Menu
Array

Drobky z KISKfóra listopad 2015

Informační věda a KISK — jak jsme na tom? KISKfórum tentokrát přineslo tři přednášky i diskusi. A bude LibFFest!

Přednášky

Michal Černý: Elektron, (an)harmonický oscilátor a teorie informace (Nebojte se)

Vy se smějete, ale bude to jenom horší!

Michal Černý začal odvážně: představil rovnici, která umožňuje popsat systém se zpětnou vazbou (jako je například harmonický oscilátor z názvu přednášky). Rovnici postupně modifikoval a upozornil na její nedostatek: chybí jí takzvané interakční členy – tedy reakce na akci. Například kdyby Michal kopl do někoho z publika, ten člověk by pravděpodobně chtěl nějak reagovat. S tím už ale rovnice nepočítá. pun intended Pomocí této rovnice nebo rovnic z ní odvozených prý můžeme s jistými omezeními matematicky popisovat také jevy ze sociálních věd.

Nejspíš se shodneme, že na rozdíl od humanitních věd se fyzika zabývá jevy, které jsou jasně pozorovatelné. Nebo aspoň prokazatelně existují. Ale co takový elektron? Viděl ho někdy někdo? Podle Richarda Feynmana existuje jen jeden, nebo naopak neexistují vůbec. Mluví se o nich, hezky se s nimi počítají rovnice, zkrátka jsou elektrony velmi praktické. A přitom možná vůbec neexistují. Stejně můžeme pohlížet i na informaci.

Trojice hmota—energie—informace je nesmyslná. Proč? Hmota a energie jsou totéž a informace existuje jen v naší hlavě. (Nebo ne?) Mysl je založená na kategoriích – existují ty kategorie samy o sobě? Mohli bychom se bavit bez kategorií? Těžko. Tak není to s nimi nakonec taky jako s elektronem?

Nechápete? Já taky ne. (Možná to spolu souvisí.) Zapište si v dalším semestru předmět Filozofie informace a zeptejte se přímo Michala.

Michal Lorenz: Hranice a horizonty — divergence informační vědy

Informační věda se stejně jako jiné obory rodí z chaosu. Po této počáteční fázi by se jednotlivé myšlenky, oblasti a pojmy měly začít propojovat – a obor se postupně ustaluje. Podle Michala Lorenze se náš obor místo postupného sbíhání témat stává stále více divergentní (a také je trans- a inter-disciplinární).

Můžeme mluvit o informační vědě, informačních vědách, nebo vědách o informaci. Jaký je mezi nimi rozdíl ukázal Michal pomocí diagramu, který se pokusím popsat: O informaci mluvíme na několika úrovních a ve dvou dimenzích – horizontální a vertikální. O horizontální dimenzi přednášel Michal Černý. Jde o teoretické hájemství vědců pídících se po podstatě a jednotné definici pojmu informace. Vertikální dimenze pak zahrnuje více oblastí lidské činnosti a bere informaci jako fenomén; jako pojem používaný v humanitních a sociálních vědách v různých souvislostech. Mnohdy i tam, kde bychom mohli zvolit pojem lepší (jako například „znalost“, „dokument“ nebo „význam“).

Tato vertikální šíře našeho oboru nám podle Michala umožňuje „zvyšovat naši jurisdikci a nárokovat si oblasti, kterými se chceme zabývat“. K tomu ale musíme mít stabilní teoretickou základnu a směřovat od divergence ke konvergenci, k plnohodnotnému a důvěryhodnému akademickému oboru. Ale jak?

Strategie pro informační vědu podle ML:

  1. výzkum komunikačního a informačního chování, transformace pomocí designového myšlení: augmentace schopností a uspokojování potřeb člověka
  2. interdisciplinární granty, zaměstnávání odborníků z jiných oborů: podpora horizontálního pojetí IV
  3. rozvoj jednotné teorie informace
  4. budování center pro Digital Humanities: nezaměřovat se pouze na knihovny (překonání institucionálního redukcionismu)
  5. vyčlenění se z tradičních struktur univerzity budováním interdisciplinárních center
  6. zaměření na sociální a komunitní informatiku, design služeb a sociotechnické systémy
  7. studium a podpora otevřených hnutí
  8. pořizování nejmodernějších technologií a budování výzkumných laboratoří
  9. začlenění filosofické a historické reflexe do základní výuky (ideologické aspekty)

Roman Novotný: Informační věda v post-normální době

Celý KISK vlastně tak trochu připomíná Velkou říjnovou revoluci.

Romanův příspěvek byl oproti předchozím dvěma trochu odlehčující. Byl totiž hlavně o něm a o jeho útrapách s informační vědou na KISKu. Nadšení z informační vědy v prvním ročníku totiž časem vystřídal zmatek, když zjistil, že po absolvování Informační vědy II nenalézá vědu v žádném dalším předmětu.

Hledáním vědecké složky KISKu časem dospěl spolu s dalšími studenty k napsání Několika připomínek. Otázkou je, zda je KISK opravdu akademickým pracovištěm v tradičním slova smyslu. Podle Romana není a aby vysvětlil proč, představil koncept post-normal science.

V dnešní politicky turbulentní době už totiž není třeba jen věda v její tradiční podobě (normální věda, jak by to nazval Thomas Kuhn), ale i ta, která rozhoduje jen s minimem informací a velkým riskem do budoucna. Je třeba nastavit plastické paradigma, které bude procházet neustálou vědeckou revolucí a reartikulovat sebe sama v každém okamžiku.

Co jiného jsou APLSy, projekty KISKu jako INTERES, CEINVE, ERNIE a další? Co jiného jsou magisterské profilace než právě tato issue-driven science? Tak jako Lenin přeskočil kapitalistickou část dějin a udělal komunistickou revoluci z feudalismu, tak byla na KISKu přeskočena fáze normální vědy a přešlo se rovnou k té post-normální.

Roman také varoval, že je třeba si dávat pozor na politické podmínky vědy, abychom nedopadli jako ten Lenin. Aby ono issue nekriticky nesledovalo tu část politiky, která by někoho vyčleňovala, ať už ekonomicky nebo společensky.

Diskuze

Nad tématem informační vědy ve vztahu ke kurikulu KISKu tentokrát diskutovali:

  • Laďka Zbiejczuk Suchá (vyučující KISK)
  • Michal Lorenz (vyučující KISK)
  • Tereza Navarová (studentka 1. ročníku magistra)
  • Jakub Širocký (student 1. ročníku bakaláře)
  • Michaela Kortyšová (moderátorka diskuze)
  • Roman Novotný (moderátor diskuze)

Z diskuze vyplynula nejasná pozice informační vědy v kurikulu KISKu z pohledu studentů. Zazněly například připomínky k provázanosti jednotlivých předmětů tak, aby bylo studentům zřejmé na jakých konceptech informační vědy probíraná témata z pohledu KISKu či konkrétního vyučujícího stojí, jak navazují na znalosti, které získaly v jiných předmětech.

Ukázalo se, že studenti mohou informační vědu v rámci studia vnímat jako něco odděleného od ostatních předmětů, s čím se setkají pouze v kurzech Informační věda I a II během prvního ročníku bakalářského studia. Klíčové předměty jako Informační vyhledávání, Informační chování nebo Organizace znalostí jsou tak studenty často vnímány jako samostatné tematické celky.

Obecně tedy studentům chybí souvislost či vědomá návaznost na teoretické koncepty informační vědy v předmětech kurikula KISKu. Ztíženou výchozí pozici mají navazující magisterští studenti, kteří nejsou absolventi KISKu. Ti se setkávají s informační vědou poprvé v průřezovém předmětu Michala Lorenze Informace, komunikace, myšlení a je otázkou, zda je pro tyto studenty dostačujícím úvodem do problematiky informační vědy jako jádra oboru, z publika zaznívali na tuto otázku veskrze pozitivní reakce.

Z diskuze můžeme závěrem usuzovat na potřebu lepší a cílené provázanosti předmětů, které by mohlo přispět ke srozumitelnější roli nejen informační vědy v kurikulu KISKu.

Aktuality

LibFFest bude!

Akce, 26. listopad 2015

Další aktuální akce

Další aktuality