Menu
Array

Drobky z KISKfóra říjen 2015

Historie KISKu, Knihovny na Křižovatce a Inflow v několika kostkách & nějaké ty aktuality.

Přednášky

Ke kořenům aneb jak to všechno začalo — Jaromír Kubíček

Docent Kubíček je jedním z těch, jimž můžeme být nejvíce vděční za to, že dnes existuje KISK. Cesta k němu nebyla jednoduchá.

Snaha vyučovat obor – tehdy nazývaný „Vědecké informace a knihovnictví“ – také v Brně (ústavy v Praze a Opavě již existovaly) nejprve směřovala k VUT. Studenti techniky by ale nejspíš neměli zájem zvolit si obor, který povede ke knihovnickém platu. Kam tedy dál?

Na Masarykově univerzitě existovalo méně oborů než dnes, mnohé se teprve osamostatňovaly. Od Historie se snažily oddělit pomocné vědy historické a archivnictví, a právě k nim se z důvodů oborových překryvů a vhodnosti situace připojilo knihovnictví.

Od začátku byl problémem nedostatek oborových vyučujících. Externisté za plat 35 Kčs za přednášku moc jezdit nechtěli, velkou část předmětů přednášeli zaměstnanci Moravské zemské knihovny. V prvních letech se obor vyučoval jako dálkové pětileté studium při zaměstnání otevírané jednou za dva roky. Do úplně prvního ročníku se přihlásilo 38 lidí, z nichž 18 přijali.

Rok 1997 znamenal pro univerzitu přechod na kreditový systém studia. V roce 1998 se knihovnictví odděluje od historie a přechází pod ústav pedagogický věd jako Kabinet knihovnictví a informatiky. V novém tisíciletí zde začíná působit doktorka Kánská, a o této době mluvil Petr Škyřík.

Od vědeckých informací k i-škole: mapování transformace kurikula — Michal Lorenz

Michal Lorenz ve svém výzkumu ověřoval hypotézu, že je KISK svou předmětovou skladbou stále interdisciplinárnější.

I-škola je něco, o čem se na KISKu minimálně poslední dva roky uvažuje jako o konceptu studia, ke kterému směřujeme. Interdisciplinarita je jednou ze základních charakteristik i-škol, měla by se proto projevit v oborovém kurikulu.

Jádrem výzkumu bylo umístění vyučovaných předmětů do množin nebo jejich průniků. Jak se oboro vyvíjel?

V prvním sledovaném roce 1991 spadalo nejvíc předmětů do oblasti humanitních věd a jen velmi málo se jich patřilo do průniku oblastí. Postupně se ztrácelo propojení na pomocné vědy historické, naopak přibývalo předmětů spadajících do oblasti knihovní a informační vědy (ve smyslu anglického Library and Information Science).

V roce 2001, kdy na KISK přichází profesor Cejpek, přibývá předmětů zaměřených na informace v průniku s technologiemi a humanitními vědami. Poprvé se objevuje dodnes známý předmět „Příroda a kultura“ (tehdy s profesorem Šmajsem) nebo „Informace, komunikace a myšlení“ (s profesorem Cejpkem) a „Učící se společnost“, ještě s dodatkem „…a role knihovníka v ní“.

Až do posledního analyzovaného stavu v roce 2014 přibývalo interdisciplinárních předmětů, což vidíme i na současném kurikulu, kde je takových většina. Ve srovnání s rokem 98 je, především u magisterského studia, patrné oslabení propojení na oblast knihoven, naopak na bakalářském stupni je zaměření na knihovny, i díky spolupráci s MZK, stále silnější.

Kapitoly z absolutismu — Petr Škyřík

Petr Škyřík na KISKu studoval, pomáhal rozvíjet kurikulum za působení doktory Kánské a v 25 letech se stal vedoucím kabinetu. Jak je to všechno možné?

Kronika FF za rok 1981 obsahuje první záznam o Petru Škyříkovi, a to díky jeho mamince, pracovnici fakultní knihovny, které kolegové blahopřáli k narození syna. Díky ní se také o několik let později Petr rozhodl studovat knihovnictví.

