Menu
Array

Odborný program na Letní škole KISKu 2015

Na co se můžete těšit na Letní škole? Podrobný program je tady.

Pondělí

V pondělí se můžete těšit na technologické workshopy z dílny specializace EdTech. Přihlašování na workshopy probíhá od úterý 12. května od 17.00.

Přihlašování na workshopy

Úterý

Veronika Bulková: Data pro nás a naše zdraví

Mgr. Veronika Bulková vystudovala 1. LF UK Biomedicínskou techniku. 12 let se věnuje problematice léčby arytmií. Od roku 2008 se věnuje především segmentu dálkové monitorace EKG u pacientů s poruchami rytmu. Zároveň se věnuje problematice kvality života a nákladové efektivitě ve zdravotnictví. Předsedkyně sekce pracovníků v arytmologii při ČAS."

V přednášce spolu probereme možnosti použití dat k analýze předpokládaného vývoje zdravotního stavu a to především u seniorů, paliativních pacientů a dlouhodobě nemocných s pomocí transtelefonního přenosu dat. Zároveň spolu projdeme světem manipulace se zdravím, populace a možnost zneužití médií ve zdravotnictví. Na kolik nás životní styl ovládají média. Možnosti ekonomické analýza moderních léčebných metod ve srovnání se stávající metodou léčby opět na základě dat z velkých souborů pacientů.

Workshop: V praktickém workshopu se rozdělíme na dvě skupiny a budeme se věnovat aktuální problematice, která hýbe světem: „Kdy a jak očkovat naše děti?? Je naše zdraví skutečně majetkem státu?“První skupina bude hledat odborné publikace a argumenty pro očkování celé populace a argumenty státu proč je nutné zavést restriktivní opatření pro povinné očkování populace. Druhá skupina bude hledat argumenty proti plošenému očkování celé dětské populace a represivnímu přístupu státu v této otázce. Na konci obě skupiny budou argumentovat proti sobě :)" "CEO a odborný garant telemedicínského centra MDT-Medical Data Transfer s.r.o. nestátní zdravotnické zařízení - specializované telemedicínské centrum

Honza Boček

Státní správa se snaží pochopit svět kolem sebe stejně jako vy. Jen na to jde jinak: místo očí má statistický úřad, místo uší ministerstva a místo nosu policajty. Ti všichni sbírají o vás, vašem domě a vaší ulici obrovské množství anonymizovaných dat. Proč by tahle data měla chátrat v šuplících, když jste tady vy a rozumíte jim líp?

Workshop: Podíváme se, jaká data sbírá a zveřejňuje Praha nebo Brno, včetně podřízených institucí typu městské policie. Inspirujeme se aplikacemi, které z nich čerpají - od webu odtahnou.me po jízdní řády a mapy Seznamu. Zkusíme najít nový úhel pohledu na data a navrhnout vlastní mapu nebo aplikaci. (budete potřebovat notebooky)

Filip Hráček: Projekt Tisíc knih — aplikovaná kolektivní inteligence pro čtenáře

Projekt Tisíc knih — aplikovaná kolektivní inteligence pro čtenáře

Workshop: Design Sprint: Vyzkoušejte si sestavit aplikaci, která bude okamžitě pochopitelná a užitečná

Středa

Nina Seyčková: Nová média v paměťových institucích

Je doktorandkou na ÚISK FF UK. Ve své práci propojuje muzea, nová médií a vzdělávání. Soustavně se snaží nacházet cesty, jak nová média a jejich principy na různých úrovních zapojit do chodu muzea. Stojí za projektem multimediální výstavy v Muzeu Fráni Šrámka v Sobotce, který byl její magisterskou prací. V současnosti své nápady uplatňuje v Hrdličkově muzeu člověka na Přírodovědecké fakultě UK, kde se podílí na přípravě nové stálé expozice. Více o jejích projektech na http://nnis.cz/.

Přednáška představí paměťové instituce z pohledu nových médií. Muzea, knihovny, archivy, památníky a další instituce se svou činností podílejí na spoluutváření kulturní i občanské identity návštěvníků, uchovávají kontinuitu člověka s minulostí, vzdělávají i baví a slouží veřejnému zájmu. Akcent bude kladen především na to, jak z paměťových institucí vytvořit prostředí, které bude přívětivé, otevřené, komunikující, inspirující a podněcující návštěvníky k vlastní aktivitě a participaci. Nová média a související témata jsou jedním z efektivních nástrojů, jak napomoci k transformaci těchto institucí, které hledají své místo a uplatnění v současné společnosti.

Workshop: V navazujícím workshopu nadesignujeme novomediální aktivitu pro vybranou paměťovou instituci. " Absolvovala obor Studia nových médií na FF UK, kde letos odučila předmět "Nová média v muzejní praxi".

