Na tuto wiki již prosím nepřispívejte a přesuňte svou aktivitu na WikiKnihovnu.
Vše, co bylo zde, najdete tam, jen je bohužel potřeba znovu si vytvořit účet.

Podrobnosti!

Frederick G. Kilgour

Z Kisk

Přejít na: navigace, hledání
Frederick G. Kilgour byl americký knihovník a vědec, který se během svého života stal živoucí legendou informační vědy a knihovnictví. Byl jedním z prvních zastánců využití počítačové techniky a díky tomu došlo k zásadní změně ve vztahu knihovny jako instituce a jejich uživatelů.

Frederick G. Kilgour

Obsah

Život


Frederick Gridley Kilgour se narodil 6. ledna 1914 ve Springfieldu, v americkém státě Massachusetts, do rodiny Edwarda F. Kilgoura a Lilian Piper Kilgourové. Vystudoval chemii a získal bakalářský titul na Harvardské univerzitě (1935). Po ukončení studia se stal na této univerzitě asistentem ředitele Harvardské univerzitní knihovny (Harvard University Library). Již v tomto období se začal zajímat o možné využití automatizace v knihovně, konkrétně šlo o experimentování s děrnými štítky.

Brzy také začal přednášet a psát skripta. Pro své studenty vytvořil sbírku mikrofilmů se zahraničními novinami, aby jim tak umožnil lepší přístup k těmto materiálům. Svými schopnostmi na sebe upozornil vládní kruhy ve Washingtonu.

V letech 1942 – 1945 sloužil v americké armádě a dosáhl hodnosti poručíka. Stal se členem mezirezortní komise pro získávání zahraničních publikací (IDC), v níž zastával funkci výkonného tajemníka a úřadujícího předsedy. Tato komise měla za úkol vytvořit strategii pro získávání informací ze zahraničních publikací z okupovaných území a převést je na mikrofilmy, aby se daly lépe a rychleji využívat. Na základě této činnosti vznikla skupina více než 150 lidí po celém světě, kteří všechny důležité informace přeposílali do Washingtonu.[1] Mimo jiné se organizaci povedlo získat japonské námořní noviny, ze kterých získali informace o nových minových polích v Pacifickém oceánu.

Za svou zpravodajskou činnost byl Kilgour v roce 1945 vyznamenán Řádem záslužné legie (Legion of Merit) a i nadále zůstal ve státních službách.[2]

V roce 1948 byl jmenován knihovníkem Lékařské knihovny univerzity Yale. V této době se opět vrátil k přednášení, psaní odborných studií a studijních materiálů a kromě toho se znovu začal zabývat možnostmi jak zefektivnit práci v knihovně. Zde začal nahlížet na knihovnu jako na nástroj vzděláváni, nikoliv pouze jako na znalostní fond. V roce 1955 pomohl získat pro Yale tzv. Codex Paneth, jeden z nejznámějších iluminovaných lékařských rukopisů z počátku 14. století. V roce 1961 byl součástí týmu vývojářů prototypu počítačového systému pro katalogy lékařských knihoven na Yale, Harvardu a Columbii.[3]

V roce 1967 si jej najala Ohio College Association (jakési volné sdružení univerzit ve státě Ohio), aby vedl neziskové sdružení Ohio
College Library Center OCLC. Výsledek jeho práce se dostavil už v roce 1971, kdy byl veřejnosti představen nový počítačový katalogizační systém, který knihovnám urychloval práci a současně výrazným způsobem snižoval provozní náklady. Tento projekt se velmi rychle proslavil a v roce 1977 se rozšířil i do univerzitních knihoven mimo stát Ohio. V průběhu dalších let došlo k jeho modernizaci a rozšíření po celém světě.

Kilgour působil v letech 1967 – 1980 ve funkci prezidenta OCLC, v roce 1981 se rozhodl odstoupit. Přesto dál působil v rámci OCLC na nejrůznějších postech až do roku 1995.

V období 1990 – 2004 zastával pozici emeritního profesora na Univerzitě v Severní Karolíně, konkrétně na School of Information and
Librarian Science v Chapel Hill.

