Manipulace informací a dezinformace

Při zvažování toho, zda-li informace odpovídá tomu, co zrovna potřebujete a zda-li je kvalitní, můžete dojít k závěru, že ji nejen nemůžete využít, ale že je možná potřeba ji zcela zavrhnout, protože není vlastně dobrá pro nikoho. To se může stát, pokud narazíte na informace, které jsou nějakým způsobem manipulované.  

Říci zcela přesně co je dezinformace, není zrovna snadno splnitelný úkol. A to i přesto, že je to aktuální buzzword – mluví se o nich velice často. Typicky bývá definována jako záměrně nesprávná, zavádějící, lživá informace. Jak uvidíme dále, možná bychom si vystačili s  obecnější kategorií manipulovaných informací. Posuďte sami. 

Floridi vnímá informaci jako to, co přispívá ke kvalitě, blahu, organizovanosti infosféry – informačního prostoru, ve kterém se pohybujeme a žijeme. Naopak dezinformace způsobuje chaos, protože lidé na základě špatných informací přistupují k nesprávnému jednání. Například volí politické strany na základě uměle vytvářeného strachu, ubližují lidem, které mají za domnělé nepřátele, nebo využívají léčebné postupy z manipulovaného výzkumu. 

Dezinformace jsou smysluplné, ale falešné. To znamená, že vytvářejí zdánlivý obraz správnosti, při jejich analýze však odhalíme např. vymyšlená data, nesmyslná spojení atp. To je jeden z  důvodů, proč nám mohou sloužit dobře zautomatizovaná kritéria pro hodnocení kvality informace, která nám mají pomoci odhalit, v  čem v daném případě tkví potíž – ta může být totiž dobře schovaná. 

Dezinformace mohou způsobit emoční, finanční i fyzickou újmu těm, kdo jim uvěří – ať už propagandě, klamné reklamě, zkresleným grafům, zfalšovaným výzkumům, manipulovaným fotografiím, falešným stránkám a profilům. Pro lepší orientaci je podle Dona Falise možné přemýšlet o typech dezinformací.  

Lež   

Lež je typická záměrná dezinformace, klamavý nepravdivý výrok. Odhalit ji můžete znalostí problematiky, postupů, ověřením informace z  různých zdrojů. Typicky jsou pod palbou politici, pro jejichž projevy dokonce můžete najít hodnotící tabulky, které kalkulují, jaký je v  jejich vystupování podíl pravdy a lži. Problém bohužel je, že ne vždy je tak snadné o pravdě a lži rozhodnout. 

Pravdivá dezinformace 

Pravdivá dezinformace znamená využití pravdivé informace ke zmatení. Pravdivou dezinformaci bychom si tedy mohli představit jako mlžení či zamlčování. Je tedy využito něco, co je pravda, k  zakrytí jiné informace, o které nemá osoba na druhé straně tušení.  

> Např. pokud se vrátného v  sobotu zeptáte, zda-li je váš vedoucí v kanceláři, může vám říci, že zde obvykle o víkendu nebývá. To je pravda, avšak stejně je pravdou to, že obvykle není vždy. Otázka, zda se v kanceláři nachází, je tedy ve skutečnosti nezodpovězena.  

> Pokud se kolegy zeptáte: „Pil jsi o víkendu?!“, může vám třeba odvětit: „Kdysi jsem hodně pil, ale teď už fakt nepiju!“ Říká vám tedy pravdu, ale zároveň se do jeho pravdivé odpovědi stále vejde to, že teď už sice nepije hodně jako kdysi, ale občas si dá, což bylo právě o víkendu, kdy měl udělat svou půlku vašeho společného úkolu.  

Vizuální dezinformace  

Vizuální dezinformací se může stát záměrně zkreslený graf, manipulovaná fotografie a video, či falešná mapa.  

Zkreslený graf může být například: 

> zkrácený podseknutím osy – osa y nezačíná na hodnotě nula, čímž je docíleno zdání většího růstu hodnot grafu, 

např. případ, na který upozornil demagog.cz u grafu Úřadu vlády, 

ilustrační příklad ukazující zkreslenou a korektní variantu pro srovnání. 

> manipulace s  osami – natažení či zúžení osy, 

> další zkreslení můžete najít v článku na Technet.cz

Manipulovaná fotografie a video

> poměrně jednoduchými úpravami ve Photoshopu, kdy jsou přidány či odebrány určité objekty, 

> sofistikovanějším způsobem jako Deepfake. 

Dezinformace jako vedlejší efekt

> například pokud vytvoříte na zkoušku stránku na Wikipedii s  dezinformačním obsahem a zapomenete ji smazat.  

Existují však také další druhy manipulace s  informacemi, například: 

> šíření zavádějících informací – sdílení hoaxů, e-mailové řetězce, 

omezování přístupu k informacím – cenzura či neposkytnutí informace, 

> zkreslování přístupu k informacím

> skrývání informací

> ztěžování přístupu k  informacím – např. umístěním v  obtížném informačním systému. 

S  manipulovanými informacemi se můžeme setkat kdekoliv. Je potřeba přemýšlet nad tím, jakým informacím přisoudíme význam, když hledáme informace o léčení našeho zdravotního problému, když hledáme data do výzkumu o vzdělávání za komunismu nebo když se třeba snažíme zjistit, jak obec hospodaří s  dotacemi na ekologická opatření. 

Mgr. Hana Tulinská

Odborná pracovnice EDTECH KISK

www: https://hanatulinska.wordpress.com/