Clustering

Jak funguje jedna z nejjednodušších kreativních technik, která je založená na asociacích?

Clustering je jednou ze základních forem práce s asociacemi, která má velké využití v tvůrčím psaní, rozvoji kreativity nebo jen v trénování představivosti. Pracuje s metodou lineárních asociačních řad, které mají centrovaný charakter. Metodu clustering poprvé presentovala G. L. Ricová v roce 1976. Jak jsme již vícekrát uváděli, asociace jsou jednou ze základních struktur myšlení, která je spojená jak s pamětí, takt také s kreativitou.

Clustering představuje metodu, která je do určité míry podobná myšlenkové mapě, která s asociacemi také pracuje, ale na rozdíl od ní primárně neakcentuje věcnou asociaci, ale volnou. Nejde v ní tedy o kritickou práci s tématem, ale mnohem více o volnou návaznost slov, která na sebe bezprostředně navazují. Poslouží také pro prosté trénování asociačních technik. Velká část kreativních technik stojí na asociacích a clustering je jednou z nejlepších metod na jejich rozvoj. Na rozdíl od myšlenkových map je totiž systematičtější a soustavnější v toku myšlenek.

Dobře poslouží pro první kreativní osahání si tématu, nebo naopak ve chvíli, kdy hledáte překvapivý moment v příběhu (například píšete detektivku a potřebujete zápletku). Jinou oblastí využití může být také hledání inspirace, kdy máte zadané téma a hledáte, jakým způsobem by bylo možné k němu přistoupit.

Postup u clusteringu je následující:

  1. Doprostřed papíru napíšete téma, které vás zajímá. Samozřejmě můžete využít také software, zde se asi nejvíce nabízí xMind.
  2. Z tématu vyvozujete řadu asociací. Platí přitom pravidlo, že každá další asociace navazuje na tu předchozí. Např.: salát – pole – kombajn – motor – Carnotův cyklus – molekula. Je zřejmé, že mezi salátem a motorem nebo molekulou není žádný přímý vztah.
  3. Řadu můžete vytvářet buď tak dlouho, dokud nemáte pocit, že jste příliš odbočili od zadaného tématu, nebo se lze setkat s psaním na čas (například na 30 sekund až 2 minuty), třetí nepříliš obvyklou variantou je zarovnání počtu na čtyři až šest asociací.
  4. Jakmile je řada hotová vracíte se k centrálnímu pojmu a tvoříte z něj novou řadu. Dodržujete přitom všechna pravidla, která jste uvedli výše. Řady zapisujete do jednoho obrázku, takže je dobré si rozumně rozvrhnout místo.
  5. Řad vytvoříte rozumný počet – většinou se doporučuje kolem pěti, ale lze se setkat i se psaním na čas – na celou metodu je pak většinou do dvaceti minut.

Někdy se lze setkat s variantou, kdy se lineární řetězce větví. V takovém případě můžete postupovat tak, že vytvoříte lineární řadu, podíváte se, zda v ní není nějaký zajímavý pojem a z něj odvozujete asociace dále. Takový postup ale vše značně komplikuje a dle našeho soudu vede k výraznému snížení efektivity celé metody.

Mimo clusteringu se někdy pracuje s tzv. asociační řadou, což je vlastně jen jedna jediná větev clusteringu. Jde o techniku, která je velice vhodná pro rychlé rozcvičení se, nastartování jistého tvořivého myšlení. Naopak běžný clustering je vhodný pro komplexnější kreativní start.

Nejproblematičtějším místem clusteringu je vyhodnocení, tedy zjištění, co je z jednotlivých pojmů pro člověka potřebné a užitečné. Jakkoli návod není ideální, doporučujeme se zaměřit na následující prvky:

  • Originální slova
  • Opakující se pojmy
  • Překvapivá spojení
  • Opakující se struktury
  • Celkový dojem

Poslední bod působí poněkud amorfně, ale často si až při pohledu na celý hrozen asociací vybavíte to, co je pro téma signifikantní, čím je ve vašem myšlení jedinečné či originální. Výhodou techniky je rychlost, jednoduchost a absence náročných pravidel.