Tvorba posteru

Tento popisek zachycuje několik důležitých charakteristik, které jsou s postery spojené. Především jde o papírové nebo digitální objekty, jejichž cílem je upoutat pozornost a získat prostor pro kontakty a diskuzi. Zatímco u textových výstupů očekáváme, že komunikace bude mít formu citačních ohlasů nebo literární polemiky u posteru jde primárně o komunikaci osobní, o výměnu kontaktů a navázání vztahů. Poster většinou očekává určitou formu komunikace „tady a teď“. Tomu je také třeba přizpůsobit vizuální, ale i obsahové aspekty posteru.

Poster může typicky sledovat tři základní linky, které se mohou odrážet do jeho obsahu:

• Řešení problému – v takovém případě má posteru za cíl představit problém a nabídnout jeho řešení. Tomu by měly odpovídat i poměrově části textu. Častou chybou zde může být přílišná pozornost věnovaná samotnému problému a malá řešení, nebo naopak nevysvětlení toho, v čem problém spočívá a tím absence reálného řešení problému, který zůstane vyset v určitém vzduchoprázdnu.
• Výsledky výzkumu – v této variantě je struktura posteru hodně podobná IMRaD; je třeba jasně popsat úvod, metody a presentovat výsledky, diskuse a analýza jsou typicky kratší. Oproti článku je poster většinou formulován tak, že ukazuje první zajímavé výsledky, není prezentací uceleného výzkumu, ale naznačením toho zajímavého, co se před autory posteru ukazuje.
• Prezentace projektů – tento druh posteru nemá typickou akademickou hodnotu či strukturu, ale snaží se ukázat činnost nebo výsledky určitého akademicky orientovaného projektu. Cílem je opět získat sociální kapitál, vazby a vztahy, které by mohly být užitečné do dalších aktivit.

Důležitým rozměrem u posteru je to, že na rozdíl od článků musí být stručnější, takže se soustředí na skutečně důležité aspekty práce prezentujícího, musí být tedy schopen jasné diferenciace mezi tím, co je zajímavé pro autora a co by mohlo být zajímat druhé. Poster je silně komunikativní formát, takže při jeho tvorbě je třeba skutečně pečlivě zvažovat aspekt toho, co by mohlo zaujmout druhého. Je to podobné, jako v běžné komunikaci, kdy ta funkční není zaměřená na mluvení o tom, co zajímá mluvčího, ale na potřeby toho, kdo naslouchá.

Z hlediska prvků, které poster obsahuje lze říci, že zatímco články jsou silně postavené na kultuře slova, které sleduje logickou lineární strukturu, tak poster akcentuje vizuální aspekty (obrázky, schémata, tabulky, …) a klade důraz na možnou nelinearitu. Lze se setkat s formami, které pracují s logickou posloupností stejně, jako s těmi, které se snaží klást důraz na vazbu mezi jednotlivými prvky, která ale nemusí sledovat jednu výkladovou linku.

Většina konferencí má určitou konferenční sekci v rámci které autoři představují své postery. Na takovou prezentaci bývá mezi 3-10 minutami a většinou její součástí není diskuze. Ta se očekává u konkrétních posterů, které si mohou návštěvníci procházet během přestávek na konferenci. Často bývá také vyhrazený blok, během kterého autor stojí u posteru a návštěvníci s ním mohou hovořit. Poster je většinou součástí veřejného prostoru po dobu trvání celé konference a kombinuje tak rozměr osobního setkání a interakce návštěvníka a samotného posteru.

Dříve, než se pustíme do samotné tvorby posteru je třeba si odpovědět na několik otázek, které budou ovlivňovat formu, obsah i strukturu celého posteru:

Pro jakou konferenci či účel je poster určený?
Tato otázka je důležitá protože často určuje rozměry a další požadavky na poster, jeho fyzickou nebo digitální podobu, stanovuje očekávané způsoby vztahu interakce autora a návštěvníků, ale také do značné míry determinuje, co by mohlo účastníky zajímat.

Co je nejdůležitější sdělení, které chceme předat?
V jednotlivých bodech jasně popišme, co je to, co bychom rádi, aby si účastníci konference nebo spolužáci, učitelé, kolegové, z přednášky odnesli. Ideální je naformulovat deset zcela konkrétních bodů, z nichž v dalším kroku (v návaznosti na další bod) vybereme tři až pět, které se na prostor posteru vlezou.

Jaké máme nejzajímavější obrázky, fotky, grafy?
Poster je vizuální objekt a právě obrázky, tabulky, diagramy, schémata, grafy a další vizuální objekty mohou získat potřebnou pozornost. Ne vždy musí jít o vědecky nejcennější informaci, ale estetická rovina je mimořádně důležitá.

Koho chceme specificky oslovit?
Říkali jsme, že cílem posterů je zajištění sociálních vazeb a oslovení odborné veřejnosti. To je ale velice široké kritérium, takže doporučujeme si cílovou skupinu ještě zúžit, což pomůže při tvorbě i stylizaci celého posteru.

Pokud jde o tvorbu posteru, tu lze rozdělit do dvou základních fází či témat. Jednak jde o zásady týkající se toho, jak by poster měl vypadat a co vše by měl v ideálním případě obsahovat, ale také o nástroje a šablony, které pro praktickou práci s posterem můžeme využít.

Návodů, které obsahují různé zásady tvorby existuje velké množství, takže zde se pokusíme shrnout jen některé zásady, které nám přijdou důležité a opakují se často:

Pokud bychom měli doporučit nějaké nástroje na tvorbu posteru, tak lze říci, že se opakovaně objevuje PowerPoint, což ale rozhodně nepovažujeme za dobrou volbu. Podstatně lepších výsledků je možné dosáhnout s nástroje na přípravu tiskovin (DTP), ať už s jednoduchým MS Publisher, bezplatným Scribus nebo profesionálním inDesign. Každé ze zmíněných řešení má něco do sebe, avšak lze tvrdit, že jsme je seřadili od nejjednoduššího po nejsložitější a od nejméně kvalitního k nejkvalitnějšímu.

Pokud nemáte úplně rozvinuté estetické cítění, pak lze pro tvorbu určitě doporučit online nástroj Canva, který umí vytvářet velice pěkně vypadající výstupy a to mimo jiné díky tomu, že disponuje velkým množstvím šablon a předpřipravených grafických schémat a palet, které když dodržíme a nebudeme je příliš „vylepšovat“ dosáhneme alespoň průměrného výsledku. Alternativami může být Marq, který je ale placený nebo Venngage.