Ladislav Cubr: Masová digitalizace knih v národních knihovnách a „Digital Humanities“

Ladislav Cubr vystudoval obory Informační věda a knihovnictví na Filosofické fakultě a Elektronická kultura a sémiotika na Fakultě humanitní studií (Univerzita Karlova v Praze). Pracoval mj. na projektu Národní digitální knihovny, vytvořil národní systém trvalé identifikace digitálních dokumentů a byl vedoucím vývoje softwarového nástroje pro resolver. V roce 2010 byla vydána jeho Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. V současnosti je doktorandským studentem na ÚISK FF UK a spolupracuje s Národní knihovnou ČR.

Přednáška bude pojednávat o životním cyklu digitalizátů v národních knihovnách, které digitalizují knihy ve velkém měřítku, a pokusí se přiblížit – v kontextu masové digitalizace a jejich poslání – dvě nové výzvy, kterým by národní knihovny měly čelit. Těmito výzvami jsou: 1) problém trvalé udržitelnosti digitálního dědictví; 2) nabídka nových možností využitelnosti rozsáhlých digitálních fondů.

Jindřich Marek: Mediální archeologie jako výzva pro dějiny starší české knižní kultury

Narozen 1978 v Mělníku. Zabývá se středověkými rukopisy a knižní kulturou. Zajímá se také o různé možnosti reprezentace středověkých textů v elektronickém prostředí. Od roku 2012 vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK předměty z oblasti dějin knižní kultury, pomocných věd historických a digitalizace.

Pokud se v teorii mediální komunikace užívá termín „stará média“, označuje zpravidla komunikační prostředky, jež byly nahrazeny „novými médii“, které přinesla digitální éra. Dějiny médií na území Čech a Moravy ovšem začínají rukopisnou knihou, která na konci středověku ustoupila knihtisku. „Stará média“ v podobě rukopisů, inkunábulí a starých tisků nepochybně mají své kouzlo. Zejména středověké rukopisy jsou zpřístupňovány v digitálních knihovnách, píší se o nich knihy a natáčejí filmy pro širokou veřejnost. Toto populární zpřístupnění většinou těží z dojmu vzácnosti a rarity, který středověkým kodexům implikoval raný novověk, kdy vznikaly různé „kabinety kuriozit“. Přitom je kodexům věnována jen malá pozornost jako nosičům informací, tedy jako médiu.

Podoba a produkce středověkých rukopisů ovšem na dlouhou dobu předurčily způsoby šíření znalostí v evropské společnosti. Ač to dnes může znít paradoxně, rukopisná kultura byla v mnoha rysech podobná digitální kultuře. I tehdy existovaly zesíťovaní poznatků, odkazy a hypertext. Tištěná kniha do tohoto prostředí přinesla novou kvalitu, jež spočívala zejména ve standardizaci a snadné multiplikaci knihy jako média. Některé aspekty média knihy z rukopisného období naopak ochudila a zploštila. Tehdy mimo jiné vznikli autor, nakladatel a autorská práva. Když se dnes zamýšlíme nad tím, jakým způsobem reprezentovat starší knižní kulturu a její média v digitálním prostředí, narážíme na mnoho omezení, která jsou dána především mechanickým přebíráním zažitých stereotypů. Rukopisy tak zkoumají kodikologie a paleografie, pomocné vědy historické, kdežto tištěné knihy knihověda. Ačkoliv se jedná v mnoha aspektech o podobný materiál, pro mnoho badatelů i pro část odborné veřejnosti představují rukopisy a tisky rozdílné světy. Toto pojetí je zejména u nás předurčeno také tradičním institucionálním rozdělením. Stále zřetelněji se ale ukazuje, že ztenčující se komunita, která se o média starší knižní kultury zajímá, je jen jedna, i když má různé potřeby a zaměřuje se na různá období, na středověk nebo raný novověk.

Současné zpřístupnění „starých médií“ a jejich kontextu můžeme v našich podmínkách označit jedině jako nedostatečné. Vedle institucionálního rozdělení je tu rozdělen i materiál. Rukopisy a jejich digitalizáty jsou zpřístupněny v digitální knihovně Manuscriptorium, případně v tištěných katalozích. Inkunábule jsou zpracovány v lokálních bázích, v celosvětové databázi ISTC jsou odkazy na digitalizáty jednotlivých vydání. Staré tisky jsou stejně tak zkatalogizovány v lokálních bázích s případnými odkazy na digitalizáty. Vedle toho existují dvě bibliografické databáze pro bohemikální tisky, zvlášť pro jazykově české a pro cizojazyčné, které v současné době nejsou nijak propojené. Většina uvedených zdrojů ve způsobu prezentace „starých médií“ jen v malé míře zohledňuje důvody, proč lidé studují staré knihy. Kladou velký důraz na formální stránku jejich popisu, v níž zcela zaniká obsah, ať už jde o text nebo ilustrační doprovod. Zanedbávány jsou také exemplářové znaky knih, tedy zejména provenience a knižní vazba.

Budeme-li se vedle základního zpřístupnění zajímat o kontext „starých médií“, zjistíme, že poznatky o něm je možné nalézt pouze v knihách a speciálních studiích a že syntetické práce o starší české knižní kultuře jsou značně zastaralé. Dějinám starší knižní kultury jako oboru by vedle konsolidace a rozšíření institucionálního zázemí velmi pomohly projekty, které se budou soustředit na vybudování základní infrastruktury oboru v podobě integrovaného portálu s bibliografickými zdroji a také internetové encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Pro všechny tyto snahy je možné využít postupů běžných v „digital humanities“, ať už jde o užití nejmodernějších technologií, tak o analýzu „velkých dat“. Jednotícím prvkem by mohl být přístup, kterému se říká „mediální archeologie“. Některé z těchto možností se bude snažit nastínit tento příspěvek.

Čtvrtek

Eva Měřínská: Literatura živá v knihovně

Eva Měřínská, vystudovala archivnictví a knihovnictví, nedostudovala obor český jazyk a literatura. Čtvrým rokem ředitelka Městské knihovny Tábor. Čtenářka se snem pozvat do Tábora všechny své oblíbené autory.

„Nic neměňte, akorát kupujte víc čísel Blesku a ukliďte záchodky.“ Věta z výzkumu čtenářské spokojenost v knihovně. Co lidé v knihovně dnes hledají, co chtějí v knihovně nalézt? Internet, záchody, kávu, noviny, klid? Realita jednoho města ukazuje, že stále literaturu. Jakou ale? Jak správně protínat představy knihovníka a potřeby čtenáře? Jak edukovat a zároveň vyjít vstříc? A má knihovna vůbec edukovat? Má být prostředníkem mezi autory a čtenáři? Jak má živou literaturu uchopovat? A pomáhá knihovna živé literatuře? Jak má vynakládat finanční prostředky na knihovní fond? Kolikrát má knihovna vlastnit Padesát odstínu čehokoliv a kolikrát knihy od Alici Munroo? Ve svém příspěvku budu hledat odpovědi na otázky, které mě při chodu Městské knihovny Tábor napadají a dotýkají se literatury v knihovně, což je pro mě stěžejní téma mojí mise.

Martina Wolna: Literatura v zrcadle knihovnických strategií

Mgr. Martina Wolna vystudovala Knihovnictví a informační studia na SU v Opavě a KISK FF MU v Brně. Od roku 1999 je ředitelkou Knihovny Třinec, která je považována za jednu z nejprogresivnějších knihoven v České republice a pod jejím vedením funguje i Galerie města Třince a Informační centrum Třinec. Je jednou ze zakládajících členek SEXu – Sekce Experimentálního Knihovnictví a členkou SKIP. V současnosti se zabývá především designem služeb v knihovnách a je velkou milovnicí koček.

Je literatura v plánování knihoven, ať už krátkodobém nebo dlouhodobém, jen položkou v rozpočtu, čísly ve statistikách nebo něčím víc?

Má literatura místo mezi strategickými trendy, jako jsou digitální technologie a kreativní průmysl? Jak knihovny reflektují své postavení ve světě literatury? Jak se mění požadavky na knihovníka? To bude můj středně dlouhý příspěvek, ve kterém shrnu a) výstupy z (ne)konference Knihovna v kruzích, kterou jsme pořádali vloni k otevření nové třinecké knihovny, b) otázky i odpovědi, kterými se poslední půlrok dosti živě zabýváme v naší knihovně. Zaměřeno na středně velkou městskou veřejnou knihovnu.

Workshop: Libdesign – řešení tématu, které si posluchači na začátku sami určí, a to ve vztahu k některé z knihovnických činností souvisejících s literaturou.

Jendouch Jukl: Role knihoven v literárním provozu

Jaký je vztah knihoven, nakladatelů, spisovatelů a čtenářů? Jaký by měl být? Jaká je role knihoven v ekonomice literatury? K čemu je dobré být národem čtenářů? A co spisovatelský dorost?

Na tyto otázky vám odpoví Jendouch. Před přednáškou doporučuji pročíst Hovory s T.G.M.

Pátek

Barcamp mistrů Letní školy. Nejepičtější název a s ním paradoxně přátelská atmosféra! Hlasujte o přednáškách do pátku 12. června.

Hlasování o přednáškách na barcampu

Akce, 10. červen 2015

Další aktuální akce

Další aktuality