Slovo “maker” lze v českém prostředí pravděpodobně nejlépe přeložit jako kutil. Z podstaty slova je ovšem makerem každý, kdo něco tvoří, ať už se jedná o květinový záhon, počítačový program nebo umělecké dílo. V kontextu hnutí makerů, tedy Maker Movement, jsou ovšem pravděpodobně nejvíce vidět různé praktické řemeslné projekty a také projekty související s robotikou nebo elektrotechnikou. Důvodem je původ tohoto hnutí, který lze zasadit na začátek druhého tisíciletí. 

V roce 2005 spatřil světlo světa magazín Make, založený Dalem Doughertym, který poskytuje kutilům inspiraci a zdroje týkající se převážně praktických projektů. (Ve své myšlence ovšem navazoval na kutilské a populárně naučné magazíny, jež zaznamenaly největší slávu již v polovině 20. století.) Tento magazín v duchu myšlenky DIY (tedy “do it yourself” neboli “udělej si sám”) dodnes představuje postupy, jak přivést k životu různé osobní projekty nebo vychytávky do domácnosti. V současnosti se pak jedná zejména o projekty využívající dostupné moderní technologie jako například 3D tisk nebo malé počítače jako Arduino nebo Raspberry Pi. Magazín Make také o těchto technologiích, jejich vývoji a dostupnosti informuje ve speciálních rubrikách, stejně tak rozebírá nové zdroje a podává zprávy ze světa makerů. 

O rok později od založení magazínu byl poté poprvé uspořádán Maker Faire, festival, na kterém si mohou kutilové představit vzájemně své výtvory, inspirovat se, učit se a budovat  komunitu. V České republice se první Maker Faire uskutečnil v roce 2018 v Praze.

Jako makerspace pak můžeme označit prostor, kde se makeři setkávají a společně nebo individuálně tvoří, sdílí nástroje a vybavení a předávají si znalosti a zkušenosti. Makerspace jako takový ovšem není pevné označení, jde pouze o pojem, kterým lze pojmenovat jakoukoli sdílenou dílnu. A právě pojmy jako “sdílená dílna ” či “otevřená dílna” lze v českém prostředí nahradit slovo “makerspace”, ačkoli čím dál více se můžeme setkat právě s tímto originálním anglickým názvem.