Seznam témat      Bezpečí a férovost    Tvorba na sociálních sítích s rozvahou

Tvorba na sociálních sítích s rozvahou

Sociální sítě je možné vnímat různě široce a tvůrci i konzumenti obsahu se na nich široce proplétají. To ale neznamená, že by sdělení na sociálních sítích nemělo mít nějaký kreativní vztah k jazyku nebo k myšlení: „[Twitter] má jen 140 znaků a to úplně miluji. Jako básník se profiluji v krátkých formátech. Baví mě, když se snažím dostat nějaký smysl na co nejmenší plochu. (…) Problém současné poezie je v tom, že je strašně upovídaná. Nikdo dneska nedělá vázaný verš a všichni tvoří jen volný. Dnešní poezie je tak hodně užvaněná a v současných básních je strašně moc slov. Co chce básník říct, se klidně vejde i do 140 znaků.“ Takto o Twitteru, v době kdy měl jen 140 znaků na jeden post, přemýšlel jeho nejpopulárnější český uživatel Petr Kukal. V básni a v tweetu jde tedy o totéž – vyjádřit nějakou formou svou myšlenku, která bude pochopitelná pro druhé, která k nim bude moci určitým způsobem promlouvat.

U sociálních sítí je tedy důležité umět přemýšlet nad obsahem, který chceme sdělit, ale také být schopen dohlédnout to, co se může stát, když na sociální síť v jistém rozladění či nevědomosti vložíme něco, co tak skvělé není (nebo to tam dokonce vloží někdo jiný). To, že svůj tweet nebo post na sociálních sítích smažeme, totiž v žádném případě neznamená, že se o něm nikdo nedozví – své zkušenosti s tím má šéf fotbalové Slavie nebo americký prezident Donald Trump. To, co se na první pohled může jevit jako vtipné, trefné a přiléhavé na sociálních sítích, může ztratit svůj kontext a působit zcela jinak, než bychom chtěli.

Jak tedy s tvorbou na sociálních sítích pracovat? Asi není možné dát nějaký univerzální návod, ale následující body vás mohou navést:

  1. To, co sdílíte na sociálních sítích, může mít velký dopad na váš život i na druhé. Dost možná větší, než si dovede představit. Buďte zdrženliví a opatrní.
  2. Příspěvky na sociálních sítích o vás vytvářejí digitální stopu. Ta může být negativní, ale také vám v mnohém pomoci. Přemýšlejte o ní.
  3. Zkuste co nejlépe pochopit síť, se kterou chcete pracovat – nasát kulturu, zvyky, způsoby interakcí. Pokud se vám to povede, máte šanci, že vaše příspěvky budou dobré.
  4. Věnujte příspěvkům čas – křivá rozmazaná fotografie na Instagramu nikoho nezajímá. Snažte se, aby vaše příspěvky byly skutečně dobré. To nemusí znamenat, že budou neosobní, ale snažte se o nich přemýšlet. Například youtubeři věnují extrémní pozornost všem fázím tvůrčího procesu – od návrhu scénáře po postprodukci. I to, co vypadá jako náhodné video, má za sebou často velký kus práce.
  5. „S kým se spojuješ, takový jsi. Ne, co čteš. To je hudba minulosti.“ To říká Bořivoj Brdička a má v mnohém pravdu. I to, s kým se na sociálních sítích spojujeme, ovlivňuje, kým jsme, jakou tvorbu můžeme dělat a proč.
  6. Věnujte pozornost komentářům a interakcím – pomohou vám případně ladit to, jak mají příspěvky vypadat – píšete, fotíte nebo natáčíte je i kvůli nim. To ale neznamená, že by člověk měl přestat přemýšlet nad tím, co sdělit chce. Fotka nahých prsou bude mít asi více lajků než v šatech, ale je to opravdu to, co chcete ukazovat?
  7. Tvořte tak, aby vás to bavilo. Pokud vás to nebaví, je to jen ztráta času, která nemá cenu.
  8. Dávejte si pozor na pravopisné chyby – zbytečně za ně dostanete za uši a místo za hvězdu budete za lamu. Jsou to ostatně sociální sítě, které při hledání zaměstnání mohou hrát důležitou roli.

Když se řeknou sociální sítě, asi se většině z nás vybaví primárně Facebook, Twitter, Instagram, Youtube a TikTok, případně LinkedIn. Rádi bychom vás ale upozornili na sociální sítě, které se specializují na nějakou zvláštní tvůrčí činnost. Mohou vám posloužit tehdy, když se chcete zlepšit ve fotografování, psaní básní nebo v mnoha dalších činnostech a chcete dostávat sofistikovanější zpětnou vazbu, než „<3 Ťuťu ňuňu krásná :*“.

  • Písmák – největší český server zaměřený na poezii, ale najdete zde i prozaické texty. Pokud se chcete tvůrčímu psaní v literatuře věnovat, velice doporučujeme ho vyzkoušet. Dostanete zpravidla tvrdou, ale jasnou a strukturovanou zpětnou vazbu, která vám může pomoci se zlepšovat. Dostávají ji všichni, takže se z ní nemusíte hroutit.
  • Poeta – je server zaměřený podobně jako Písmák, ale menší. Vytváří kolem sebe komunitu tvůrců, kteří se chtějí věnovat literatuře. Většinou má méně interakcí a není tak přísný jako Písmák. Tím je možná vhodnější pro začínající nebo více citlivé autory.
  • Digiarena – velký server zaměřený na fotografii. Jestliže fotíte, vřele doporučujeme zkusit nějaké fotky nahrát i sem. Opět dostanete zpětnou vazbu vyjádřenou jak body, tak také komentáři. Server nabízí možnost především začínajícím autorům rychle „vyrůst“, ale buduje kolem sebe i komunitu s delší kontinuální tvorbou.
  • ResearchGate – projekt zaměřený na vědu a vědce. Doporučujeme ho v případě, že chcete sledovat, co druzí bádají, a případně se s nimi propojovat a žádat o rady. Současně zde naleznete mnoho článků, které jinde volně ke stažení nejsou. Pokud je tedy oblastí vaší tvorby věda, jde o nezbytný nástroj.
  • Deviantart – web o sobě říká, že je největší online galerií. Jestliže se zaměřujete na výtvarné umění a chcete ideálně pracovat s nějakým mezinárodním kontextem, pak právě tento web je pro vás. Najdete zde ale i okrajovější témata jako jsou texty, fonty, videa, ….

Tyto sociální sítě vám poměrně jednoduše umožní přístup ke komunitě, která se učí a může vám hodně pomoci v tom, abyste se v tvorbě zlepšovali. Je totiž velký rozdíl mezi tím, když víte, že fotka má být oříznutá, a tím, když vám někdo poradí, že by ji řízl „tady u větve“ nebo z ní udělal čtverec. Brzy to uvidíte také a progres může být velice rychlý. Jen se nenechte otrávit z počátku možná přísnými komentáři. Než si zvyknete, na co se na daném místě klade důraz, tak to chvíli trvá. Avšak stojí to za to.


Autor
RNDr. Michal Černý, asistent na KISK