Kritéria hodnocení kvality informace

Pro hodnocení informací se můžete setkat s různými nástroji, modely a pomocnými tabulkami. Domníváme se, že aktuálně nejlepším postupem, dle kterého je možné posuzovat kvalitu informací, je postup navrhovaný Lucianem Floridim. Ten zatím nemá žádné hezké pojmenování jako mívají jiné pomůcky (např. pro nižší stupně škol CRAP, SMELL, CAFE). Začneme mu tedy říkat třeba Dvoufázový postup. 

Dvoufázový postup hodnocení informace 

Zkuste si tedy od této chvíle představovat, že hledáte konkrétní informace pro svůj článek nebo jinou práci. Například tedy hledáte informace o proměnách Brna, protože píšete o urbanismu, nebo hledáte perspektivy a argumenty k tématu domácího vzdělávání. 

Dvoufázový postup zakládá na tom, že informace jsou z podstaty znovu využitelné pro nový účel, chcete-li recyklovatelné. Například zde využíváme postup pro hodnocení informací z filosofie informace, který nyní slouží pro účel rozvoje informační gramotnosti a psaní odborného textu studentů vysoké školy. Znovu využít můžeme archivní informace o starém územním plánu města Brna, abychom vytvořili vizualizaci, jež nám ukazuje proměny Brna do současnosti. Využít můžeme Komenského myšlenku, že dítě má být do šesti let vzděláváno doma, v naší kritické eseji proti znovuobnovení jeslí – anebo nemůžeme? 

Podstatné je tedy to, že informaci hodnotíme ve dvou fázích: 

  1. v prvním kroku hodnotíme informace ve vztahu k jejich původnímu účelu a kontextu
    - např. Jaký byl účel (změny) územního plánu města Brna v roce 1980?  
    - např. Jaký je účel a kontext Komenského myšlenky o domácí výchově? 
  2. ve druhém pak k našemu novému účelu 
    - např. Do jaké míry odpovídají dané informace tomu, co potřebuji pro svůj účel vizualizace proměn města Brna? 
    - např. je Komenského myšlenka přenositelná do současnosti? 

Pro informaci je charakteristické, že je vázána na kontext a účel využití. Je tedy potřeba zvažovat z jakého kontextu informaci přejímám a do jakého ji chci zasadit. Zvažujeme, jestli je změna účelu využití informace a přenesení do nového kontextu vhodná. 

Vrátíme-li se k vaší hypotetické či chystané práci, ptáte se nejprve: Odkud tuto informaci beru? Z jakého kontextu? Jaký zde měla účel? Ve druhém kroku se pak ptáme: Kam chci tuto informaci nově zasadit? Do jakého kontextu? Pro jaký účel? A je to vhodné? 

Pomoci si můžeme ještě zřetelně nevhodným příkladem – využití příručky o chovu křečka domácího pro odbornou seminární práci na Přírodovědecké fakultě. Účelem příručky je seznámení s chovem pro laiky, účelem seminární práce je odborná diskuse hlubšího charakteru s využitím např. výzkumných dat. 

Kritéria hodnocení kvality informace 

Otázky, které jsme si pokládali výše, jsou poměrně obecného charakteru a ve skutečnosti se hodí spíše na závěr našeho posuzování. Je potřeba je rozložit. Pro oba kroky můžeme využít několika kritérií, která nám pomohou dospět k lepšímu závěru.  

Ptáme se tedy, jak si informace v těchto bodech vede vůči původnímu účelu a vůči novému účelu. U každého kritéria si můžete klást různé návodné otázky. 

> Správnost – Je informace fakticky správná? Byl zvolen vhodný postup? Je to logické? 

> Objektivita – Je to nezaujaté? Byl zvolen vhodný postup pro získání? 

> Dostupnost – Mohu se k informaci vrátit? Mohu najít původní zdroje? 

> Bezpečnost – Je využití etické? Může přístup k informaci někoho ohrozit? 

> Vhodnost – Odpovídá úroveň odbornosti té, na kterou mířím? 

> Aktuálnost – Nejsou informace zastaralé?  

> Interpretovatelnost – Chápu význam v kontextu? Dokážu ho přenést, vztáhnout? 

> Srozumitelnost – Je kontext srozumitelný? Není jazyk příliš složitý? 

Cílem snažení je získat v hodnocení informací a jejich využívání k novému účelu cvik, nebo jak se říká, natrénovat na to oko. Uznejte sami, hodnotit každou informaci bod po bodu by bylo dost náročné. Než se vám však postup hodnocení zautomatizuje, můžete využít pomůcky ve formě tabulky nebo lépe diagramu.  

Postup hodnocení 

Cílem našeho způsobu hodnocení je tedy určit kvalitu jednotlivých kritérií a srovnat je dle účelů využití. V tabulce by to vypadalo takto. Body ale nesčítejte, dívejte se na jejich rozvržení! 

Lepší je možná rovnou začít od diagramu, který nám rozdíly lépe vizualizuje. Na papír si napíšeme osm kritérií, spojíme je středem úsečkami a na každou namalujeme 0-10 bodů. Pro každé kritérium zaznačíme hodnocení vzhledem k původnímu účelu a poté k našemu účelu. Ve výsledku sledujeme hodnocení jednotlivých kritérií, celek i srovnání mezi sebou.  Myslete na to, že je to pomůcka – vaše hodnocení je subjektivní, orientované na vaši aktuální potřebu, nehledáte obecně platný hodnotící soud. 

Mgr. Hana Tulinská

Odborná pracovnice EDTECH KISK

www: https://hanatulinska.wordpress.com/