Vzhledem k velkému množství informačních pramenů týkajících se otevřených dílen v knihovnách, které do jisté míry zaujímají pozici praktických příruček s ukázkami postupů budování těchto prostor, je možné nalézt mnoho různých doporučení a rad, jež jsou určené knihovníkům a měly by vést k úspěchu. Často vycházejí z konkrétních zkušeností jednotlivých knihoven, nicméně objevují se v nich některé společné přesahující přístupy a myšlenky, které ve spojení s poznatky z několika studií a článků vázaných k tématu vytváří pohled na praktiky považované knihovníky za přínosné při budování otevřených dílen.
Vize v souladu se směřováním knihovny
Při vůbec prvotním uvažování o začlenění otevřené dílny mezi služby knihovny se jeví jako důležité formulování celkové vize této služby, konkrétních cílů jejího rozvoje a obecného cíle, kterého se snaží knihovna implementací dílny dosáhnout. Komunikace tohoto obecnějšího cíle i navenek směrem k uživatelům pak může mít pozitivní dopad na jejich motivaci využívat poskytované vybavení. Zásadní je také, aby byly vize spolu s vytyčenými cíli otevřené dílny v souladu se strategickým směřováním celé instituce a také aby knihovníci toto směřování podporovali a vzali za své.
Limity a chyby jako součást procesu
Před samotným plánováním nové služby je také cenné věnovat čas identifikaci silných a slabých stránek knihovny a zejména stanovené limity je dobré zahrnout do uvažování již ze začátku. Vyhodnocení této startovní pozice pak může knihovně pomoci budovat unikátní kreativní prostory, které dokážou naplnit potřeby a cíle knihovny i jejích uživatelů. Zároveň může být nápomocné ještě před samotnou tvorbou otevřené dílny přijmout, že se v průběhu zakládání mohou objevit problémy a překážky. Knihovníci by se při těchto aktivitách neměli bát dělat chyby nebo selhat, jelikož i samotná otevřená dílna by měla být pro uživatele místem, kde mohou dělat chyby, které je nakonec posunou dál.
Komunita v centru dění
Jednou z myšlenek, které prostupují napříč téměř veškerou literaturou k tématu, je nutnost postavení komunity a jejích potřeb do centra otevřené dílny. Každá knihovna by také měla plánovat otevřenou dílnu podle specifických potřeb komunity, ve které se nachází a kterou nejlépe zná. Díky tomu může vytvářet nové služby na míru uživatelům, jejichž přání a potřeby by měly hrát vždy větší roli než rady a doporučení čerpané externě. Přínosné je podporovat zájem uživatelů o tvoření a Maker Movement a také budovat komunitu z místních tvůrců a kutilů například díky navázání pravidelné spolupráce. Komunita uživatelů otevřené dílny by také měla mít možnost pravidelně či trvale dávat zpětnou vazbu na vybavení a poskytované služby.
Budování dílny nikdy nekončí
Další ukázky dobré praxe v kontextu plánování a postupu zakládání otevřených dílen zahrnují také flexibilitu a adaptabilitu nejenom samotného prostoru, ale i co se týče procesu budování a následného fungování podle myšlenky, která říká, že otevřená dílna v knihovně by se měla neustále vyvíjet a proces jejího rozvoje by nikdy neměl být ukončen. Samotnému plánování by pak také měl být vyhrazen dostatek času. Pozornost by měla být také věnována tvorbě pravidel provozu otevřené dílny, která by měla být co nejvíce srozumitelná a viditelně umístěná v prostoru, dobře dostupné a pečlivě organizované by také měly být dokumenty obsahující informace o nástrojích a veškerém vybavení.
Komunikace a výměna informací
Pro vznik otevřených dílen je také zásadní výměna informací, ať už se jedná o jejich hledání a čerpání v počátcích plánování nové služby nebo o následnou potřebu sdílet vlastní úspěchy a rozšiřovat povědomí a přilákat nové uživatele. Pro načerpání inspirace, ale i sdílení vlastních zkušeností je pak vhodné navštěvovat oborové konference i další instituce provozující otevřenou dílnu či poskytující obdobné služby. Pro zvýšení povědomí o nových aktivitách knihovny pak v dané lokalitě může pomoci účast na tamních veřejných akcích, z literatury také vyplývá, že mezi uživateli se informace o otevřených dílnách šíří nejúspěšněji ústní komunikací.
Všichni na jedné lodi
Klíčem k funkční otevřené dílně v knihovně a zároveň dalším bodem přítomným ve většině pramenů je knihovnický personál, který vytváří příjemné kreativní a vzdělávací prostředí, umožňuje uživatelům přístup k vybavení a aktivně se podílí na rozvoji dílny. Aby mohl být personál nápomocný uživatelům, měl by být obeznámený s chodem dílny, celkovou vizí i vybavením, povědomí o dílně by pak mělo prostupovat co největší částí knihovny. Vhodné je také věnovat se nastavení rolí, které personál v otevřené dílně bude zastávat a ujistit se, že jsou všichni srozuměni a souhlasí s tím, co se od nich očekává. Důležité je alokovat dostatek času pro seznámení personálu s vybavením, přínosné může být i vytvoření plánu zaškolení personálu.
Stejně jako u uživatelů je pak přínosné nechat knihovnické pracovníky vyniknout v oblastech, kterým rozumí a využít jejich talenty, znalosti nebo zájmy pro potřeby otevřené dílny. Zároveň je dobré mít na paměti, že nemusí všichni knihovníci umět vše, cenné jsou také dovednosti a zkušenosti, se kterými do otevřené dílny vstupují uživatelé. V jejich řadách pak mnohdy lze nalézt dobrovolníky, kteří jsou ochotní své znalosti a poznatky předávat dalším návštěvníkům.