Prvním rozporem je rozdíl mezi budováním otevřené dílny jako přirozeného pokračování knihovnických služeb a budováním otevřené dílny jako revolučního prvku a s tím spojené dva přístupy k plánování a vybavování dílny zmiňované již výše v oddílu věnovaném Impulsům a motivacím. 

Dalším rizikem otevřených dílen v knihovnách může být také přílišné zaměření na nové technologie a vzdělávání ve STEM oblastech, k čemuž může přispívat inspirace komerčními projekty nebo například místním FabLabem či jinou veřejnou otevřenou dílnou. V důsledku toho může knihovna ve snaze zůstat relevantní v moderní době začít budovat službu otevřené dílny postavenou na inovativním vybavení, aniž by tato aktivita reflektovala strategické směřování a nastavené cílů dané instituce. Důraz na STEM vzdělávání v otevřených dílnách, rozvoj podnikavosti či uplatnění na trhu práce může vést k upozadění uměleckých aspektů tvoření a také tvoření pro samotné sebevyjádření. To vyvolává otázku, zda následkem tohoto přístupu nedochází k vyloučení určité skupiny uživatelů, kteří preferují jiné druhy tvorby, anebo k nenaplnění potřeb místní komunity.

S tímto rizikem se také úzce pojí problematika budování otevřené dílny jako vstřícného prostředí pro každého bez ohledu na věk či pohlaví. Maker Movement a kultura DIY, ze kterých otevřené dílny do velké míry vycházejí, jsou často považovány za oblasti dominované muži, na některé techniky tvoření, specificky ruční práce, je poté naopak nahlíženo jako na typicky vykonávané ženami. Rizikem je proto opět nechtěné vyloučení určité skupiny uživatelů z využívání konkrétních nástrojů nebo technik tvoření. Způsobem, jak tyto překážky překlenout by pak mohlo být zařazení vícero aktivit a programů, které spojují využívání vybavení z obou zmíněných skupin. Podobné uvažování může zároveň pomoci v případě, kdy hrozí vyloučení některých věkových skupin z užívání dané služby v důsledku velkého zájmu ze strany uživatelů jiné věkové kategorie. 

V neposlední řadě je pak také možné spatřovat rozpor mezi nastavením otevřené dílny či obdobné služby v kontextu rozvoje schopností a dovedností uživatelů. Není zcela jasné, zda v této oblasti převládá přístup, kdy je otevřená dílna určená uživatelům, kteří se s danými nástroji a vybavením ještě nesetkali a knihovna tedy zároveň s poskytováním příležitosti ke tvoření a vzdělávání koná určitou osvětu, či zda je významnější model, kdy otevřená dílna pomáhá rozvíjet již existující schopnosti, dovednosti a zájmy uživatelů poskytováním prostoru a vybavení, jež jim umožní se ve své činnosti dále posunout. Ujasnění si preferovaného přístupu v tomto ohledu ovšem knihovnám může pomoci poskytovat hodnotné služby, jež dokážou rozvíjet místní komunitu uživatelů.