Celkový význam otevřených dílen pro vzdělávání lidí všech věkových kategorií a potenciální budoucnost otevřených dílen pak shrnuje report Společného výzkumného střediska Evropské komise. Tento report zdůrazňuje pozitivní vliv otevřených dílen a obecně tvořivých aktivit na budoucnost vzdělávání a celoživotního učení v několika bodech. Jedním z nich je jejich schopnost přiblížit lidem společenský a technologický vývoj skrze nízkoprahový a poměrně nízkonákladový přístup, dále například schopnost poskytnout lidem příležitost nebýt pouze konzumenty technologií, ale i inovátory a tvořiteli a také jejich schopnost podporovat společenskou soudržnost a obecný wellbeing členů této společnosti.

Podobný náhled opět nalezneme i ve Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+. Opět je zdůrazňován význam digitálních a nových technologií či nástrojů, jež spolu s dalšími enviromentálními a společenskými změnami přinášejí nové výzvy do celoživotního vzdělávání, které tím nabývá na významu. Tyto technologie a nástroje je přínosné představovat veřejnosti, umožnit jí setkání s nimi, obeznámit ji s jejich pozitivními přínosy a případnými riziky a tímto způsobem podpořit osvětu v této oblasti. V tomto kontextu se opět nabízí uvažovat o knihovnách jako o místech, kde se lidé mohou s těmito technologiemi a nástroji poprvé seznamovat, jelikož se jedná o důvěryhodné místo otevřené všem bez rozdílu, které má možnost tyto osvětové aktivity pojmout velmi široce.

Svým zaměřením otevřené dílny, nejen v knihovnách, zapadají také do oblasti kulturních a průmyslů, mnoho zmínek o rozvíjejícím se trendu makerspaces, hackerspaces či FabLabů najdeme ve výstupu z výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, realizovaném Institutem umění v letech 2011-2015. Realizace vzniku těchto míst je také uvedena jako jeden z možných typů projektů, které mohou sloužit k podpoře kulturních a kreativních odvětví u nás. Otevřené dílny umístěné v knihovnách pak do nich mohou přispívat poskytováním přístupu k řemeslům a samotnou svou existencí jakožto prostoru sloužícího ke společnému rozvoji znalostí, dovedností a schopností veřejnosti skrze ruční práce a tvorbu jako takovou.

Na nutnost budování klíčových životních kompetencí souvisejících s životem ve světě budoucnosti a schopností reagovat na možné krize pak nezapomíná ani již zmiňovaná česká Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, kde je pozornost věnována zejména rozvoji odolnosti, komunikace, adaptability, kreativity či řešení problémů, přičemž poslední dvě zmíněné mají výrazný potenciál růstu právě v otevřených dílnách a podobných službách.