Metodologie a organizace informací

Metodologická část textu může být vystavěna různě, jednotlivé přístupy se pak mohou samozřejmě lišit v  tom, jaký prostor nebo strukturu dané části dáme. V  této části pomineme to, jak jsou metodologické části textu konstruovány v  přírodních a technických vědách a pokusíme se více zaměřit na společenské vědy, jakkoli se domníváme, že jednotlivé části jsou poměrně dobře přenositelné nebo transformovatelné také do dalších věd. Současně ale platí, že různé články mohou mít různý přístup k tomu, kde jednotlivé body metodologického rámce popsat. 

Co by nemělo chybět v  metodologii? 

Výzkumný kontext

Žádný výzkum nikdy nevzniká na zelené louce. Je proto důležité pečlivě popsat nejen to, co chcete zkoumat, ale také to, jaké výzkumy na dané téma již byly použity, případně jaké metody se ve výzkumu uplatnily a co to znamená pro vás. V této části je také třeba ukázat na výzkumný problém, na ono bílé místo, které ještě doposud nikdo nezmapoval a které čeká na váš výzkumný vhled. 

Popis vzorku a populace

Ve vaší metodologii musí být jasně vymezené, jaké respondenty máte do výzkumu zapojené, kolik jich je, kdo to je a také jaký je jejich vztah k celkové populaci. Děláte například výzkum preferencí politických stran? Pak by váš výzkum měl demograficky, sociálně, kulturně i dalšími parametry kopírovat zkoumanou část voličů. 

Popis výzkumných nástrojů

Pokud používáte rozhovory, popište, jak vypadaly, na co jste se vlastně ptali, kde, jak byly dlouhé a proč jste zvolili právě takové. Totéž platí pro deskripci metod výzkumu dokumentů, literárních děl nebo třeba ve chvíli, kdy využíváte práci s nějakými specifickými technologiemi (Google Analytics, logy, záznamy z kamer, …). 

Výzkumná otázka

Většinou v metodologii uvádíte také to, jaká je vaše výzkumná otázka či hypotéza, případně je můžete operacionalizovat nebo doplnit nějakým výzkumným kontextem či literaturou. Pokud máte složitější výzkum, je možné zde spojit jednotlivé otázky s výzkumnými nástroji (například otázku č. 1 zkoumáme pomocí rozhovorů, otázku č. 2 pomocí analýzy logů, …). 

Popis sběru dat

Zde už se dostáváme přímo k vašim datům. Jakým způsobem jste je získávali? Kdy výzkum probíhal? S jakým množstvím dat jste pracovali? Objevily se při sběru dat nějaké problémy, nesrovnalosti nebo jevy, o kterých by měl čtenář vědět? 

Popis zpracování dat

Jakým způsobem budou data zpracována? Jaké k tomu využijete nástroje či teoretické modely? Bylo třeba data nějak filtrovat, třídit nebo kódovat? Zřejmě ano, takže toto je správné místo, kde říci, jakým způsobem se to dělo. 

Etika výzkumu

V metodologii se často uvádí také informace o etice výzkumu. Souhlasili respondenti nebo jejich rodinní příslušníci s výzkumem? Jakým způsobem byla provedena anonymizace? Chráníte nějakým způsobem data, která získáváte? Nemůže výzkum někomu uškodit nebo někoho ohrozit? Co uděláte proto, aby se tak nestalo? 

Důležité upozornění na závěr. Často můžeme mít pocit, že metodologie je část textu, kde se neobjevuje žádná literatura, prostě jen popisujeme, co jsme dělali. Tak tomu ale není – nebojte se opřít o zdroje v kontextu výzkumu, ale také například v popisu výzkumných nástrojů (zde rozhodně nepoužívejte obecné příručky, ale vždy specializované výzkumné články nebo metodologie) nebo způsobu zpracování dat. Samozřejmě je možné s literaturou pracovat také v diskusi o etické dimenzi výzkumu. 

Obecně platí, že čím lépe dokážete metodologii popsat a strukturovat, tím lépe se vám bude zpracovávat výzkum a tím lépe bude text dostupný pro čtenáře. Bude vás (sice) moci lépe upozornit na chybu, ale současně bude moci zřetelně vidět váš postup a nechat se vámi inspirovat. Zkuste se ostatně sami podívat do výzkumů ve svém oboru a posoudit, zda se vám lépe čtou texty jasně strukturované nebo naopak ty, které mají metodologii nahuštěnou v jednom odstavci bez vnitřní diference. 

IMRaD 

V oblasti empirických studií se stále častěji organisuje text do formy, pro kterou se vžilo označení IMRaD. Jde o zkratku introduction (I); research methods (M); results (R); analysis (a)discussion (D). Důvod, proč je písmeno a malé, je ten, že analýza výsledků bývá někdy součástí diskuse, a tedy jí není věnovaná samostatná sekce v článku. 

Smyslem organisace textu do formátu IMRaD není nějaká přehnaná formalizace, ale zvýšení přehlednosti textu. Jako čtenáři to velice oceníte, protože přesně víte, na jakém místě najdete informace, které skutečně potřebujete. Často hledáme jen výsledky, metody nebo literaturu a taková struktura textu nám tedy může významně pomoci. 

Nyní bychom se zkusili na jednotlivé části takového textu podívat podrobněji, abychom zjistili, jak taková strukturace obsahu vlastně vypadá. 

Úvod

je místo, ve kterém uvádíte, co je výzkumným problémem a jaký je současný stav poznání. Pokud je přehled literatury příliš dlouhý, je možné mu po úvodní expozici problému věnovat vlastní sekci. Často se zde také zdůrazňuje, čím je výzkum unikátní a potřebný, jaký je jeho přínos pro praxi a také je zde možné zmínit, jaká bude struktura dalšího textu. Úvod čtenáři umožňuje pochopit, proč byla studie provedena. Pokud text strukturujete pomocí IMRaD, tak – při pohledu do metodologie – sem budou spadat body spojené s kontextem a výzkumné otázky. 

Metody

jsou něčím, čemu jsme se již podrobně věnovali, takže je zmíníme jen krátce. Říkají, jak byla studie provedena. Důraz by v nich měl být kladený na konkrétnost a exaktnost. Říká se, že každá studie by měla být opakovatelná (byť toto tvrzení má své limity, tak platí, že metody by měly dát jasný postup, jakým způsobem to provést). Je důležité jasně oddělit každý druh výzkumu (rozhovory, focus groups, práce s daty) do samostatných a jasných celků. Vyhněte se zde diskusi o tom, co výzkum znamená. Na to bude ještě dost prostoru dále. 

Výsledky

jsou odpovědí na to, co jste zjistili. Mají být jasně popsané, strukturované. Často v této části najdeme grafy a tabulky, které by měly být co nejlépe popsány. Důležité je, aby tato část udržela pořadí, které bylo stanovené v metodách. Pokud v metodách hovoříme na první místě o rozhovorech, je logické, že budou na prvním místě také zde. IMRaD si klade za cíl strukturovat poznání a dát naší práci logickou strukturu, čehož je vhodné na tomto místě využít. V samotném textu je pak nutné na jednotlivé tabulky, grafy či schémata konkrétně odkazovat. Nemělo by se vám stát, že budete mít v článku tabulku, která zde nebude nijak popsaná. Popis je to, co vytváří kontext a vysvětluje. Ale stále zde nemáte přistoupit k interpretaci dat. 

Analýza a diskuse

vychází z výsledků a zkoumá, co nového výzkum přinesl, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými výsledky a co to vlastně znamená. Jde o vrchol intelektuální práce, kterému je nutné věnovat náležitou pozornost. Může také výsledky zasadit do širšího interpretačního rámce. Cílem tedy je říci, co výsledky znamenají. Pokud je diskuse a analýza oddělená, platí pravidlo, že diskuse je širší a interpretuje výsledky v jistém teoretickém rámci, zatímco analýza je více zaměřená na samotné výsledky. Samostatná analýza nikdy nejde ani „nad data“ ani „za data“. 

Téměř všechny články pak mají ještě závěr, který shrnuje to nejdůležitější z celého výzkumu. Jakmile je vše hotové, je možné k článku dopsat také abstrakt a klíčová slova 

Abstrakt

Abstrakt je nesmírně důležitá část textu, která spadá do žánru „redukovaných textů“ (spolu třeba se summary, highlights či anotací). Může být strukturovaný či nestrukturovaný, dlouhý (často například na jednu stranu s typicky třemi odkazy na klíčovou literaturu) nebo krátký (někdy i třeba jen na pět řádků či 200 slov). 

Abstrakt je důležitý, protože: 

> Je to to první věc, kterou čtenář čte, takže ho musíte zaujmout.

> Často je abstrakt recenzovaný dříve než vlastní text, používá se často také jako nástroj výběru přednášejících na konference nebo do časopisů.

> Zobrazuje se v databázích, takže v něm máte šanci získat nebo ztratit čtenáře. 

Obecně platí, že byste měli v abstraktu říci, co jste zkoumali, jak jste to dělali, na co jste přišli, a případně co to znamená. Vašim typickým cílem tedy je, abyste na cca 200 slovech popsali vše důležité, co je dále uvedené v článku. To není snadný úkol, a proto se většinou doporučuje psát abstrakt až úplně nakonec. Na druhou stranu je mnohdy nutné jej poslat dopředu. V takovém případně se z něj stává často anotace, která jen ohlašuje, o čem článek asi bude, nebo píšeme abstrakt na téma, u kterého máme již získaná data, o kterých už něco víme. A během psaní článku si to případně už jen ujasňujeme.