Dril

Když se potřebujete něco opravdu rychle naučit zpaměti, můžete sáhnout po ... drilu.

Zřejmě jednou z nejpoužívanějších ale také společensky nejvíce kritizovaných a nejméně kreativních technik učení je dril. Drilem je myšleno mechanické opakování či učení se něčeho za účelem zapamatování. Jde tedy o pamětné učení, které explicitně nepředpokládá žádné pochopení věci. Současně se jedná o metodu, se kterou se setkal asi každý.

Na tomto místě je třeba říci, že jakkoli lze mít k drilu řadu připomínek, nemusí jít vždy o metodu, která je pro učení explicitně špatná nebo nevhodná. Je ale třeba s ní zacházet opatrně, respektive vědět, k čemu se hodí a k čemu naopak nikoli.

Právě důraz na paměť a absence pochopení problematiky jsou častými výtkami proti drilu, stejně jako fakt, že během něj dochází k ukládání informací pouze do střednědobé paměti. Pokud danou látku dále necvičíte, obvykle ji zcela zapomenete. To je také důvod, proč řada lidí může dosahovat ve škole nadprůměrných výsledků, ale po několika letech nejsou schopni pracovat ani se základními informacemi. Pokud chcete mít možnost o něčem kreativně přemýšlet, potřebujete mít k dispozici určitou základní informační bázi, ze které vycházíte. A jsou situace nebo oblasti učení, pro které se dril hodí ideálně.

Příkladem jsou slovíčka či větné konstrukce v cizím jazyce – u nich většina lidí nemá žádné specifické chápání jejich jazykotvorné skladby či vývoje, ale potřebuje si osvojit jistou část slovní zásoby a s tou dále pracovat. Jistě existují i jiné možnosti, jak se slovíčka naučit (například četbou, poslechem,…), ale dril v tomto ohledu může výrazně pomoci.

Typicky jde o učení, které je časově poměrně efektivní – za relativně krátký čas se lze naučit poměrně velké množství faktů, dojít na zkoušku a vše pak úspěšně zapomenout. Jakkoli je takový přístup oprávněně problematizovaný, zřejmě postihne (byť třeba jen jednou) každého – právě učení se na zkoušku má silný časový aspekt a pokud je času málo, kreativní a kritické metody nejsou úplně ideální.

Druhou pozitivní stránkou drilu je práce s pamětí. Současná škola se od ní do jisté míry odvrací, protože není možné vyhrát soutěž s Wikipedií v tom, kdo si bude pamatovat více dat z dějepisu nebo spisovatelů v devatenáctém století. Člověk musí ustoupit stroji a zaměřit se na to, co umí dělat lépe než on – interpretovat, bádat, tvořit. Současně je ale právě paměť důležitou složkou intelektu a její jednostranné upozadění může mít mnoho negativních důsledků. Proto doporučujeme dril alespoň občas zařadit, byť třeba jen jako cvičení.

Velice efektivní je dril také při opakování. Pokud se chcete něco skutečně naučit, je třeba se k obsahu systematicky pravidelně vracet. Dril umožňuje rychlé zopakování, u kterého současně odpadá výtka s absencí pochopení – téma již znáte, jen si ho chcete osvěžit.

 

Dril představuje obrovský soubor technik a lze jej provádět různě. Pokusíme se zde nabídnout alespoň některá doporučení či inspirace:

  • Procvičujte drilem nebo jinou metodou látku i po zkoušce, alespoň dvakrát nebo třikrát v určitém časovém odstupu. Nezabere to mnoho času a vše si zapamatujete lépe.
  • Zkuste experimentovat s tím, jak se vám nejlépe učí – někdo si musí pojmy říkat nahlas, jiný si je napíše, někdo při učení chodí. Všechny tyto věci mohou s učením hodně pomoci.
  • Nebojte se u drilu používat paměťové techniky.
  • Zkuste si u učení pustit hudbu.
  • Dělejte přestávky po 20–40 minutách. Učit se déle je většinou neefektivní.

Nejde tedy o metodu zcela zavrženíhodnou, ale o přístup, který může být problematický tehdy, když představuje dominantní nebo jedinou formu učení se. Jako doplněk ho ale lze rozhodně doporučit. Pokud jde o formy, jak s drilem pracovat, nabízí se především práce s flashcards, tedy lístečky, kde na jedné straně je otázka a na druhé odpověď, případně slovíčko v jednom a druhém jazyce.

Tyto kartičky je možné mít papírové, což je výhodné v tom, že je lze vzít všude s sebou, ale především během procesu učení člověka nerozptyluje žádná technologie či notifikace. To může být pro hodně lidí výhodné a užitečné. Pokud máte s tím, že během učení se u počítače odbíháte k Facebooku či mailu problémy, tuto formu rozhodně doporučujeme

Druhou možností jsou různé aplikace a online nástroje, které práci s flashcards umí určitým způsobem vylepšit. Ať již zobrazováním statistik, sociální spoluprací nebo třeba Quizlet umí z kartiček udělat poměrně zábavné hry.

Pro proces učení pomocí vámi nachystaných flashcards je důležité, že člověk dokáže z učiva vybrat to důležité a samotné kartičky zpracovat. Tímto krokem do jisté míry pracuje s pochopením a analýzou tématu a připravuje si prostředí pro učení se. Různé nástroje pak umožňují také pracovat s notifikacemi, které člověku připomínají, že by se měl učit, což může být pro někoho také plus.

Z online aplikací lze doporučit například Cram.com, StudyBlue a především Quizlet, který je nejznámějším nástrojem v této oblasti. Samozřejmě nemůžeme opomenout ani aplikaci Dril v ISu.

Jinými oblastmi drilu jsou například cvičení na doplňování i/y do slov, počítání příkladů v malé násobilce atp. Jde tedy často o oblasti, ve kterých je třeba dosažení vysoké míry správnosti a automatizace postupů při řešení jednotlivých úkolů a samo pochopení je až velmi sekundární.