Přehled dosavadního poznání

Pro vstup do tvorby a komunikace s autory potřebujeme o vybraném tématu získat přehled – k tomu nám pomáhají rešerše a různé druhy přehledových studií. Na základě přehledu také rozhodujeme o metodologii a směřování práce.  

Přínos přehledové studie můžeme spatřovat v několika bodech. Přehledová studie pomáhá porozumět tématu v kontextu proběhlých studií. Vybaví nás potřebnými znalostmi, ale také informacemi o autorech, kteří se tématu věnovali. Na ty můžeme odkazovat nebo je přímo oslovit. Na začátku vám tvorba přehledů poslouží také jako trénink vyhledávání a interpretace. Rozsáhlejší, systematické přehledy slouží také pro rozvíjení oboru. Systematizuje se dosavadní poznání a odkrývají se bílá místa – tzv. research gaps.  

Dovednost tvorby přehledové studie, či jejího určitého typu, jistě není k užitku jen pro akademické prostředí. Přehled o poznatcích potřebujete pro psaní článků či při rozhodování ve firemním prostředí. 

Téma přehledové studie 

Prvním krokem k tvorbě přehledové studie je volba tématu, definování problému. K přehledové studii přistupujeme ve chvíli, kdy už poměrně dobře víme, co chceme. To znamená, že také chápeme základní pojmy, na základě kterých poté posuzujeme relevanci výsledků. Téma přehledové studie by mělo být užší, aby bylo zvládnutelné do potřebné hloubky a také v určitém čase. K přehledové studii přistupujeme tedy až poté, co jsme o tématu něco pročetli a promysleli třeba pomocí přehledových a popularizačních zdrojů nebo poté, co jsme přečetli nějakou knihu.  

Druhy přehledových studií 

Dalším krokem je volba typu přehledové studie. Tu nevolíme proto, abychom ji mohli správně označit, ale proto, abychom si uvědomili dílčí kroky studie a věděli, kam nás zavedou. Co je naším cílem? Proč studii děláme? Dělení přehledových studií vám pomůže uvědomit si rozdíly, jakkoliv se formy mohou překrývat.  

Kvalitní přehledovou studii můžete publikovat jako samostatný článek. Přehledová studie je také vhodným formátem pro bakalářskou práci. Jejím prostřednictvím se zorientujete a připravíte si půdu pro výzkumnou práci magisterskou. 

Dělení přehledových studií podle Jiřího Mareše:

Literární přehled (literature review)

obecnější označení pro přehled literárních zdrojů. Předmětem jsou studie na vybrané téma v určitém časovém období, jejich analýza a syntéza výsledků. Přehledovou studii v podobě literárního přehledu kratšího rozsahu byste rozhodně měli zahrnout do bakalářské i magisterské práce. Krátký přehled literatury se uvádí také na začátku článku. 

Tradiční přehled (traditional review)

náročnější a systematičtější podoba přehledové studie, jejíž kvalita se odvíjí od pečlivě stanovených výzkumných otázek, kritérií pro vyhledávání a výběr zdrojů a volbu pramenů. Studie analyzuje dílčí problémy a aspekty studií, protichůdné názory a výsledky atp. 

Mapující přehled (mapping review)

prostředkem mapujícího přehledu je shlukování studií do tematických celků, sledování počtu, hledání vztahů. Je možné využití pojmových map. 

Systematický přehled (systematic review)

podstatou systematického přehledu je analýza úplného přehledu kvantitativně orientovaných studií, to znamená, že nedochází ke kvalitativnímu třídění a výběru jako například v prvním případě. Závěry jsou například rozpory ve výsledcích a neřešená témata. Zpracování systematického přehledu je dlouhodobá záležitost měsíců a let. 

Kritický přehled (critical review)

v kritické přehledové studii vystupuje do většího popředí autor studie, který nabízí důkladnější analýzu studií v určitém čase, vývoj tématu a kritické hodnocení včetně návrhu dalšího možného vývoje a výzkumu v tématu. 

Integrativní přehled (integrative review)

přehled sumarizuje poznatky z výzkumných studií, ale také teoretických prací.  

Rychlý přehled (rapid review)

pomáhá zodpovědět konkrétní otázku, která slouží například k formulaci rozhodnutí. Trvá kratší dobu, například měsíc. 

Meta-analýza (meta-analysis)

využívá statistických postupů ke shrnutí výsledků stejně zaměřených kvantitativních studií. 

Meta-syntéza (meta-synthesis)

syntetizuje poznatky z meta-analýz. 

Kvalitativní systematický přehled

využívá kvalitativně orientované studie a sleduje témata a teorie, ke kterým autoři dospěli. 

Během studia budete pravděpodobně mířit na jednodušší typy přehledových studií, a to mimo jiné z časových důvodů. Rozsáhlé přehledy, jako je například systematický přehled, budou spíše vaším zdrojem. Je třeba mít na paměti, že nyní nemůžete zpracovat vše. 

Přehledová studie jako závěrečná práce 

Příklady přehledových studií jako článků 

Rešerše  

Dalším krokem je rešerše literatury. Na začátku je potřeba udělat rozhodnutí o databázi, ve které budete rešerši dělat. Je možné vybrat pouze jednu, například Scopus či Web of Science, nebo také více. Nikdy však nejdeme cestou nesystematického výběru z všelikých databází. Musíme být schopni jasně popsat, proč, jak, a odkud jsme které studie vybrali. Pro první rešerši rozhodně doporučujeme začít jednou konkrétní databází. Rešerše obvykle neděláme v Google Scholar.  

Ve chvíli, kdy máte vybranou databázi, přistupujete k formulaci klíčových slov k vašemu tématu, pokud o nich nemáte zcela jasno z předchozího obecnějšího vyhledávání. Na začátku můžete vyzkoušet několik formulací, které si bokem zapisujte.  

Pro rešerši literatury je vhodné použít postupy rozšířeného vyhledávání. To znamená využití operátorů a následné zužování např. na časopisecké studie a vyloučení knih. Typické je u rešerší uvážlivé rozhodnutí o časovém omezení. Například pokud se budete zabývat aktuálními trendy, může vám stačit vyhledávat pouze v posledním roce či dvou letech. 

Veškerý svůj postup si zaznamenávejte, bude potřeba jej popsat pro vaše čtenáře. 

Po chvíli uvidíte, jaká kombinace klíčových slov a kritérií omezení přináší v databázi nejvhodnější výsledky. Vhodnost výsledků se může opět lišit dle přehledové studie. Ke všem nalezeným studiím musíte totiž prostudovat abstrakty a rozhodnout o jejich dalším využití či nevyužití. Pokud se pustíte do studia dvou set zdrojů, můžete se v práci zcela utopit, demotivovat nebo ji zkrátka v omezeném čase nestihnete. 

Výběr studií 

Od rešerše je potřeba přejít k analýze a zúžení výběru studií. To znamená, že z vašeho souboru cca 30 až 60 nalezených studií vybíráte pečlivým čtením abstraktů ty, které jsou pro vás nejrelevantnější. Počet studií, které ve vašem výběru zůstanou, se bude výrazně lišit dle typu přehledové studie. Jen pro představu, u přehledu, který tvoříte například pro svůj projekt (cílem je získat přehled o způsobech zkoumání vašeho problému, uchopení), to může být třeba 8 až 15 studií. Nemějte velké oči, další pečlivá analýza převážně anglických textů zabere dost času i u velmi malého počtu.  

Analýza vybraných studií 

Analýzu zúženého výběru studií promítnete do srovnávací tabulky. Tu je dobré nachystat ve chvíli, kdy se pouštíte do pečlivého čtení. Tabulka může mít různou podobu opět dle účelu. Pokud je vaším cílem zpracovat rychlý přehled o výsledcích, může obsahovat více hledaných kritérií v této oblasti. Pokud je vaším primárním cílem získat přehled o metodologii, vzorcích a výsledcích, které vám pomohou s projektem diplomové práce, musíte mít tato kritéria.  

Do začátku nabízíme tabulku s příkladem dle Tomáše Janíka. Podobně tabulku vyplníte pro všechny vybrané studie. 

Syntéza 

Znovu si připomeňte účel vaší studie. Dalším krokem je identifikace klíčových charakteristik a syntéza do větších celků. Charakteristiky, podobná a rozdílná místa se vám rozkrývala již během čtení a zapisování do tabulky.  

Sepsání studie 

Samostatná přehledová studie by měla obsahovat úvod, ve kterém uvedete, proč je vybrané téma relevantní, jaký je účel a význam studie. Pokud je přehled součástí širší práce, bude tato otázka zodpovězena ve vlastním úvodu práce. Je také potřeba popsat pojmy, se kterými pracujete. 

V každém případě je třeba popsat postup vyhledávání v databázi. V jaké databázi jste vyhledávali? Jaká klíčová slova jste použili? Jak přesně vypadal vyhledávací dotaz? Jak jste dotaz zužovali? Z kolika výsledků jste vyšli? Kolik jich zůstalo? Proč jste vyřadili zbývající studie? 

Dále můžete zapracovat analýzu, kterou vám nabízí databáze. To znamená, pokud je to vhodné, zařadit data a vizualizace o tom, v jakých letech bylo k tématu více a méně publikováno, v jaké zemi a na jakém pracovišti se k němu publikuje. Tato část ale není nutná ani standardní. 

Součástí studie může být vaše tabulka. Tu můžete typicky umístit za úvod či závěr. Dbejte na její zpracování a přehlednost pro čtenáře. 

Dále zpracováváte vlastní text. Ten nikdy není pouhým popisem studií. Stručný popis studií můžete uvést na začátku či na relevantních místech. Podstatou hlavní části textu přehledové studie je popsání výstupů do tematických celků dle klíčových charakteristik zmiňovaných výše. Takovým tematickým celkem může být například rozbor a hodnocení využívané metodologie, teorií a přístupů, ze kterých autoři vycházejí, práce s důležitými pojmy, ale také dle výsledků. 

Mgr. Hana Tulinská

Odborná pracovnice EDTECH KISK

www: https://hanatulinska.wordpress.com/