Seznam témat      Práce s informacemi a učení    Práce s informacemi jako proces učení

Práce s informacemi jako proces učení

Jedna z utkvělých představ o učení by zřejmě mohla být obrázek studenta hledícího do učebnice či sešitu, případně studenti sedící ve škole. To je však pochopitelně představa úzká a zastaralá, neboť omezuje množství zdrojů učení i metody (články na internetu, sociální sítě, videa, hry, chatboty).

Pro učení je v současnosti zcela klíčová práce s informacemi. Představte si například moderátora DVTV Martina Veselovského. Různorodost témat, které obsahují jeho rozhovory, znamená brilantní schopnost práce s informacemi a učení v jednotlivé oblasti aktuálního tématu.

Proces práce s informacemi můžeme pro zjednodušení rozdělit do vám již jistě známých kroků – získávání, hodnocení, třídění a využití informací. Učení samotné někdy řadíme do posledního kroku využití informací. Ve skutečnosti se však učíme na mnoha místech celého procesu, respektive všechny kroky jsou součástí procesu učení. V následujících bodech se na ně pokusíme poukázat na příkladu procházení článků na Wikipedii nebo na tomto webu.

Získávání informací 

Informace typicky získáváme objevováním, vyhledáváním na Google, v knihách, na sociálních sítích, v komunikaci a podobně. Samotným brouzdáním po internetu se můžeme učit. Učení totiž není lineární ani zcela strukturovaný proces. Neučíme se zleva doprava, od shora dolů.

Při vyhledávání informací je důležité soustředit se na sebe a na otázku: Co potřebuji nyní vědět? A postupovat tak, aby se obrázek o dané věci postupně rozjasňoval. Postup si můžeme představit jako vnitřní dialog. Individuální učení z (různých) online zdrojů nám dává tu výhodu, že můžeme nové informace získávat podle sebe a v pořadí, které dává právě nám smysl. 

Příklad vnitřního dialogu a postupu (zjednodušeně):

  • Kdo byl Karel IV.?
  • Jdu na Wikipedii.
  • Aha, Lucemburský král. Ale kdo jsou to Lucemburkové?
  • Jdu se podívat na Lucemburky.
  • Aha! Druhá česká královská dynastie.
  • Zlatý věk byl za Karla, tak zpátky ke Karlovi

Hodnocení informací

To, co se v průběhu získávání informací odehrává, je jejich analýza a hodnocení. Učení spočívá v tom, že umíme rozhodnout a rozhodneme, která informace je kvalitní a relevantní a kterou je naopak potřeba v dané otázce vyloučit. Podle toho rozhodujeme, na jakou další stránku na Wikipedii se vydáme, jestli je stránka kvalitní nebo kdy potřebujeme sáhnout po zdroji jiného druhu – dokumentu, odborné knize, článku, recenzi. V neposlední řadě si díky hodnocení informací uvědomujeme, že to, co jsme si dříve mysleli, možná neplatí.

K hodnocení nám pomáhá zmiňovaný vnitřní dialog nebo například tvorba poznámek či myšlenkových map. A samozřejmě také zásady a pomůcky hodnocení informací.

Příklad vnitřního dialogu (zjednodušeně):

  • Toho textu je nějak moc, nemůže mi to někdo povyprávět?
  • Googlím pořady České televize, Historie.cs, mám Je Karel IV. největší Čech? Paráda, dokonce tři odborníci, historici. Pro seminárku stejně nemůžu zůstat jen u Wikipedie. 

Třídění informací

V průběhu získávání informací dochází také k jejich třídění. To znamená nejen praktické využívání záložek a složek v počítači či prohlížeči. Třídění informací probíhá hlavně na kognitivní úrovni. Klademe si zde otázky typu Co už vím? Jak se k tomu vážou nové informace? Jaký vidím vztah mezi informacemi? Kam informace zařadit?

Hledání souvislostí a následná schopnost vidět věci pod jiným úhlem je také jedna z nejcennějších dovedností – je jí kreativita.

Příklad vnitřního dialogu (zjednodušeně): 

  • Tak si říkám… co takový Karel IV. v roce 2020? Vzpomínám, že bylo nedávno něco s mostem…
  • Jdu se kouknout na nějaké zprávy o Karlově mostu, hledám Karlův most zprávy.
  • Vybírám si třeba aktuálně.cz a vzpomínám – Karlův most nedávno někdo posprejoval. Páni, jen na Aktuálně je k téhle kauze 7 článků! Karel nás asi pořád bere.
  • Co to tedy znamená? Do historického putování za Karlem IV. se nám zamíchali zahraniční turisté, sprejeři, pán, který Karlův most jen tak očistil a bezradný památkový ústav.

Využití informací

Velkým zdrojem učení je také naše tvorba na základě získaných zdrojů. To znamená, že to, co poctivě najdeme, zhodnotíme, protřídíme a promyslíme, využijeme v nové formě – v textu, videu, projektu.  Sdílením informací poskytujeme příležitost k učení zase někomu jinému. Pro naše učení může sdílení znamenat získání zpětné vazby – dalších informací.

Příklad vnitřního dialogu (zjednodušeně):

  • To vypadá, že by se dala napsat úvaha typu… Karel IV a sprejeři: setkávání minulosti a přítomnosti v kontextu významu historických památek.
  • Možná by z toho mohlo být i video pro spolužáky. Třeba je téma bude víc bavit 😉.

Zkuste přemýšlet o svém učení. Vyzkoušejte si dialog, namalujte si mapu cesty svého učení. Zamyslete se také, jestli k jednotlivým fázím máte dostatečné nástroje či jestli obecně máte pro své učení vhodně nastavené osobní vzdělávací prostředí.


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK