Na tuto wiki již prosím nepřispívejte a přesuňte svou aktivitu na WikiKnihovnu.
Vše, co bylo zde, najdete tam, jen je bohužel potřeba znovu si vytvořit účet.

Podrobnosti!

Systém knihoven v ČR

Z Kisk

Verze z 5. 4. 2010, 14:41; Alena Fafková (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Systém knihoven v České republice

V současné době u nás systém knihoven s přesně definovanými prvky a vazbami neexistuje. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), do určité míry vymezuje články systému knihoven a jejich činnost.

Znění §3 odstavce 1 zákona č. 257/2001:

(1) Systém knihoven tvoří

a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
d) specializované knihovny.


Dle evidence vedené Ministerstvem kultury ČR (MK ČR) je k 1.12.2008 v České republice 6170 knihoven.

MK ČR spravuje dále databázi (adresář) knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby dle knihovního zákona.

Další adresář provozuje i Národní knihovna ČR: ADR - Adresář knihoven a informačních institucí v ČR


Knihovny zřizované Ministerstvem kultury ČR

Národní knihovna ČR

logo.gif

Národní knihovna České republiky (dále NK ČR) je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Knihovním zákonem je definována jako knihovna s univerzálním knihovním fondem, doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační a historický fond. Zajišťuje rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a k dalším službám, jež poskytuje.

NK ČR je centrem systému knihovnen, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.

Samostatnou součástí NK ČR je Slovanská knihovna s fondem odborné světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní literární tvorby slovanských národů.

Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Sídlem NK ČR je bývalá jezuitská kolej Klementinum, jež je národní kulturní památkou a patří mezi nejrozsáhlejší barokní stavby na území našeho státu. 4 miliony dokumentů jsou od roku 1996 uloženy v Centrálním depozitáři v Hostivaři.


Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana

ktn-logo.jpg

Posláním Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN) je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů.

K hlavním činnostem KTN patří:

  • výroba
    • publikací tištěných Braillovým písmem - krásná i odborná literatura, periodika, hudebniny, učebnice pro základní školy, jazykové učebnice apod.
    • zvukových nahrávek knižních titulů z běžné nakladatelské produkce, zvukových časopisů a odborné literatury, která slouží zrakově postiženým
    • reliéfní grafiky (ilustrace knih a učebnic pro děti, samostatné obrazové publikace - atlasy, nástěnné kalendářé a pohlednice)
  • služby (zásilková služba, osobní výpůjčky, rozvážková služby, přepisovací a načitatelská služba, kopírovací služby, prodej slepeckého papíru, knih i hudebnin)
  • metodická činnost (pomoc oddělením pro zrakově postižených při knihovnách po celé ČR, půjčování tzv. putovního fondu zvukových knih)


Moravská zemská knihovna v Brně

mzklogo.gif

Moravská zemská knihovna v Brně (dále MZK) patří k velkým univerzálním vědeckým knihovnám. Těžiště knihovních fondů je v bohemikální literatuře, protože knihovně také náleží od roku 1935 ze zákona povinnost získávat a uchovávat ke studijním účelům úplnou domácí produkci knih, časopisů a dalších tiskových dokumentů.

Ve svých sbírkách má na 4 miliony knihovních jednotek, roční přírůstek je více než 50 tisíc dokumentů, odebírá více než 4 tisíce časopisů. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji.


Krajské knihovny

Krajské knihovny tvoří významný prvek systému knihoven a jsou hlavním garantem dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb ve svém kraji (dále VKIS). V krajských knihovnách je uchováván a veřejnosti zpřístupňován informační fond jinde nedostupný, jako jsou knižní fondy historické a regionální literatury. Knihovní fondy krajských knihoven jsou v univerzitních městech nenahraditelné pro studenty, vysokoškolské pedagogy a pracovníky z oblasti vědy a výzkumu.

Mezi krajské knihovny jsou zařazeny bývalé státní vědecké knihovny. Jejich význam se liší v závislosti na rozsahu a skladbě fondu, zpravidla však mají univerzální zaměření svého fondu.

Krajská knihovna má povinnost zajišťovat pro další knihovny v kraji (základní) tzv. regionální služby (vzdělávání knihovníků v regionech, funkce krajských vzdělávacích center; problematika výměnných fondů, organizace, evidence, doprava, financování; krajské systémy meziknihovních výpůjčních služeb; kontrola projektů VISK, koordinace a kooperace…). Tyto knihovny mohou také plnit v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se tedy na zajištění VKIS obce.


1. KRAJ JIHOČESKÝ Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

2. KRAJ JIHOMORAVSKÝ Moravská zemská knihovna v Brně

3. KRAJ KARLOVARSKÝ Krajská knihovna Karlovy Vary

4. KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

5. KRAJ LIBERECKÝ Krajská vědecká knihovna v Liberci

6. KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

7. KRAJ OLOMOUCKÝ Vědecká knihovna v Olomouci

8. KRAJ PARDUBICKÝ Krajská knihovna v Pardubicích

9. KRAJ PLZEŇSKÝ Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

10. KRAJ STŘEDOČESKÝ Středočeská vědecká knihovna v Kladně

11. KRAJ ÚSTECKÝ vědecká knihovna

12. KRAJ VYSOČINA Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod

13. KRAJ ZLÍNSKÝ Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně


Základní knihovny

Základní knihovny jsou knihovny provozované obcemi - veřejné knihovny obecní či městské (názvy: místní, lidová, městská knihovna...). Ve větších městech mívají své pobočky i v jednotlivých městských částech.

Slouží širokému spektru uživatelů (děti, důchodci, studenti, běžná veřejnost) k uspokojování jejich kulturních, ale i vzdělávacích potřeb. Jejich knihovní fondy obsahují v převážné míře beletrii, ale najdeme v nich i příručkovou (např. slovníky, encyklopedie) a populárně naučnou literaturu.

Vedle základních výpůjčních služeb poskytují další služby - např. pořádání kulturních akcí, přednášek, exkurze a seznámení s knihovnou pro školky a školy, zvláštní služby pro seniory a handicapované občany (rozvážení knih do nemocnic a domovů důchodců). Speciální službou je poskytování regionálních informací, tj. informací všeobecného charakteru vztahujících se k danému regionu (historie, kultura, ubytovací a restaurační zařízení, sport, podnikatelé a firmy, daně atd.).


Specializované knihovny

Specializované knihovny jsou knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní apod.). Tyto knihovny se snaží doplňovat v relativní úplnosti svůj fond podle stanoveného profilu. Zaměření knižního fondu vyplývá z činnosti institucí, které je zřizují - mohou to být knihovny řízené státními úřady nebo působící v rámci jiných subjektů (univerzit, vysokých škol, vědeckých institucí, muzeí, galerií, archivů...). Jsou určeny pro užší čtenářskou obec.

Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy, vytvářejí sítě knihoven, které jsou orientovány na zajištění specializovaných informačních potřeb (např. vysokoškolské knihovny, knihovny Akademie věd České republiky, lékařské knihovny, muzejní knihovny) nebo budují kooperační systémy za účelem optimalizace přístupu k informačním zdrojům a vytváření systémů vyspělých informačně knihovnických služeb v celostátním i nadnárodním měřítku. Tyto knihovny mají rozhodující význam pro zajištění přístupu k odborným informacím a tvoří přirozenou infrastrukturu výzkumu a vývoje a odborného, zejména terciárního vzdělávání.


Univerzitní (vysokoškolské, akademické) knihovny

Knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací.

Systém knihoven jedné vysoké školy se většinou skládá z knihoven jednotlivých fakult a ústřední knihovny, která garantuje dostupnost a rozvoj nabízených služeb v rámci školy. Služby jsou poskytovány vyučujícím, ostatním zaměstnancům školy a studentům. Většina vysokoškolských knihoven poskytuje služby i zájemcům z řad veřejnosti v souladu se svým knihovním řádem.

Existující uspořádání VŠ knihoven:

  • na ČVUT je to systém fakultních knihoven a knihoven vysokoškolských ústavů, stejně jako na MU v Brně zde chybí centrální knihovna, ta existuje pouze ve virtuální podobě
  • na VŠB-TU Ostrava je celoškolská univerzitní knihovna,
  • VUT v Brně má systém tzv. areálových knihoven,
  • část knihovních fondů bývá zpravidla umístěna v tzv. katederních knihovnách.


Adresář VŠ knihoven vedený ČVUT.


Ústřední a odborné knihovny

Tak jsou označeny velké specializované knihovny, jejichž knihovní fondy tvoří vědecká a odborná literatura určitého oboru a oborů příbuzných. Jejími uživateli se může stát každý občan.

Další specializované knihovny

Jsou to např. odborné knihovny výzkumných ústavů, ústavů Akademie věd ČR, podniková informační střediska, muzejní, galerijní, archivní, klášterní, zámecké knihovny, školní knihovny a další. Jejich knihovní fondy jsou oborově vymezené podle zaměření institucí, které je zřizují. Pro zajištění potřeb studentů a pracovníků vysokých škol jsou tyto fondy často dobrým doplňujícím zdrojem.


Shrnutí

Jistý nástin systému knihoven v ČR existuje, ale neexistují přesně stanovené vazby mezi všemi druhy knihoven a některé knihovny jsou i opominuty (např. školní knihovny). Důsledkem je roztříštěnost ve financování, v metodické pomoci a koordinaci spolupráce. Různé knihovny jsou na různém vývojovém stupni nejen z hlediska technického a technologického, ale i co se týče knihovních fondů a poskytují služby na nestejné úrovni.

V ideálním světě by existoval navzájem dokonale propojený systém knihoven všech druhů, které by měly stanoveny jasné kompetence. Systém s funkčními vazbami, horizontální i vertikální kooperací. Systém bez překážek technických, finančních i legislativních.


Použité zdroje



Blanka Jankovská 19:12, 1. 12. 2008 (CET)

Zpět na hlavní stránku předmětu VIKBA10

Osobní nástroje