a srozumitelné otázky. Ty by měly být spíše kratší, dlouhou a košatou otázku může respondent zapomenout nebo pochopit úplně jinak, než chcete😊 

Pracujte s odpověďmi respondenta 

Přizpůsobte se respondentovi, pokud chce zrovna sám mluvit o nějaké otázce, jakkoliv ještě nebyla v pořadí. Stejně tak můžete respondenta požádat, aby něco více rozvedl, pokud jste nerozuměli nebo by bylo vhodné jít více do detailu. Můžete to rozvést? Co vás ještě napadá? Rozuměl/a jsem správně, že…? Nejsem si jistý/jistá, zda jsem rozuměl/a…”. Klidně zopakujte otázku nebo ji formulujte jinak, pokud jste ještě nedostali odpověď. 

Nebojte se malé chvíle ticha. Není třeba, aby pořád někdo mluvil. Chvíle ticha může znamenat čas na přemýšlení respondenta a cennou informaci. Neodpovídejte za respondenta. Dejte mu čas doříct, co potřebuje. 

Ukončení rozhovoru 

Na konci rozhovoru oznamte, že vypínáte nahrávání a zařízení vypněte. V tu chvíli ale ještě nebalte tašku a věnujte respondentovi ocenění za jeho čas.  

Jak natočit pamětníka na kameru – Post Bellum 11:26 čeština Návod z dílny Post Bellum na to, jak natočit rozhovor do projektu Příběhy našich sousedů.

 


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK