Blogy

K čemu se dnes ještě hodí blog? Jak ho použít a kde si ho založit?

Blogy představují médium, které asi má své nejlepší roky za sebou, alespoň co se existence běžných blogů týče. Mít blog již nepatří k jistému znaku modernity nebo dobrých mravů, ale současně postupně opouští narativ jistého pejorativního nástroje pro náctileté. Může být zajímavým nástrojem pro osobní sebepresentaci, práci s novinkami v oboru nebo sloužit pro osobní rozvoj a tvůrčí psaní.

Blogy mohou být nastaveny velice rozličně a je jen na vás, k čemu se případně rozhodnete, že mají být využity. Zde nabízíme několik inspirací:

  • Blog pro výuku cizího jazyka: jednou z poměrně dobrých metod, pokud se chce člověk skutečně systematicky učit cizí jazyk, je psát si v něm blog. Byť jen pro svoji vlastní potřebu, ale stanovuje si tím periodicitu, rozsah a je nucen něco psát. Jde o dobrou metodu v případě studijního kruhu či skupiny, neboť ostatní studenti či lektor mohou poskytovat aktivní zpětnou vazbu, upozorňovat na chyby atp.
  • Blog pro získání kompetencí psát: řada lidí píše blog jen proto, aby se naučila psát. V takovém případě je většinou jasně stanovený žánr, rozsah i tematické okruhy a člověk se má v tomto prostoru „vypsat“. Blog pak slouží jako portfolio textů, které vznikly jako určitá platforma pro rozvoj tvůrčího psaní. U těchto blogů, mající často omezenou časovou existenci, je vhodné zvolit pevné parametry, kterých se člověk drží.
  • Názorový a reflektivní blog: je tradičním blogem ve vlastním slova smyslu. Autor chce být čten a formuluje zde názor na různé oblasti lidského života. Zde doporučujeme pracovat s jasně danými žánry, tedy glosou, kritickou esejí, recenzí nebo třeba fejetonem, které dají textu jasnou strukturu a smysl.
  • Odborný blog: pokud se člověk rozhodně, že by se chtěl něčemu věnovat, může o této problematice začít blogovat. Je vcelku jedno, zda je to studium proměnných hvězd nebo dějiny Brna v letech 1249-1305. Takový blog by měl mít jasně dané téma, čtenářkou obec a může se stát zajímavým zdrojem informací pro další čtenáře. Velice často se věnujeme tématu, které je málo zpracované, nebo k němu lze mít originální přístup. I když se člověk necítí třeba odborníkem, jeho hledání a práce může být inspirací pro ostatní.
  • Per partes blog: představuje formát psaní pro autory, kteří neradi dělají dlouhé kusy textů, ale chtějí vidět průběžné a pravidelné výsledky své práce. Může jít o román na pokračování vydávaný po dílech vycházejících každou neděli v šest, o diplomovou práci, kterou píše student celý rok nebo o cokoli dalšího. Jde o dobrou motivační metodu, která umožňuje získat zpětnou vazbu od potenciálních čtenářů, odhalit chyby před odevzdáním atp.

Jak je patrné z velice selektivního souboru nápadů, jak lze využívat blog ve vzdělávání, jsou jeho možnosti velice široké – od jazyků až po tvůrčí psaní. Z hlediska kolektivistického pojetí je zajímavé to, že blogy mohou posloužit jako sebeprezentační nástroj nebo jako místo spolupráce. Blog nemusí mít jen jednoho autora, může se z něj postupně stát místo systematického publikování, bádání, kooperace.

Blog představuje jednu z nejjednodušších cest, jak za pomoci technologií jednoduše psát tak, abyste se na výsledky své práce mohli sami podívat s jistým odstupem a případně sledovat svůj posun. Většina blogovacích platforem umožňuje nastavit také viditelnost – můžete psát čistě pro svoji potřebu a do vašeho obsahu nikdo neuvidí, nebo ho můžete sdílet s jistým okruhem lidí (s kamarády, co se vzájemně motivujete, s učitelem, …) a nebo ho můžete mít veřejný.

Z technického hlediska je možné pro blogování užít různé blogovací platformy – asi nejznámější jsou Wordpress, Blogger či Tumblr, ale svůj blog (pokud to bude dávat smysl) můžete mít klidně na iDnes.

Uvažte, zda je právě blogování v písemné formě to pravé pro vás. Pokud vaším cílem není se rozepsat, ale spíše reflektovat svět kolem sebe, je možné sáhnout také po dalších podobným konceptech, jako je videoblogování nebo práce s fotografiemi. Na druhou stranu, právě psaní je dovednost, pro jejíž trénink se blogy velice dobře hodí.

Jakkoli je blogování velice volné téma, dovolíme si na závěr deset poznámek pro úspěšné blogování:

  1. Stanovte si jasnou cílovou skupinu, tedy toho, koho chcete oslovit a myslete na to při psaní neustále.
  2. Stanovte si jasné téma – pokud člověk není celebrita, nebývají sledované čistě osobní, všeobjímající blogy. Určení tématu zvyšuje také pedagogický potenciál.
  3. Jasně si určete pravidelnost – téměř všechny projekty tohoto typu procházejí fází úvodního nadšení, které přechází do fáze postupného úpadku. Pište, i když vás to nebude aktuálně bavit, ale snažte se dodržet realistický úvodní plán na nějaký střednědobý horizont.
  4. Výbornou funkcí je plánování vydání – pokud nestíháte nebo máte přetlak nápadů, lze psát do fronty a naplánovat vydání textů.
  5. Využívejte sociální sítě. Jde o asi nejlepší možný zdroj čtenosti. Tedy pokud je právě čtenost nebo zapojení komunity to, co potřebujete a chcete.
  6. Psaní blogu není omezené věkem, psát lze ve dvanácti stejně jako v devadesáti. Ale je dobré zvážit vlastní kontext ve vztahu k tématu, formě i cílové skupině.
  7. Snažte se držet žánrový rámec – ideální blog je blog esejí, nebo recenzí, nebo vědeckých článků, nebo … ale ne všeho dohromady.
  8. Snažte se psát bez chyb. Lidé jsou na pravopisné chyby citliví a mohou vám je nepříjemně vracet. Současně by vás ale neměl strach z chyby nebo kritiky svazovat. Je lepší psát s chybami pro vlastní zájem, než nepsat vůbec.
  9. Důležitý je nejen obsah, ale také další věci okolo – zvolené médium, grafický vzhled, funkce navíc. Na blogu si lze otestovat spoustu dalších dovedností od grafiky po programování.
  10. Nebojte se pohrobků – blogy, které se plní řadu let pravidelným obsahem, je málo. I projekt, který nedopadne z hlediska plánované udržitelnosti nebo cílů čtenosti, neznamená, že nesplnil svůj vzdělávací cíl. Myslete ale na to, že blogy tvoří vaši digitální stopu a pokud se jimi nechcete chlubit, je vhodné je buď anonymizovat, skrýt nebo smazat.