Na tuto wiki již prosím nepřispívejte a přesuňte svou aktivitu na WikiKnihovnu.
Vše, co bylo zde, najdete tam, jen je bohužel potřeba znovu si vytvořit účet.

Podrobnosti!

Library 2.0

Z Kisk

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Definice

Základem Library 2.0 jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb, které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

Základní charakteristika

  • zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
  • knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
  • kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
  • možnost hodnocení uživateli, interaktivita
  • blogy knihovníků (informace pro kolegy)
  • dostupnost virtuálně na Internetu
  • nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--K.urbankova 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0

  • Technologický - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
  • Humanitní - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
  • Konzervativní - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
  • Skeptický - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. Kadlec 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)

Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):

  • Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
  • Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.

  • Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem registrovaným uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
  • Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
  • Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.

--Pešková L. 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

  • Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--Pešková L. 15:18, 15. 3. 2008 (CET)


  • Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
    • Přínosnost publikace pro dané téma
    • Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
    • Zpracování tématu autorem
    • Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

  • Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
  • Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
  • Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
  • Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
  • A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--Tereza 20:03, 10. 3. 2008 (CET)


  • Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
  • Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
  • Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana


A rovnou poznatek z praxe:

  • Hodnocení titulů a vkládání komentářů k nim. Toto samozřejmě existuje a dokonce i v ČR. Městská knihovna v Praze zavedla ne tak dávno uvedené možnosti i do svého katalogu. Na příkladu oblíbeného Harryho si lze udělat dobře představu, jak vypadá takový katalogizační lístek doplněný o čtenářské hodnocení, počet hodnotících a komentáře. Na závěr zbývá pouze podotknout, že čtenářské hodnocení je "aktivním" kritériem, podle kterého lze hity v katalogu řadit stejně jako podle obvyklých údajů - název, autor, rok vydání a další.

--Michal Fojtík


  • Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
  • Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
  • Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
  • Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--Katka H.


  • knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
  • informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- Poskierová Lucka 12:58, 18. 3. 2008 (CET)


V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů! Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová


Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.

  • generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
  • jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
  • zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
  • export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--M. Krčál 12:38, 18. 3. 2008 (CET)


Automatickém generování citací na Citace.com

Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké jednoduše strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní ([dokumentace http://developer.amazonwebservices.com/connect/kbcategory.jspa?categoryID=19]). jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si SRU serverem Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:

  • lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
  • pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
  • špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
  • zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na http://citace.howto.cz (vítám připomínky).

