Seznam témat      Práce s dokumenty   Rychlé čtení

Rychlé čtení

metod aktivního čtení (kreativních technik při čtení, RWCT, efektivního čtení atp.) je důraz kladen na to, že se s textem obvykle pracuje velice pečlivě, kriticky, přemýšlí se o něm, čte se několikrát atp. To je jistě dobrá strategie, když víte, že pracujete s dokumentem, který je pro vás skutečně významný, když je zřejmé, že čas, který mu věnujete, se vám vrátí v podobě hlubšího porozumění, naučení se něčeho nového atp.

Problémem ale je, že to víte dopředu jen málokdy. Zároveň platí, že současná vzdělanost je do velké míry založená na četbě. Především pro humanitní či společenské vědy je četba velkého množství knih a článků vlastně zásadní metodou vypořádáním se s tématem. Jak tedy postupovat? Jednou z možných metod, kterou lze použít, je rychločtení. Smyslem rychločtení není dobré pochopení celé problematiky, ale rychlé seznámení se s textem, dosažení jisté míry porozumění. Právě rychlost čtení a míra porozumění jsou těmi parametry, které u rychločtení sledujete.

Rychločtení není běžným čtením s větší rychlostí, ale určitá specifická kompetence, která umožňuje velice rychle projít velké množství textu a odnést si z něj to nejdůležitější. Jakkoli se často říká, že se touto metodou dá učit, domníváme se, že pro většinu lidí zůstane technikou, která jim pomůže získat určité povědomí o textu, ale pro analytické čtení nebo metody vedoucí k zapamatování si důležitých informací je těžké ji použít. Na druhou stranu vám případně umožní například ke zkoušce nebo napsání článku získat solidní penzum informací, se kterými můžete dále pracovat.

Obecně můžete u rychločtení procvičovat následující dovednosti:

  • Zrakové rozpětí – ukazuje, jak velkou část textu jste schopni přehlédnout, aniž byste museli hýbat očima či celou hlavou. Jde o důležitou schopnost, kterou lze snadno trénovat například dvěma stejnými tužkami nebo prsty. Stačí si je dát asi 30 centimetrů od očí doprostřed vedle sebe a pohybovat s nimi souběžně na obě strany (tedy dávat je od sebe), tak dlouho, dokud stále vidíte oba dva. Ve chvíli, kdy narazíte na limit, cvičení opakujete. Většinou se doporučuje kolem deseti cviků několikrát denně.
  • Oční fixace – po kolika slabikách čtete? Většina lidí čte v jazyce, který zná, po slabikách nebo celých slovech, pokud nejsou příliš dlouhá. Naučit se důsledně číst po celých slovech nebo dokonce dvojicích slov chce cvik a trpělivost. Ale velice to pomáhá.
  • Rychlost čtení – to, co většinu lidí zajímá nejvíce, je samotná rychlost čtení. Ta je ale závislá na předchozích dvou dovednostech a má smysl ji vnímat jako sekundární projev jejich zvládnutí. Většinou existuje vztah mezi rychlostí a chybovostí – čím rychleji čtete, tím méně si z textu pamatujete a tím méně přesné informace jsou. Je třeba u každého textu najít vhodnou rovnováhu mezi oběma parametry.

To, co je možné u čtení rozhodně doporučit, jsou kvalitní podmínky. Bez dobrého osvětlení, rovného sezení nebo přiměřené vzdálenosti textové předlohy od očí se číst příliš nedá. Respektive dá, ale výsledky jsou většinou neuspokojivé. Jestliže tak chcete pro své rychlé čtení udělat něco hned, zkuste zapracovat právě na tomto aspektu čtení a zkuste začít trénovat jak fixace, tak také zrakové rozpětí. Výsledky se dostaví relativně rychle.

Dle našeho soudu stojí za zvážení nějaký kurz rychlého čtení na počítači, neboť jak fixace, tak oční rozptyl se digitálně trénují mnohem lépe než na papíře. Pro české čtenáře lze doporučit například kurz Rozečti se, který má tři lekce zdarma a pak se člověk může rozhodnout, zda mu něco dávají či nikoli. V knihovnách by měl být projekt dostupný zdarma, takže pokud chcete ušetřit a první tři lekce vás zaujaly, můžete v nich pokračovat.

Jak trénovat rychločtení?

  1. První a asi nejjednodušší variantou je práce v systému Rozečti se. První tři lekce jsou zdarma, dále je možné pokračovat v knihovně nebo si kurz koupit.
  2. Druhou možností je zkusit se zaměřit na konkrétní dovednosti. To, co nás při čtení brzdí asi nejvíce, je právě malé zrakové rozpětí. Zkuste se soustředit na to, že budete číst skutečně po celých slovech a ne po slabikách. Pokud na čtení používáte nějaký software (čtečku jako je Ebook Reader, Aldiko atp.), zkuste si nastavit vhodnou velikost písma i adekvátní barvu textu a pozadí. Číst pdf je v tomto ohledu na trénování nevhodné, zkuste docx nebo třeba epub formáty knih.
  3. Tony Buzan tvrdí, že největším problém u čtení je malá plynulost – jakkoli to většina učitelů na prvním stupni zakazovala (a měla pro to své důvody), doporučuje vrátit se k ukazování si toho, kde jsme, tužkou nebo něčím podobným. Rukou můžeme dělat plynulý pohyb a tím udržovat tempo čtení rovnoměrné. Uvidíte, že když rukou trochu přidáte, umíte zrychlit více, než když se budete snažit bez ukazovátka.
  4. Zapracujte na soustředění – pokud máte číst skutečně rychle, je důležité pracovat s tím, aby vás během čtení nic nevyrušovalo – zkuste se zbavit notifikací na chytrých hodinkách nebo na mobilním telefonu (výborně funguje režim letadlo) a snažte se vytvořit prostředí, ve kterém od čtení nebudete nikam odbíhat – i věci jako teplý čaj, který dělá čtení příjemným, pozornost odvádí.
  5. Jakkoli to zní banálně, tak obecně pro čtení je důležitý trénink – pokud čteme pravidelně, tak se zlepšujeme a zrychlujeme. Čím pravidelněji, tím lépe. Mimochodem, je zajímavé, že lidé jako Bill Gates nebo Warren Buffet čtou opravdu hodně. A rychle.
  6. Zkuste si udělat čtecí výzvu – zvolte si čtrnáct dní, během nichž každý den přečtete alespoň 50 stran (podle libosti můžete číslo modifikovat směrem nahoru nebo dolů). Uvidíte, že půjde o výkon, ze kterého budete moci ještě dlouho čerpat.
  7. Zkuste opravdové rychločtení – vezměte si libovolnou knihu (třeba z edice Kolumbus) a zkuste ji za hodinu přečíst – nečtěte systematicky, nebojte se přeskakovat, číst celé odstavce, postupovat co nejrychleji. Cílem je přitom jediné – tušit, o čem kniha je, co je v ní případně zajímavého a k čemu by stálo za to se vrátit.

Autor
RNDr. Michal Černý, asistent na KISK