Pokud jde o rodinný život, F. G. Kilgour se v roce 1940 oženil s Eleanor Margaret Beachovou, s níž se seznámil během svého působení na Harvardské univerzitě. Byl otcem tří dcer, měl dvě vnoučata a pět pravnoučat.

Frederick G. Kilgour zemřel v Chapel Hill 31. 7. 2006 ve věku 92 let.

Význam v oblasti knihovnictví

Podstata Kilgourova přínosu informační vědě a knihovnictví a jeho odkazu do budoucnosti je částečně obsažena už v předchozí části. Teď tedy podrobněji.

Kilgour od počátku ve svých spisech a článcích upozorňoval na vzrůstající potřebu uživatelů získávat informace rychleji a jednodušeji a tím i na rostoucí nároky na knihovny a jejich personál. Řešení viděl v širším využití počítačů v knihovnách, čímž se měly urychlit jednotlivé procesy a usnadnit práce pro knihovníky. Současně to také mělo vést k snížení finančních nákladů, protože počítače byly schopny nahradit zaměstnance. Kilgour tak již před více než 40 lety rozpoznal možný potenciál počítačů, počítačových sítí a do nich připojených knihoven.
Od roku 1967 pracoval jako vedoucí týmu OCLC, v roce 1971 uveřejnili první konkrétní výsledek své práce. Byl jím sdílený katalogizační systém pro 54 univerzitních knihoven ve státě Ohio. Zpráva o novince se záhy rozšířila i mimo Ohio, po roce 1977 se tento systém rozšířil i do dalších států USA a v průběhu 80. let do celého světa. Celý systém dnes nese název WorldCat, v podstatě jde o nejrozsáhlejší OPAC na světě.

WorldCat obsahuje obrovské množství záznamů z většiny veřejných a soukromých knihoven po celém světě (v dnešní době dosahuje jejich počet 10 000). Záznamy se netýkají pouze knih, ale i článků, obrázků a zvukových nahrávek uložených v knihovnách, muzeích nebo historických společnostech. Nyní obsahuje 70 milionů bibliografických záznamů. Tyto záznamy zahrnují 4000 let lidské existence.[4] Kromě toho systém zprostředkovává i možnost meziknihovních výpůjček.[5] S rozvojem internetu je WorldCat ještě otevřenější všem uživatelům. Každý člověk, který má přístup k internetu, si může vyhledávat potřebné informace v katalozích a databázích jednotlivých knihoven po celém světě.

Rozšířit přístup k informacím a zredukovat finanční náklady institucí (v tomto případě především knihoven) - to je poslání a cíl, který již v 70. letech Kilgour se svými spolupracovníky stanovil a jehož se i dnes OCLC snaží dosáhnout. V současnosti společnost OCLC zaměstnává zhruba 1 200 pracovníků a má své oficiální zastoupení v sedmi zemích světa.

Z tohoto tedy jasně vyplývá skutečnost, že F. G. Kilgour výrazným způsobem změnil oblast informační vědy a knihovnictví a jeho dílo bude mít trvalý dopad na dění v těchto oborech i v budoucnosti.

Ocenění

F. G. Kilgour byl opravdu výraznou osobností v oblasti informační vědy a knihovnictví. Proto není divu, že během své kariéry obdržel řadu vědeckých ocenění a státních vyznamenání.

Za své působení v armádě byl na konci 2. světové války oceněn Řádem záslužné legie (Legion of Merit). Další pozornosti se mu dostalo od nejrůznějších knihovnických asociací a společností. Z těch nejvýznamnějších lze uvést Cenu za zásluhy od Americké společnosti pro informační vědu a technologii (v roce 1979) a Čestné doživotní členství udělené v roce 1982 Americkou knihovnickou asociací ALA.

Kromě toho byl autorem 205 studijních skript.[6], založil a dlouhé roky vedl časopis „Informační technologie a knihovny“, obdržel i pět čestných doktorátů.
Získaná ocenění chronologicky:[3]
• JLegion of Merit, 1945
• Librarian of the Year, Ohio Library Association, 1973
• Recognition of Achievement, Central Ohio Chapter of American Society for Information Science, 1974
• Margaret Mann Citation, American Library Association, 1974
• Melvil Dewey Medal, American Library Association, 1978
• Library and Information Technology Award, Library and Information Technology Association, 1979
• Co-recipient Academic/Research Librarian of the Year Award, Association of College and Research Libraries, 1979
• Award of Merit, American Society for Information Science, 1979
• Honorary Doctor of Laws, Marietta College, 1980
• Honorary Doctor of Humane Letters, The Ohio State University, 1980
• Honorary Doctor of Laws, College of Wooster, 1981
• Honorary Life Membership, American Library Association, 1982
• Honorary Doctor of Humane Letters, Denison University, 1983
• Marcia C. Noyes Award, Medical Library Association, 1984
• Medical Library Association Fellowship, 1984
• Ohio Governor’s Award in the Field of Education, 1986


Na jeho počest udělují pravidelně OCLC a LITA (Library and Information Technology Association) cenu, která nese Kilgourovo jméno.[7]
Cenu obdrželi:[3]
• Karen Markey Drabenstott, University of Michigan, Ann Arbor, Michigan, 1998
• KDean K. Jue, Florida State University, Tallahassee, Florida, 1999
• Gary Marchionini, University of North Carolina, Chapel Hill, North Carolina, 2000
• Marcia Bates, University of California, Los Angeles, California, 2001
• Carol C. Kuhlthau, Rutgers University, New Brunswick, New Jersey, 2002
• Herbert Van de Sompel, Research Library, Los Alamos National Laboratory, 2003
• Carl Lagoze, Cornell University, 2004
• William E. Moen, University of North Texas, 2005
• Ching-chih Chen, Simmons College, 2006
• Richard Pearce-Moses, Arizona State Library, 2007
• Jane Greenberg, University of North Carolina-Chapel Hill, 2008
• JWilliam H. Mischo, University of Illinois, Urbana-Champaign, 2009
• Dr. John Willinsky, Stanford University, 2010
• JDr. Daniel J. Cohen, George Mason University, 2011

Doporučená četba


Engineering in History
Kniha je společným dílem kolektivu autorů, z nichž každý přispěl svou částí z oblasti své specializace. Cílem knihy je přiblížit vývoj techniky od jejích počátků (starověké civilizace) až do 20. století. Nejedná se o uzavřenou obecnou historii, ale spíše se snaží postihnout techniku jako obor, který je platný pro běžný život společnosti. Stejný důraz je ovšem kladen i na vývoj lidského poznání a na interakci mezi lidskými myšlenkami a technikou, bez níž by praktické využití nebylo možné. Autoři to dokládají na konkrétních příkladech z oblasti hutnictví, stavitelství, elektrotechniky nebo dopravy. Publikace uvádí řadu odkazů na využité materiály, bibliografii, vztahující se k dané problematice.


Článek v časopise NextSpace[3]
Autorem článku je generální ředitel společnosti OCLC. Je zde zmapován jeho profesní, ale i soukromý život. Velká část je věnována jeho působení v OCLC. Autor zde skládá poklonu celoživotnímu dílu Frederica Kilgoura.

Výběrová bibliografie

Kilgour, Frederick G. Thomas Robie (1689-1729), colonial scientist and physician. In: Isis 30. Chicago: The University of Chicago Press, 1939, s. 473-491.
Kilgour, Frederick G.; Kirby R. S. Engineering in history. New York: McGraw-Hill, 1956. 530 s.
Méndez, Cristóbal; Guerra, Francisco; Kilgour, Frederick G. Book of bodily exercise. New Haven, Connecticut: Licht, 1960. 122 s.
Kilgour, Frederick G. The library of the Medical Institution of Yale College and its Catalogue of 1865. Yale Medical Library, 1960. 74 s.
Kilgour, Frederick G.; Fulton, John F.; Stanton, M. E. Yale Medical Library: The Formation and Growth of its Historical Library. New Haven: Associates of the Yale Medical Library, 1962. 29 s.
Kilgour, Frederick G. Effect of computerization on acquisitions. San Diego: California University at San Diego, 1969. 18 s.
Kilgour, Frederick G.; Davis, Hillis Dwight. The development of a computerized regional library system. Columbus, Ohio: Ohio College Library Center, 1973. 54 s.
Kilgour, Frederick G. The library and information science CumIndex. Los Altos, California: R & D Press, 1975. 722 s.
Kilgour, Frederick G.; Helal, A. H.; Weiss, J. W. Local library systems: Essen symposium, 24 September-27 September 1984: Festschrift in Honour of Frederick G. Kilgour to His 70th Birthday. Essen: Gesamthochschulbibliothek Essen, 1984. 337 s.
Kilgour, Frederick G.; Becker, Patricia A.; Dodson, Ann T.; Yoakam, Lois L. Collected papers of Frederick G. Kilgour. 1. svazek: Early years. Dublin, Ohio: OCLC, 1984. 355 s. ISBN 0-933418-50-7.
Kilgour, Frederick G.; Becker, Patricia A.; Dodson, Ann T.; Yoakam, Lois L. Collected papers of Frederick G. Kilgour. 2. svazek: OCLC years. Dublin, Ohio: OCLC, 1984. 521 s. ISBN 0-933418-49-3.
Kilgour, Frederick G. Beyond bibliography. London: British Library, 1985. 12 s.
Kilgour, Frederick G.; Watterson R. M. Medical Library Association Oral History Committee interview with Frederick G. Kilgour. Chicago: The Association, 1985. 36 s.
Sabine, Patricia; Sabine, Gordon A.; Kilgour, Frederick G. How people use books and journalsIn: The Library Quarterly. Chicago: The University of Chicago Press, 1986, s. 399-408.
Kilgour, Frederick G. The evolution of the book. New York: Oxford University Press, 1998. 180 s. ISBN 0-19-511859-6.
Milhous, Judith; Hume, Robert D.; Kilgour, Frederick G. Playwrights' remuneration in eighteenth-century London. Cambridge, Mass.: Harvard University Library, 1999. 90 s.

Citace a odkazy na použitou literaturu

  1. Frederick G. Kilgour, founder of OCLC, dies at 92 /online/. c2010, /cit. 2011-05-10/. Dostupné z http://www.oclc.org/news/releases/200631.htm
  2. Do roku 1948 pracoval na ministerstvu zahraničí. Čerpáno z Fox, M. Frederick G. Kilgour, Innovative Librarian, dies at 92. /online/. c2006, /cit. 2011-05-10/. Dostupné z http://www.nytimes.com/2006/08/02/us/02kilgour.html
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 STOREY, Tom ; MCGINNIS, Wendy ; SCHIEBER, Phil . Frederick Gridley Kilgour. NextSpace. 3.9.2006, 1, 3, s. 1-12. Dostupný také z WWW: <http://www.oclc.org/nextspace/003/1.htm>. ISSN 1559-0011
  4. In Memoriam : Frederick G. Kilgour. Information Today [online]. 2006-09-01, 23, 8, [cit. 2011-05-05]. s. 23-23. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=22342514>. ISSN 87556286.
  5. Frederick G. Kilgour, founder of OCLC, dies at 92 /online/. c2010, /cit. 2011-05-10/. Dostupné z http://www.oclc.org/news/releases/200631.htm
  6. ODER, Norman. OCLC. Library Journal [online]. 2006-09-01, 131, 14, [cit. 2011-05-05]. s. 13-13. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=22171661>. ISSN 03630277.
  7. The Frederick G. Kilgour Award /online/. c2011, /cit. 2011-05-10/. Dostupné z http://www.oclc.org/research/kilgouraward/default.htm

Externí odkazy

Díla F. G. Kilgoura: http://worldcat.org/identities/lccn-n85-80079
Články o životě F. G. Kilgoura: http://www.libsci.sc.edu/bob/isp/kilgour2.htm
http://www.oclc.org/research/kilgouraward/default.htm
http://www.nytimes.com/2006/08/02/us/02kilgour.html
http://www.oclc.org/news/releases/200631.htm
http://www.oclc.org/nextspace/003/1.htm

Osobní nástroje