Seznam témat      Práce s informacemi a učení    Práce s informacemi jako proces učení

Plán učení

Pokud chcete své učení uchopit pevněji do rukou, vydáváte se na cestu, na které je zapotřebí plán. Kam jedu? Jak se tam dostanu? Co na cestu potřebuji? Kdy budu v bodě B? Načrtnout si plán se hodí jak do učebních cílů ve škole, protože vás možná zajímá něco trochu specificky či hlouběji, tak pro mimoškolní učení. Pochopitelně se učíme i když takový plán nemáme. Může se pak ale snadno stát, že nedosáhneme kýžených výsledků.

K čemu si můžete plán vytvořit? K rozvíjení svého talentu v matematice. Ke zlepšení v angličtině, která vám nejde. K přípravě na maturitní zkoušky. K přípravě na přijímačky na vysokou. K rozvoji svých prezentačních dovedností. Ke zlepšení v baletu. K rozvoji svého youtuberingu.

Plánování se týká těchto bodů: téma, cíl, výstup, zdroje a strategie, artefakty učení, kritéria hodnocení, posouzení výsledků, čas a termíny. Plán si na začátek můžete načrtnout na papír, pak jej však musíte přenést do života – realizovat svou prací, s využitím vhodných nástrojů.

S každým bodem jsou svázané určité procesy práce s informacemi a učení a nástroje našeho osobního vzdělávacího prostředí. Některé jsou více statické – například pro plánování různých cílů používáme obvykle Google kalendář. Jiné jsou dynamičtější, typicky nástroje potřebné pro konkrétní účel. Právě ty je zde potřeba identifikovat. Například, pokud chci zlepšit svůj zpěv, přidám si aplikaci Vanido, kterou ale běžně nepoužívám. Pokud se hlásím do umělecké soutěže, patrně budu muset svou nejlepší tvorbu umístit do Behance, i když normálně používám třeba Instagram.

Jakému tématu či problému se chci věnovat?

Svět je veliký a nikdy nejde být všude najednou. Je třeba vždy vybrat menší část, kterou můžeme v danou chvíli zvládnout. Pokud se chcete zlepšit v angličtině, přemýšlejte, jak to pro tento krok ještě omezit.

Příklad: Chci se naučit psát v angličtině.

Co je cílem?

V rámci oblasti je třeba stanovit si konkrétní cíl, kterého je možné dosáhnout. Pokud bychom zůstali u cíle „zlepšit psaní v angličtině“, znamená to leccos.

Příklad: Chci zvládnout psát v angličtině blog posty na mém blogu.

Jaké budou z mého snažení výstupy?

Cíl, který je formulovaný podobně jako „naučit se blogovat v angličtině“, je fajn, ale to se můžeme také učit věky. Pro toto období, kdy se budeme rozvoji psaní v angličtině věnovat, je třeba vymyslet nějaké výstupy = Co se stane? Co se vytvoří?

Příklad: Vytvořím tři blog posty v angličtině na libovolná témata v rámci mého blogu.

Jaké využiji zdroje či strategie? S kým mohu spolupracovat?

Aby se něco mohlo stát, aby mohly z vašeho učení vzejít nějaké výstupy, bude možná zapotřebí nějakých pomůcek, zdrojů, prostředků, strategií, lidí.

Příklad:

  • Budu postupovat tak, že napíšu text s pomocí Translator Google.
  • Poté využiju aplikaci Grammarly, která mi text díky umělé inteligenci překontroluje a dá mi zpětnou vazbu. Zjistím, v čem dělám nejčastěji chyby.
  • Podle typu chyb vyhledám daná gramatická pravidla, která mi dělají problém, na webové stránce Help for English.
  • Text postnu na svůj blog na Wordpress a poprosím nějakého kamaráda ze zahraničí o komentář.
  • Poptám se, jestli do toho někdo ze spolužáků/kamarádů nejde se mnou – mohli bychom si vzájemně pomoci. Také bychom si mohli promluvit s učitelem angličtiny.

Příklad pracovních zdrojů a strategií: Translator, Grammarly, Help for English, blog, psaní, rodilý mluvčí (= někdo ze zahraničních kamarádů).

Jaké budou z mého snažení artefakty?

Ne vždy je výstup tak hmatatelný, jako je tomu v případě blog postu. Pokud byste chtěli trénovat třeba projev a prezentaci, byla by vaším výstupem například prezentace před spolužáky a artefaktem Power point, fotka jak prezentujete a třeba komentář učitele. U psaní v angličtině to tedy bude blog post a také zpětná vazba. Můžeme o tom uvažovat jako o důkazu. Když budeme chtít někde pracovat, nebude je moc zajímat naše známka z předmětu, ale právě důkaz, že něco umíme nebo jsme něco odpracovali.

Příklady: Hmatatelným výstupem budou tři blog posty, screenshoty chyb z Grammarly, komentáře rodilého mluvčího, napsaná sebereflexe.

Jaká budou kritéria hodnocení?

Své učení a jeho výstupy je třeba zhodnotit. To neznamená dát si jedničku nebo pětku, ale přemýšlet, odkud kam jsme se posunuli a také na čem můžeme pracovat příště.

Příklad hodnocení: Chci se zlepšovat, takže kritérium je rozdíl mezi prvním, druhým a třetím textem. 

Kdo mi dá zpětnou vazbu?

Jednou z nejdůležitějších věcí v procesu učení je zpětná vazba. Tu si v prvé řadě musíme dát sami – sebehodnocení. K tomu můžeme přemýšlet, kdo mě svým hodnocením může ještě posunout – a to nejen člověk, ale také technologie.

Příklad: Rozdíl mezi texty zhodnotím nejprve já vlastním sebehodnocením, poté porovnám zpětnou vazbu rodilého mluvčího. Na základě toho vyhodnotím, co by bylo ještě zapotřebí pilovat.

Jaké budou termíny?

Abychom někdy začali, ale také skončili, je třeba pracovat s časem, to znamená řídit se nějakými základy time managementu.

Příklad:

  • Každou druhou neděli vyjde jeden blog post + korekce v Grammarly.
  • V pondělí bude vždy studium na Help for english a oslovení rodilého mluvčího.

Motivace pro tvorbu plánů tedy můžeme shrnout do těchto bodů:

  • Rozvíjím svou autonomii.
  • Mohu zdárně dosahovat cílů.
  • Mohu dosahovat cílů, po kterých sám/sama toužím, nikoliv jen těch, které mi stanoví někdo jiný. To se mi hodí už ve škole, ale také obecně v životě!

 


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK