Zpětná vazba

Nejtypičtější zpětnou vazbou, kterou zná asi úplně každý, je známka. Známka je číslo, které nám říká, nakolik jsme dosáhli požadované úrovně, která bylo pro skupinu stanovena. Známka ale nestačí, abychom se ze svých chyb mohli poučit. K tomu potřebujeme více informací. Zpětná vazba, například formou komentáře ve slohové práci, není tolik důležitá pro pohled do minulosti, ale také pro kroky budoucí – chceme přece něco umět.

Učení můžeme v kontextu zpětné vazby vnímat v několika krocích:

  • Zkouším se něco naučit, a protože to dělám poprvé, dělám taky chyby.
  • Na své snažení v podobě vypracovaných úkolů dostávám zpětnou vazbu. Ta mi říká, kde jsem teď a jak dál.
  • Na základě zpětné vazby se snažím poučit a v dalším tréninku mířit na lepší výsledek.
  • Další zpětná vazba mi říká, jak se mi to povedlo.

Ideální je dostávat co nejméně zpětnou vazbu v podobě známek či bodů (takzvaná sumativní) a co nejvíce v podobě slov (takzvaná formativní – formuje nás). První potíž je, že formativní zpětná vazba v podobě slov je časově náročná. Každý učitel musí s časem hospodařit tak, aby se postaral o všechny studenty ve všech kurzech. Druhá potíž je, že učitel je pouze ve škole. Pokud se učíme sami či po dokončení formálního vzdělávání, musíme pro naše další vzdělávání najít jiného partnera.

Jak z toho ven? Existují přinejmenším tři způsoby, jak pro své učení získat více formativní zpětné vazby. Za prvé naučit se hodnotit sám sebe, za druhé umět poskytovat a přijímat zpětnou vazbu od vrstevníků, kolegů či komunity a za třetí umět získat zpětnou vazbu od technologie – automatu či umělé inteligence.

Vhodným přístupem může být také vnímat zpětnou vazbu jako něco, co se děje neustále. 

  • V drobných interakcích s člověkem i počítačem – někdo nám poradí, že zná novější knihu, než zrovna čteme, a počítač nám poukáže na gramatickou chybu v textu, který zrovna píšeme. K tomu nám pomáhají i běžné interakce, využívání appek, vyhledávání, dialog, diskuse. 
  • Po větších úkolech, když se snažíme něco naučit systematičtěji – reakce na naši prezentaci o současné hudbě od učitele či spolužáka. K tomu nám může sloužit například rozvojové protfolio.
  • S delším časovým odstupem – po pololetí, na konci roku, při přechodu do jiné životní etapy. K tomu nám může sloužit například rozvojové protfolio a prezentační portfolio.

Zkuste pro sebe najít funkční systém, který vám zajistí zpětnou vazbu a reflexi ve všech těchto bodech.


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK