Jak si pomoci při tvorbě

Na tomto místě bychom se rádi zastavili u několika málo, poměrně nesystematicky vybraných, ale přesto dle našeho soudu důležitých, tipů, jak si pomoci při tvorbě textu. Zřejmě každý naráží na jiné problémy nebo limity své tvorby, takže pro různé autory budou důležité jiné přístupy. 

Především je třeba vidět to, že text samotný je tvořen v jistém textovém procesoru (případně v TeX či LaTeX) u kterého lze využít mnoho praktických funkcí – od práce s literaturou, přes šablony, křížové odkazy, až po práci se záhlavím a zápatím nebo automaticky generovaným obsahem. Pokud by nás jejich poněkud robustní prostředí rušilo můžeme využít minimalistické editory jako je Write! App či ZenPen. 

Věc, nad kterou je možné se pozastavit, je skutečnost, že v českém prostředí jsou většinou klíčové práce psané pouze jedním autorem. Zatímco v historických vědách tvoří podíl článků majících jednoho autora téměř 80 %, u pedagogiky je to již méně než třetina a třeba v oblasti organické chemie méně než dvacetina textů. Jinými slovy týmová spolupráce je nesmírně důležitá. Ať již mezi studentem a školitelem (vedoucím práce) nebo v autorském týmu. Velice praktické tak mohou být i obyčejné Google Dokumenty nebo třeba na univerzitě nebo v korporacích dobře fungující spolupráce skrze Office365 nebo SharePoint. 

Užitečné jsou také sociální sítě zaměřené na podporu výzkumu nebo akademickou spolupráci. Najdete na nich odpovědi, dostanete se k článkům, které se nedají běžně sehnat nebo můžete dát vědět druhým, co vlastně děláte. Doporučujeme především Academia, LabRoots, Mendeley či ResearchGate. 

Pokud píšeme anglicky užitečné jsou také systémy, které nabízejí možnost vzájemných recenzí článků nebo jiných textů mezi uživateli, jako je F1000PrimePeer Evaluation PeerJ či The Winnower, stačí si pouze vybrat, jaká platforma nám bude z hlediska formy, a především odborného hlediska vyhovovat. Pokud nemáte možnost takovou platformu na recenzi využít, zkuste sáhnout alespoň po spolužácích nebo kolezích. Uvidíte, že odhalí mnoho problémů dříve, než případný oponent textu a umožní vám poslat do časopisu nebo k vedoucímu výrazně lepší, jasnější a logičtější text. 

Když už jsme u angličtiny, určitě pomůže také dvojice Google Translator (na rychlé, především orientační překlady) a hlavně výborné Grammarly, které umožní odhalit poměrně hodně základních pravopisných chyb. Pomůže také Hamingway, který umí najít nejasné či příliš dlouhé věty, opakující se slova a další problémy. A jistě se hodí také různé slovníky s návody a průvodci frázemi. 

V češtině je určitě nezbytným nástrojem Internetová jazyková příručka, která je gramatickým průvodcem po téměř všech pravopisných jevech, které v běžném životě potřebujeme. Nesmírně zajímavé a užitečné jsou také seznamy online nástrojů, které mohou využívat vědci v nejrůznějších oblastech. Ty rozhodně doporučujeme projít, protože v nich s velkou pravděpodobností najdete něco, co jste sice nehledali, ale současně vám to vylepší nebo zefektivní určité pracovní postupy.   

Hodit se mohou samozřejmě také nejrůznější příručky na psaní: 

Především české prostředí je citlivé k pravopisným chybám a k adekvátní editaci textu. I dobrý text s pravopisnými chybami je často smeten se stolu, protože se předpokládá, že jazyková úroveň autora je na jisté netriviální úrovni (jakkoli se samozřejmě najdou i v tomto ohledu smířliví recenzenti), v případě diplomových prací je třeba věnovat se také typografii.