--Brca 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

Odkazy

  • LIBRARY 2.0 - KNIHOVNA 2.0 : český webový projekt věnující se podrobně tematice Library2.0 http://library20.webnode.cz/
  • Futurelib: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
  • Manifest_knihovníka_2.0
  • Systems Librarian column by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
    • It's Time to Break the Mold of the Original ILS
      • Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
      • Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
      • Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
    • The Birth of a New Generation of Library Interfaces
      • Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
      • "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
      • Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
        • Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
        • Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
        • Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
        • Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
      • Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
      • Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
      Katka 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
    • An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources
      Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
      --Kovářová Dana 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
    • Librarians face online social networks
      • Breeding na příkladu služby Facebook (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
      • Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
      • Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
      • Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
      • Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
      • Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
    • We Need to Go Beyond Web 2.0
      • Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
      • Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
      • Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
      Uživatel:hankav 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
    • Thinking About Your Next OPAC
      • Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ("User Interface"), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
      • Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
        • hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
        • fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
        • snadná navigace ("Breadcrumb Trails"), snadná cesta zpět
        • rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
    • An Update on Open Source ILS
    • Working towards transparency in library automation
      • Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
        • Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
        • Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
      • Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
      • „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
        • Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
        • Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
      Lucie J.
    • Knitting systems together
      • Marschall Breeding se ve svém článku věnuje problematice propojování systémů. V úvodní části popisuje knihovní procesy před a v počátcích automatizace. Říká, že počítače a automatizované knihovní systémy (AKS) s sebou přinesly vylepšení a zjednodušení práce knihovníků. První AKS obsahují moduly pro akvizici, katalogizaci a výpůjční služby. Vyznačují se tím, že fungují spíše samostatně, tzn. mají vlastní databázi. V žádném případě ještě nemůžeme mluvit o nějakém propojování systémů a služeb. Počátky automatizace byly ve znamení převodu bibliografických údajů tištěných dokumentů do elektronické podoby. Pak přichází digitální revoluce a nástup různých druhů elektronických dokumentů. Právě jejich různorodost způsobuje problémy při zpřístupňování uživatelům. Ti musejí často využívat různá prostředí, nástroje a služby pro vyhledávání dokumentů (AKS, OpenURL link resolver, jednotný vyhladávací systém, správce EIZ - ERM, místní repozitáře, databáze dokumentů, databanky apod.). Uživatelé však vyžadují jednoduché prostředí, v němž budou moci vyhledávat nad různými systémy. Ideálním řešením pro integraci systémů a zajištění jejich interoperability v knihovním prostředí mohou být webové služby. Webové rozhraní knihoven by se mělo vyznačovat jednotným designem, jednotnou autentifikací, sdílením dat mezi systémy (změna se provede v jednom systému a projeví se ve všech ostatních) a měl by být optimalizován datový tok mezi systémy tak, aby byl co nejefektivnější. Dle Breedinga může propojování různých služeb a systémů v rámci knihovního prostředí ušetřit knihovníkům práci. Knihovník získává novou roli systémového integrátora, což spočívá ve výběru, nastavování a správě dostatečného množství systémů, služeb a aplikací, které uživatel požaduje. To je pro knihovníky příležitost, jak svým uživatelům sloužit tak, jako nikdy předtím. Je ale zárověň důležité zachovat webové rozhraní knihoven komplexní a co nejvíce uživatelsky přívětivé, jinak se dostatečně nevyužije jeho potenciál (a tím samozřejmě ani potenciál jednotlivých integrovaných systémů a služeb).
      --Brca 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
    • Defending you ILS against security threats
      • Článek, publikovaný v roce 2003, se zabývá ochranou ILS (Integrated library system) proti bezpečnostním rizikům. Knihovny sice obvykle nestojí na předních příčkách cílů kyberzločinců, protože nabourání knihovních serverů (počítačů) neskýtá velký zisk ani příliš velkou porci "slávy". Na druhou stranu podceňování všeobecných rizik se nevyplácí, jelikož známé hackerské heslo říká: nechá-li někdo svůj počítačový systém na první pohled děravý, ten si prostě zaslouží být hacknut. 10 základních bezpečnostních rad podle autora:
        • pravidelně updatovat a upgradovat operační systém;
        • pravidelně updatovat i ostatní aplikace;
        • vypnout všechny síťové služby, které nejsou absolutně nutné;
        • používat silná hesla;
        • pravidelně hesla měnit, nejlépe každé tři měsíce;
        • znovu zhodnotit jednotlivé uživatelské účty a nechat administrátorská práva; (resp. možnost mazat a měnit soubory) pouze minimálnímu počtu uživatelů;
        • pravidelně účty kontrolovat a nepoužívané mazat;
        • používat firewally;
        • na hlavních serverech by neměly běžet emailové klienty ani webové prohlížeče;
        • pravidelně zálohovat.
      --Michal Fojtík 17:55, 11. 5. 2008 (CEST)
    • Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first
      • autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
      • očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
      • knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
      • autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
      • jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
      • dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
    • How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
    • Musings on the state of the ILS in 2006
    • Analyzing Web server logs to improve a site's usage
    • Looking toward the future of library technology
      • Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
      • Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
      • Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
      • Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
      • Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
      • Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
      • Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
      • Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
      • Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
      • Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
    • Reflecting on 20 Years of Library Technology
    • Re-Integrating the integrated library system
    • Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
    • The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
    • Essential elements of a library Web site
      • potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
        • perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
        • možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
        • snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
        • + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
        • vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
      • jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
    • The many facets of managing electronic resources
    • The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
    • The Open Archives Initiative
    • Technology for the next generation
      • služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
      • jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
      • přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
      • nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
      • je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
      • některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
      • jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
      • některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
      • uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele
"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."
"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."
"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."

K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI

    • Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
    • Academic library 2.0
      • poznat měnící se potřeby uživatelů
      • věřit uživatelům
      • zbavit se kultury dokonalosti
      • mít na vědomí nové technologie a možnosti
      • hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
    • Budování AL 2.0 zvenku
      • znát uživatele
      • komunikovat, stát se transparentnější
      • používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
      • jít tam, kde jsou uživatelé
      • budovat participaci
      • vytvářet partnerství
      • nezaměřovat se pouze na technologie
    • Budování AL 2.0 zevnitř
      • rozvíjet kulturu učení
      • shromažďovat znalosti uvnitř
      • vše je to o síti
      • být transparentní
      • dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
      • být hbitý
      • zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
      • vyhnout se "technotouze"
      • porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
      • věnovat tomu všemu čas
      • potřeba nových zaměstnanců nebo ne

-- Katka W.

  • Going Where Our Patrons Are Online by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
  • Jack M. Maness. Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
    • Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
    • Hlavní části teorie Library 2.0:
      • Zaměřená na uživatele: Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
      • Multimediální: Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
      • Sociální: Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
        • Instant messaging (IM) umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
        • Autorské blogy v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
        • Wikis jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
        • LibraryThing umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
        • Kanály RSS a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
      • Pokroková: Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.

--Pešková L. 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)

Kritika tradičních knihovních katalogů -> více se zaměřit na uživatele!

Diskuse na toto téma se zaměřily na tyto otázky:

  • jakým způsobem uživatelé hledají informace?
  • jakým způsobem katalogizují?
  • jakým způsobem vytvářet souborné katalogy pro knihy, periodika i jiná média?
  • potřebujeme MARC?
  • měli bychom zůstat u zaběhnutých způsobů katalogizace či investovat peníze do nových možností?

Novinkou je NGC neboli NextGenCatalog, který vlastně není katalogem jako takovým, ale katalogem, který nabízí soubory s obsahy a služby, které jsou přenosné podobně jako články, fulltexty či jiná multimédia.

NGC funguje jako inventář obsahu využívaných např. u e- knih či internetových časopisů. Další výhoda je uspořádanost výsledků vyhledávání, což např. OPACu chybí.

-- Hankav 18:41, 4. 5. 2008 (CEST)

Budování současnosti pomocí sociálních sítí

Sociální sítě

  • SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
  • Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
  • Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?

  • Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
  • Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
  • Získají zpětnou vazbu od uživatelů
  • Vypadají Cool :)

Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW

  • Vyhledávací nástroje
  • Aplikace pro hodnocení přečtených knih
  • Sdílení slidů a dokumentů
  • Vytváření průvodců knihovnou
  • Informace o novinkách v katalogu
  • Aplikace pro doporučení ...
  • IM
  • Sdílení videa
  • Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
  • Aplikace pro LMS pro on-line semináře

Na co nezapomenout?

  • vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
  • odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--Tereza 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)


Anotovaná webografie

České zdroje:

Knihovna 2.0 teoreticky a prakticky

Příspěvek objasňuje pojmy Web 2.0 a Knihovna 2.0. Uvádí odlišnosti Knihovny 2.0 oproti knihovně „klasické“ a popisuje některé technologie, které mohou Knihovny 2.0 využívat. Uvádí příklady českých a zahraničních knihoven, které technologie Webu 2.0 využívají. Autorka se věnuje i některým příkladům z vlastní praxe.

MARVANOVÁ, Eva. Knihovna 2.0 teoreticky a prakticky. In Knihovny současnosti 2009 : Sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23. – 25. června 2009 v Seči u Chrudimi [online]. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2009 [cit. 2010-06-15]. Dostupné z URL: <http://www.sdruk.cz/sec/2009/sbornik/2009-3-055.pdf>.


Library 2.0 - Knihovna 2.0

Web obecně popisuje model Library 2.0 a jeho jednotlivé služby. Věnuje se využití nástrojů Webu 2.0 v knihovnách - blogy, sociální sítě, RSS, sdílení obrazových dat, Opac, Instant messaging a chaty, wiki, social bookmarking a tagging, podcasting. Uvedeny jsou zde také potenciální hrozby a překážky, které mohou ohrozit jeho budoucí vývoj.

ČECH, Martin. Library 2.0 - Knihovna 2.0 [online]. 2008 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z WWW: <http://library20.webnode.cz/>.


Library 2.0 / Knihovna 2.0

Presentace se pokouší o vymezení a definování Webu 2.0, zabývá se jeho „etapizací“ a tím, proč a jak vlastně *.0. Uvádí pilíře Webu 2.0 a popisuje a vymezuje Library 2.0. Zmiňuje její hlavní principy, zabývá se OPACem a webovými stránkami především českých knihoven, jejich obsahem, navigací a designem. Řeší aplikace 2.0 aplikací, jako jsou blogy, RSS, Wiki, sociální sítě, social bookmarking a další. Zamýšlí se nad tím, co je pro vznik takové Knihovny 2.0 udělat.

KAŇKA, Jan. Library 2.0 / Knihovna 2.0 [online] [presentace]. Brno: MZK, 2009. [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW: <http://www.slideshare.net/JanKanka/library-20-knihovna-20>.


LIBRARY 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny

Tato diplomová práce se zaměřuje na trendy, které způsobují změnu knihoven směrem k 2.0. Vymezuje a charakterizuje Web 2.0 a jeho technologie. Dále se zabývá vymezením pojmu Library 2.0, obecnou charakteristikou, klíčovými principy, pilíři a službami tohoto modelu. Praktická část diplomové práce je věnována teoretickému konceptu implementace modelu Library 2.0 v prostředí vysokoškolských knihoven.

ČECH, Martin. LIBRARY 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2008. 100 s. Vedoucí práce Mgr. Silvie Presová, DiS. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/180828/ff_b/Library_2_-_bakalarska_prace.doc>.


Web 2.0 a knihovny aneb Library 2.0

Článek shrnuje různé názory a pohledy na problematiku Library 2.0. Vysvětluje pojmy Library 2.0 a Web 2.0 a rozdíl Webu 2.0 oproti Webu 1.0 a Library 2.0 oproti Library 1.0. Zaměřuje se na to, jak se mění uživatel knihovny pod vlivem vývoje jednotlivých technologií. V závěru se článek snaží o vymezení konceptu Library 2.0 na základě různých názorů vyjadřujících se k tomu, co vlastně Library 2.0 je či není.

SKLENÁK, Vilém. Web 2.0 a knihovny aneb Library 2.0. In Automatizace knihovnických procesů 2007 : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci [online]. Praha : ČVUT, 2007 [cit. 2010-06-15]. Dostupné z URL: <http://www.akvs.cz/akp-2007/03-sklenak.pdf>.


Slovenské zdroje:

Informačné technológie a knižnice. Ročník 12, číslo 1

Celé číslo časopisu Informačné technológie a knižnice je tematicky zaměřené na problematiku Knihovny 2.0. Jednotlivé články a příspěvky z konferencí řeší, zda Web 2.0 skutečně existuje nebo je to jen bublina a co to znamená pro knihovny. Jsou zde představeny příklady aplikace nástrojů do konkrétních slovenských i zahraničních knihoven, další možný vývoj Webu 2.0 k Webu 3.0 a vývoj knihoven 2.0 ke knihovnám 3.0. Zabývají se také uživateli 2.0 a knihovníky 2.0 v knihovnách 2.0, katalogizací v knihovnách 2.0, e-learningovým prostředím v éře Webu 2.0 a dalšími aktuálními tématy z této oblasti.

Informačné technológie a knižnice. Ročník 12, číslo 1. Bratislava : Centrum VTI SR, 2008. Dostupné z WWW: <http://www.cvtisr.sk/itlib/arch2008.htm#1>. ISSN 1336-0779.

Zahraniční zdroje:

100 Free Library 2.0 Webinars and Tutorials

Stránka, na které jsou umístěny odkazy související s problematikou Library 2.0. Najdeme zde odkazy, které se obecně zabývají tématem Library 2.0, možností implementace sociálních médií do knihoven a tvorbou tzv. sociálních knihoven, implementací komunikačních nástrojů, efektivnější prací s daty prostřednictvím nástrojů Webu 2.0, vzděláváním 2.0 a dalšími specifickými nástroji využitelnými v knihovnách. Další zdroje se zabývají nástroji ke spolupráci a distribuci v knihovnách, ke zlepšení kvality služeb a dalšími.

College@Home [online]. 2008 [cit. 2010-06-15]. 100 Free Library 2.0 Webinars and Tutorials. Dostupné z WWW: <http://www.collegeathome.com/blog/2008/05/29/100-free-library-20-webinars-and-tutorials/>.


11 reasons why Library 2.0 exists and matters

Příspěvek uvádí 11 důvodů, které svědčí o existenci konceptu Library 2.0 a na kterých záleží při jeho vývoji. Je reakcí na kritické ohlasy popírající existenci tohoto konceptu nebo snižují jeho důležitost.

BLYBERG, John. 11 reasons why Library 2.0 exists and matters [online]. 1. 9. 2006 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z URL: <http://www.blyberg.net/2006/01/09/11-reasons-why-library-20-exists-and-matters/>.


Libray 2.0 : An Academic's perspective

Tento blog se zabývá modelem Library 2.0 z pohledu akademických knihoven. Objevují se zde příspěvky, které mapují novinky, možnosti, úvahy vztahující se k tomuto tématu.

COHEN, Laura. Libray 2.0 : An Academic's perspective [online]. 2006, 5 Feb '08 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z WWW: <http://liblogs.albany.edu/library20/>.


Library 2.0 : Myth or Reality ?

Článek představuje koncept Library 2.0, kde již uživatelé nejsou pouhými konzumenty, ale také se podílejí na obsahu. Věnuje Internetu a Webu 2.0 a jejich vlastnostem. Uvádí rozdíly Webu 1.0 a Webu 2.0. Popisuje možnosti využití principů a nástrojů Webu 2.0 v knihovnách, které ji posouvají ke Knihovně 2.0. Porovnává koncepty Library 1.0 a Library 2.0. Library 2.0 považuje za velkou výzvu pro tradiční knihovny.

SOUNDARARAJAN, E.; SOMASEKHARAN, M. Library 2.0 : Myth or Reality ?. In Two day conference on "REcent ADvances in Information science and Technology - 2007 (READIT-2007)" , IGCAR, Kalpakkam, 12-13th Jul, 2007 [online]. Kalpakkam : [s.n.], 2007 [cit. 2010-06-15]. s. 106-110. Dostupné z WWW: <http://library.igcar.gov.in/readit2007/conpro/s4/S4_1.pdf>.


Library 2.0 and „Library 2.0“

Článek rozlišuje Library 2.0 a „Library 2.0“. Library 2.0 považuje za koncept knihovny, která implementuje novou softwareovou metodiku, jako je sociální software, API či modulární software. „Library 2.0“ naopak považuje pouze za humbuk. V této práci je uvedeno celkem 7 definic a 62 různých pohledů na problematiku Library 2.0. Dále mapuje názory a pohledy mnoha odborníků na tuto oblast.

CRAWFORD, Walt. Library 2.0 and „Library 2.0“. Cites & Insights : Crawford at Large [online]. 2006, Volume 6, Number 2. [cit. 2010-18-06]. Dostupné z URL: <http://citesandinsights.info/civ6i2.pdf>. ISSN 1534-0937.


Library 2.0 meme map - version 2.0

Myšlenková mapa Library 2.0 vyjadřuje základní pilíře modelu Library 2.0.

BIANCU, Bonaria. Library 2.0 meme map - version 2.0 [online]. [cit. 2010-06-18]. Dostupné z URL: <http://www.flickr.com/photos/bonaria/113222147/sizes/o/>.


Web 2.0 : Addressing the Barriers to Implementation in a Library Context

Článek se zabývá bariérami, které se mohou vyskytnou při implementaci nástrojů Webu 2.0 do prostředí knihoven. Těmito bariérami mohou být například škálovatelnost, absence technické podpory, životnost či komercionalizace některých nástrojů.

KELLY, Brian. Web 2.0 : Addressing the Barriers to Implementation in a Library Context [online]. Last modified 20-February-2008 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z URL: <http://www.ukoln.ac.uk/qa-focus/documents/briefings/briefing-103/html/>.


Library 2.0 Theory : Web 2.0 and Its Implications for Libraries

Tento článek se věnuje teorii Library 2.0. Zabývá se proměnou Webu 1.0 na Web 2.0 a jeho důsledky pro knihovny, které ve výsledku vytvářejí nové paradigma knihovnictví. Uvádí 4 základní elementy Library 2.0, kterými jsou orientace na uživatele, poskytování multimediální zkušenosti, různé možnosti komunikace uživatele s knihovníkem a vytváření komunity. Řeší možnost implementace konkrétních technologií, jako jsou streamovaná média, blogy, wiki, sociální sítě, značkování, RSS kanály, mashupy a další.

MANESS, Jack M. Library 2.0 Theory : Web 2.0 and Its Implications for Libraries. Webology [online]. June 2006, Volume 3, Number 2 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z URL: <http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html>.


Library 2.0 : Will the web 2.0 change everything?

Příspěvek se věnuje nové “verzi” knihoven, která předznamenává velkou změnu. Zabývá se obecně Web 2.0 a jeho nástroji a možností jejich implementace do knihoven. Dále se zaměřuje na možný rozvoj OPACu v OPAC 2.0 a uvádí požadavky na schopnosti a povinnosti Knihovníka 2.0.

DANOWSKI, Patrick. Library 2.0 : Will the web 2.0 change everything? In CASLIN 2007, Stupava 3. – 7. June 2007 [online]. Stupava, 2007 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z URL: <http://internal.ulib.sk/indico/prispevky/danowski.pdf>.


Service for the next-generation library

Zaměřuje se na změny knihoven, které vedou k proměně v Knihovny 2.0. Zaměřuje se na uspokojení informačních potřeb i těch nejokrajovějších uživatelů. Uvádí základní roli, kterou zde má uživatel, a to možnost podílet se na některých službách knihovny. Zmiňuje výhody modifikovatelných automatizovaných systémů a katalogů oproti proprietárním, uzavřeným systémům a kritéria, která by měly služby knihoven splňovat, abychom o nich mohli hovořit jako o službách 2.0.

CASEY, Michael E.; SAVASTINUK, Laura C. Service for the next-generation library. Library Journal [online]. 09/01/2006 [cit. 2008-03-26]. Dostupné z URL: <http://www.libraryjournal.com/article/CA6365200.html>.


Web 2.0 : Building the New Library

Článek se zabývá otázkou, jaké možnosti přináší Web 2.0 pro knihovny. Řeší, zda Web 2.0 skutečně existuje nebo je to jen bublina. Popisuje principy Webu 2.0, jako je sdílení, komunikace, podílení se na obsahu, tvorba virtuálních aplikací a další. V závěru představuje Web 2.0 jako evoluční a revoluční nástroj pro knihovny.

MILLER, Paul. Web 2.0 : Building the New Library. Ariadne [online]. 2005, 45, [cit. 2010-06-15]. Dostupný z WWW: <http://www.ariadne.ac.uk/issue45/miller/>. ISSN 1361-3200.


Web 2.0, Library 2.0, and Librarian 2.0: Preparing for the 2.0 World

Tento článek operuje s pojmy Web 2.0, Library 2.0, Knihovník 2.0 ve Světě 2.0. Věnuje se obecně Webu 2.0, jeho nástrojům a vývoji. V krátkosti se zabývá pojmem Web 3.0 a polemizuje o jeho možné existenci a možnostech. Představuje koncept Library 2.0, který využívá nástroje Webu 2.0 jako prostředek k snazšímu dosažení uživatelských cílů. Zmiňuje systémy SirsiDynix, které se využívají v mnoha USA knihovnách a jejich vývoj k 2.0. Knihovníka 2.0 označuje za „guru informačního věku“ a uvádí jeho požadované znalosti a schopnosti.

ABRAM, Stephen. Web 2.0, Library 2.0, and Librarian 2.0: Preparing for the 2.0 World. SirsiDynix OneSource [online]. 2006, 2, 1, [cit. 2010-06-15]. Dostupný z WWW: <http://www.imakenews.com/sirsi/e_article000505688.cfm?x=b6yRqLJ,b2rpQhRM>.

Osobní nástroje