V té době bývaly přednášky jednou za 14 dní až tři týdny a z 22 lidí v ročníku jich 17 dostudovalo. Po úspěšné promoci se spolu s Michalem Lorenzem, Věrou Jurmanovou Volemanovou a Lenkou Hořínkovou Kouřilovou (dnes vedoucí fakultní knihovny), pod vedením doktorky Kánské, pustili do proměny kurikula. O dva roky později, po ročním působení Zdeňka Kadlece, se vedoucím kabinetu stává Petr.

Čtyřmi hlavními pojmy při přemýšlení o KISKu jsou akreditace, úvazky, studenti a financování.

Neprodloužení akreditace jako neustálá hrozba. Úvazky ve smyslu nedostatku oborových docentů a profesorů a v souvislosti s financemi, jelikož KISK personálně roste hlavně díky projektům. Finance také znamení, že se o ně musíme naučit říkat. (Třeba žádat u komerčních subjektů, což je strategie obvyklá pro i-školy.) Studenti pak ve své studijní neúspěšnosti, kdy jich až 20 % nedokončí studium.

Tři roky Křižovatky — Martin Krčál

Pobočka KJM na Křížové je už třetím rokem „experimentálním pracovištěm KISKu“. Co to znamená a jak jsme k ní přišli?

V roce 2012 se paní Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena, obrátila na KISK s nabídkou, zda by se nepostaral o pobočku na Poříčí, kterou byli nuceni z finančních důvodů uzavřít. V roce 2012 také přešel Martin Krčál na celý úvazek na KISK, s nadšením se chopil příležitosti a vzal projekt Křižovatky pod svá křídla jako mentor.

Na Křižovatce působí proměnlivý tým studentů vždy s jednou vedoucí v čele (až do letošního roku skutečně šlo o samé ženy). Prostor zde najdou různé projekty, od terénních po APLS, výzkumy k diplomkám, večírky a experimenty. Jedním z nejúspěšnějších bylo nasazení automatizovaného knihovního systému Koha, pro který je Křižovatka cenným partnerem a první knihovnou, která se jej odhodlala vyzkoušet.

In a cesta za lepším flow — Gabriela Šimková

Kdy, jak a s jakými idejemi vzniklo Inflow a proč byste mohli… proč jste i vy jeho součástí?

Gábina Šimková nemohla přijít, tak nám poslala celý příspěvek v písemné podobě. O to lépe se k němu můžete vrátit nyní.

Tip Petra Škyříka: Co Inflow předcházelo? Kivi! Mrkněte se sami.

Aktuálně

Tabook a další výjezdy

Co se stalo?

Několik studentů KISKu vyjelo na Festival malých nakladatelů Tabook — a bylo to krásné.

Jak se zapojit?

Vyjeďte též na oborovou akci a získejte krytí nákladů ze stipendijních prostředků.

Na koho se obrátit?

Na detaily se ptejte Petra Škyříka.

Sbírka pro uprchlíky

Proč?

Lidé utíkají před politickými režimy ze svých zemí a jdou přes celou Evropu směrem na západ: pěšky, ve dne i v noci. Co hůř, podzim je v plném proudu a co nevidět začne zima.

Kdy?

Do konce listopadu.

Jak se zapojit?

Bundy, kalhoty, svetry, deky, ale hlavně teplé boty. V kanceláři jsou dvě krabice, do jedné dávejte boty, do druhé to ostatní. Neříkejte, že doma nemáte věci, které nenosíte, tak je vemte s sebou do školy. Třeba tím pomůžete člověku, který díky vám nebude muset jít nocí nemocný a se studenýma nohama. :)

Na koho se obrátit?

Roman Novotný

Web

článek na Inflow

Knihovníci nemocnici

Co se stalo?

14. října darovali studenti KISKu ve Fakultní nemocnici Brno krev. Mezi několika opakovanými dárci bylo o několik prvodárců.

Jak se zapojit?

Přidejte se příště.

Na koho se obrátit?

Jana Skládaná

Web

podívejte se na fotky, které sdílela FN Brno

Akce, 26. říjen 2015

Další aktuální akce

Další aktuality