Seznam témat      Interakce, vzájemnost a zpětná vazba   Vzájemná zpětná vazba

Vzájemná zpětná vazba mezi spolužáky a kolegy

Pokud o učení přemýšlíme jako o celoživotním programu, který se odehrává ve škole, v práci, ve volném čase, samostatně, ve dvojici, ve skupině, doma, online, potřebujeme také vymyslet, kdo bude náš parťák. Toho totiž potřebujeme jako zrcadlo, pomocníka v hodnocení našeho pokroku a úspěchu.

Situacím, kdy si poskytujeme zpětnou vazbu mezi sebou, říkáme vzájemné zpětná vazba nebo vzájemné hodnocení. Vzájemná zpětná vazba je skvělou příležitostí, jak získat formativní zpětnou vazbu – tedy takovou, která nám může pomoci formovat se, posunout se a zároveň zpětnou vazbu poskytnout – tedy učit se tím, že pomáháme druhému.

Výhody vzájemné zpětné vazby

  • Výhodou vzájemné zpětné vazby je možnost získat četnější zpětnou vazbu, než kterou vám může poskytnout učitel či nadřízený při všech svých povinnostech.
  • Pokud se něco učíte, v danou chvíli máte se spolužáky či kolegy podobný vhled do řešeného problému, to znamená, že můžete sdílet, co je vám zřejmé a co dělá potíž.
  • Poskytováním zpětné vazby se sami učíte. Možnost podívat se na práci druhého nám pomáhá reflektovat vlastní práci a uvědomit si další možnosti řešení či potenciál, který jsme nevyužili.  

Formulace zpětné vazby 

Na začátku je dobré uvědomit si, jaký význam pro druhého zpětná vazba má, a nebát se do ní investovat energii. Vy osobně se můžete podílet na rozvoji svého kamaráda, spolužáka, ale i někoho, koho vlastně moc neznáte.

Mylnou představou je, že zpětná vazba je označením chyb, které si má daný člověk laskavě opravit. Cílem zpětné vazby by však mělo být pomoci člověku v rozvoji a hledat k tomu vhodné prostředky.  

Asi každý zná heslo „chybami se člověk učí“. Pokud s tímto souhlasíme, měli bychom dávat pozor na to, abychom pouhým poukazováním na chyby nevytvářeli ve druhých strach z chybování. Chyba může znamenat odvahu něco zkusit, chyba je cesta k pokroku. Zpětnou vazbu potřebujeme, aby nám druhý ze své pozice pomohl odhalit to, co nyní sami nevidíme – protože nám chybí odstup nebo více zkušeností. Důležité je také nečekat pouze chválu a pohlazení, ale konstruktivní pomoc.

Zpětná vazba by neměla být ani souborem plusů a mínusů, tedy pozitivní a negativní. Ve skutečnosti patří pozitivní a negativní zpětná vazba do trochu jiné disciplíny – zkuste se zeptat třeba vašeho fyzikáře.

V ideálním případě se před poskytnutím zpětné vazby zeptáme na sebehodnocení. Co druhý vnímá jako silnou stránku? Co mu naopak nešlo? Čemu nerozumí? Jaká je jeho zkušenost s tématem či úroveň v oblasti? Informace vám pomohou představit si, jak na tom spolužák zrovna je.

Pro formulaci zpětné vazby se můžeme řídit například touto strukturou: 

  • ocenění (+), 
  • dotázání a doporučení (?), 
  • zhodnocení dle kritérií.

V případě ocenění se snažíme poukázat na to, co se zdařilo, co by se mělo upevnit a podpořit. V dotázání a doporučení se doptáváme, proč druhý něco udělal právě takto a popisujeme, co stojí za pozornost pro zopakování, zlepšení, zamyšlení. Nikdy nepřikazujeme.

Zpětná vazba by také měla být cílená a konkrétní. Představte si například zpětnou vazbu k článku formulovanou takto: „Celkově se mi to docela líbí, jen ta druhá podkapitola se mi úplně nezdá.“ Z takové zpětné vazby si moc nevezmete. Srovnejte například s touto zpětnou vaznou: „Tvůj referát je dle mého dobře strukturovaný a čtivý. Všemu jsem rozuměla. Pouze v závěru vnímám menší problém s logickým uspořádáním informací, musela jsem si to přečíst třikrát. Jak by mohly jít informace lépe za sebou? Zkusíš to vymyslet?“ 

Příklad zpětné vazby k článku formou ocenění – doporučení: 

+ Na tvé ročníkové práci oceňuji originalitu myšlenek, o kterých jsi psal. 

+ Oceňuji také tvůj pečlivý výběr zdrojů, se kterými jsi pracoval. Asi poznáš kvalitu.

? Myslíš, že může být seznam zdrojů libovolně uspořádaný? Já myslela, že má být spíše podle abecedy (a podle příjmení). 

? Jsou informace v poslední kapitole logicky uspořádané? 

Nezapomeňte, že při poskytování zpětné vazby jsou vám dostupné všechny zdroje. Pokud se vás někdo ptá na něco, co nevíte, zkuste se po odpovědi poohlédnout místo jednoduchého „nevím“. Zpětná vazba je také práce s informacemi.

V předchozích řádcích jsme měli na mysli poměrně strukturovanou zpětnou vazbu, která se váže ke konkrétním úkolům. To však není jediný a asi ani nejčastější druh zpětné vazby. Spontánní zpětnou vazbu dáváme lidem poměrně často – sourozencům, spolužákům, rodičům, partnerům, cizím lidem na sociálních sítích. Diskutérovi na sociálních sítích ani babičce nebudeme psát plusy a otazníky.

Stále bychom měli myslet na kulturu zpětné vazby a komunikace, snažit se nezraňovat, ale obecně respektovat a podporovat. Člověk, kterému dáváme zpětnou vazbu, zřejmě usiluje o to, aby posunul sám sebe. Ocenění a respekt má pro druhého velký význam, nás přitom moc nestojí. Opačný přístup může ublížit a z nás udělat leda člověka pochybného charakteru.


Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK