Seznam témat      Fáze práce s informacemi   Dezinformace a manipulace s informacemi

Hodnocení informací: Dezinformace a manipulace s informacemi

Pokud se na den nezavřeme doma odpojeni od elektřiny, bez novin, knih, obalů potravin, přijímáme informace, které je třeba kriticky vyhodnocovat.

Pochopitelně jsou mezi nimi takové, na které je potřeba natrénovat oko a automaticky je ve své hlavě zařazovat se speciálním štítkem „nebezpečné“, „nedůvěryhodné“ atp. Nabízíme zde několik typů těchto informací, které různí zlořádi vědomě i nevědomě používají.

Lež jako věž

Lež je typická dezinformace, nepravdivý výrok. Odhalit ji můžete např. ověřením pochybné informace z  různých zdrojů. Typicky jsou pod palbou politici, pro jejichž projevy dokonce můžete najít hodnotící tabulky, které kalkulují, jaký je v jejich vystupování podíl pravdy a lži. Dále se můžete setkat také s hoaxy, typicky na sociálních sítích a v e-mailových řetězovkách. Seznamy zachycených hoaxů můžete najít na hoax.cz. Vzpomínáte třeba na tento, který sdíleli lidé na Facebooku? Nebo na druhý se štěňátky?

Vlk v rouše beránčím – Pravdivá dezinformace

Pravdivá dezinformace znamená využití pravdivé informace ke zmatení. Pravdivou dezinformaci bychom si tedy mohli představit jako mlžení či zamlčování. Něco, co je pravda, je využito k zakrytí jiné informace, o které nemá osoba na druhé straně tušení.  

Příklad: „Své firmy jsem svěřil do svěřenských fondů, a proto jako premiér nejsem ve střetu zájmů“. 

Vysvětlení: Tvrzení „Své firmy jsem svěřil do svěřenských fondů” je pravdivé, ale není zárukou tvrzení „proto jako premiér nejsem ve střetu zájmů”.

Lež pro oči – Vizuální dezinformace

Vizuální dezinformací se může stát záměrně zkreslený graf, manipulovaná fotografie a video či falešná mapa.  

Zkreslený graf může být například zkrácený podseknutím osy – osa y nezačíná na hodnotě nula, čímž je docíleno zdání většího růstu hodnot grafu, např. případ, na který upozornil demagog.cz u grafu Úřadu vlády, ilustrační příklad ukazující zkreslenou a korektní variantu pro srovnání. Dále také může dojít k manipulaci s osami – natažení či zúžení osy.

Porovnejte sami příklady společnosti Portu.cz:

Zdroj: Portu.cz

Na vlastní oči? Deepfake video

Digitální technologie ukazují, že na „vlastní oči“ a „vlastní uši“ se spoléhat úplně nemůžeme. S rozvojem neuronových sítí se začaly objevovat první aplikace, které slouží pro „namapování“ jednoho mluvčího na druhého, ať již na videu nebo audiu. V praxi to může znamenat, že například bývalý prezident Obama může říkat věci, které ve skutečnosti hlásá Trump, Zeman nebo třeba Bagdádí. Vidíte video, které mluví jako Obama, má hlas jako Obama, ale říká věci, které by daná osoba zřejmě nikdy neřekla. A právě pro takovou manipulaci s realitou se vžil výraz deepfake.

V současnosti se má za to, že jde asi o jednu z nejsilnějších a nejhůře odhalitelných manipulativních technik v online prostředí. Například Adobe uvádí, že k tomu, aby si jeho algoritmus dokonale osvojil něčí hlas, potřebuje přibližně jeho dvacetiminutový záznam. Jinými slovy – pokud člověk někde hovořil tak, že dvacet minut jeho hlasu (a nemusí jít o souvislý projev) je někde zaznamenáno, je možné jeho ústy říkat v podstatě cokoliv. Podobným nástrojem je kanadský Lyrebird, který si můžete dokonce zdarma vyzkoušet.

Podobně je možné také vytvářet zcela falešné fotografie lidí (ukázky jsou k dispozici také). Mimo tyto audiovizuální nástroje existují ještě boti, kteří fungují na sociálních sítích. S jejich pomocí je možné si koupit lajky na Instagramu nebo fanoušky na Facebooku. Podobě se tyto algoritmické struktury infiltrují mezi přátele, takže se mohou podílet na sdílení obtížně rozpoznatelné reklamy nebo třeba na politickém marketingu.

Podívejte se například na tento deepfake gif herečky Amy Adams a Nicolase Cage.

Zdroj: Wikipedia

Nabídnout nějaký jednoduchý recept, jak odhalit deepfake, je nesmírně náročné, přesto se pokusíme dát alespoň pár bodů k úvaze:

  • Zkuste si sami nějaký deepfake vyrobit – získáte zkušenost, jak se to dělá, a možná i lepší oko na to, co by mohlo být podezřelé.
  • Neviděli jste už někde tento projev? Pokud je vám nějaká scéna povědomá, ale nespojujete si ji s řečí, může to být významný indikátor pro podezření.
  • Méně věřte informacím na sociálních sítích. Právě sociální sítě budou klíčovým prostorem, kde se budou tyto dezinformace šířit.
  • Snažte se sdělení ověřovat na oficiálních webech. Například politici mají své webové stránky a pokud se na nich o zásadním projevu nic nedozvíte, je jisté riziko, že nemusí být autentický.

Autor
Mgr. Hana Tulinská, odborná pracovnice KISK